Cesko.wiki Třída Helgoland
Author
Albert FloresTřída Helgoland byla lodní třída dreadnoughtů německého císařského námořnictva z období první světové války. Byla to druhá třída německých dreadnoughtů. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy. Do služby byly přijaty v letech 1911-1912. Účastnily se první světové války. Žádná nebyla ztracena. Roku 1919 byly vyřazeny a v rámci reparací předány vítezným státům.
Stavba
Bitevní lodě třídy Helgoland představovala výrazně vylepšený derivát předcházející třídu Nassau. Měly stejné uspořádání dělových věží, nesly však již silnější 305mm kanóny. +more Vizuálně se daly odlišit díky třem komínům, namísto dvou u třídy Nassau. Celkem byly postaveny čtyři jednotky této třídy První tři byly objednány ve stavebním programu pro roky 1908-1909 a poslední v programu pro roky 1909-1910. Do jejich stavby se zapojily loděnice Howaldtswerke v Kielu, Kaiserliche Werft Wilhelmshaven ve Wilhelmshavenu, AG Weser v Brémách a Schichau-Werke v Danzigu.
Jednotky třídy Helgoland:
| wikitable | Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
|---|---|---|---|---|---|---|
| SMS Helgoland | Howaldtswerke | 1908 | 25. září 1909 | 23. +more srpna 1911 | Vyřazena 1919. V rámci reparací předána Velká Británii. Sešrotována 1921. | |
| SMS Ostfriesland | Kaiserliche Werft Wilhelmshaven | 1908 | 30. září 1909 | 1. srpna 1911 | Vyřazena 1919. V rámci reparací předána USA. V červenci 1921 potopena jako cvičný cíl. | |
| SMS Thüringen | AG Weser | 1908 | 27. listopadu 1909 | 10. září 1911 | Vyřazena 1919. V rámci reparací předána Francii. Použita jako cvičný cíl. | |
| SMS Oldenburg | Schichau-Werke | 1909 | 30. června 1910 | 1. května 1912 | Vyřazena 1919. V rámci reparací předána Japonsku. Sešrotována 1921. |
Konstrukce
Hlavní výzbroj představovalo dvanáct 305mm kanónů umístěných ve dvoudělových věžích. Kanóny měly elevaci 13,5°, později zvětšenou na 16°. +more Sekundární výzbrojí bylo čtrnáct 150mm kanónů umístěných po jednom v kasematách na hlavní palubě. Dále nesly čtrnáct 88mm kanónů a šest 500mm torpédometů. Plavidla měla kvalitní pancéřování. Boční pancéřový pás měl sílu 100-300 mm, dělové věže rovněž 100-300 mm, barbety věží 60-300 mm, kasematy pro dela sekundární ráže 170 mm a velitelský můstek 200-400 mm. Pohonný systém tvořilo patnáct kotlů Marine a tři trojčinné parní stroje o výkonu 28 000 hp, pohánějící tři lodní šrouby. Rozděleny byly do devíti kotelen a tří strojoven. Nejvyšší rychlost dosahovala 20,5 uzlu. Dosah byl 5500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.
.svg){kind=link}
Služba
SMS Ostfriesland jako cvičný cíl pro americké letecké bombardování
Všechny čtyři bitevní lodě byly nasazeny za první světové války. Zejména v bitvě v Rižském zálivu v roce 1915 a v bitvě u Jutska v roce 1916. +more Za války nebyla žádná ztracena. Po válce byly všechny předány vítězným mocnostem. Ostfreisland získalo americké námořnictvo, přičemž Billy Mitchell loď v roce 1921 použil k demonstraci možností letectva v boji proti bitevním lodím. Loď se mu podařilo potopit Ostfreisland leteckým útokem. Helgoland získala Velká Británie a Oldenburg Japonsko, přičemž obě lodi byly v roce 1921 sešrotovány. Thüringen byl předán Francii, která ho používala jako cvičný cíl.