Třída Princesa de Asturias
Author
Albert FloresTřída Princesa de Asturias byla lodní třída pancéřových křižníků španělského námořnictva. Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Ve službě byly v letech 1903-1929.
Stavba
Celkem byly postaveny tři jednotky této třídy. Objednány byly roku 1889. +more Představovaly derivát třídy Infanta Maria Teresa s poněkud modernější výzbrojí. Do jejich stavby se zapojily loděnice Arsenal de la Caracca, Arsenal del Ferrol a Arsenal del Cartagena. V důsledku porážky země ve Španělsko-americké válce byla jejich stavba pozdržena, aby mohla být konstrukce plavidel upravena. Do služby byly přijaty v letech 1903-1904. V té době však již byly silně zastaralé.
Jednotky třídy Princesa de Asturias:
wikitable | Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
---|---|---|---|---|---|---|
Princesa de Asturias | Arsenal de la Caracca | 1889 | 17. října 1896 | 10. +more června 1903 | Vyřazen 1927. | |
Cardenal Jimenez de Cisneros | Arsenal del Ferrol | 1890 | 19. března 1897 | 30. března 1903 | Dne 28. října 1905 ztroskotal kvůli navigační chybě na mělčinách Meixidos u pobřeží Galície. | |
Cataluña | Arsenal del Cartagena | 1890 | 24. září 1900 | 1904 | Vyřazen 1929. |
Konstrukce
Cataluña +morejpg|thumb|left'>Pancéřový křižník třídy Princesa de Asturias.
Hlavní výzbroj představují dva 240mm/41 kanóny Guillén M1896 v dělových věžích na přídi a na zádi a osm 140mm/33 kanónů Schneider-Canet. Doplňovalo je osm 57mm/42 kanónů Nordenfelt, deset 37mm kanonů Maxim a pět 450mm torpédometů. +more Plavidlo chránilo pancéřování z harveyované oceli. Boční pancéřový pás měl sílu 150-300 mm, barbety a můstek 200 mm, dělové věže 100 mm a paluba 57 mm. Pohonný systém tvořilo šest cylindrických kotlů a dva parní stroje o výkonu 14 800 hp, roztáčející dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 20 uzlů. Dosah byl 6500 námořních mil při rychlosti 10 uzlů.