Cesko.wiki Třída Requin
Author
Albert FloresTřída Requin byla třída ponorek francouzského námořnictva z období druhé světové války. Celkem bylo postaveno devět jednotek této třídy. Francouzské námořnictvo je provozovalo v letech 1926-1946. Čtyři byly ukořistěny Německem a předány Itálii. Italské námořnictvo krátce provozovalo jeden z těchto ukořistěných člunů. Za války bylo celkem osm ponorek ztraceno. Byly to první francouzské oceánské ponorky postavené od konce první světové války.
Pozadí vzniku
Celkem bylo postaveno devět jednotek této třídy. Šest jich bylo objednáno v rámci programu pro rok 1922 a další tři v programu pro rok 1923. +more V jejich konstrukci byly využity poznatky získané na základě studia německých ponorek předaných Francii v rámci reparací po první světové válce. Nedostatečné byly jejich manévrovací schopnosti a rychlost plavby na hladině. Ponorky měly sloužit v koloniích, operovat proti námořní dopravě a provádět průzkum pro hlavní síly floty. Pět ponorek postavila loděnice Arsenal de Cherbourg v Cherbourgu a dále po dvou člunech loděnice Arsenal de Brest v Brestu a Arsenal de Toulon v Toulonu. Do služby byly přijaty v letech 1926-1928.
Jednotky třídy Requin:
| wikitable | Jméno | Loděnice | Založení kýlu | Spuštěn | Vstup do služby | Osud |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Requin (Q115) | Arsenal de Cherbourg | 1923 | 19. července 1924 | květen 1926 | V letech 1940-1942 podřízena vládě ve Vichy. +more Dne 8. prosince 1942 v Bizertě zajata Německem. Předána Itálii jako FR113. Nezařazena, dne 9. září 1943 zničena v Janově. | |
| Souffleur (Q116) | Arsenal de Cherbourg | 1923 | 1. října 1924 | srpen 1926 | Od roku 1940 podřízena vládě ve vichy. Dne 25. června 1941 poblíž Bejrútu potopena britskou ponorkou HMS Parthian (N75). | |
| Morse (Q117) | Arsenal de Cherbourg | 1923 | 11. listopadu 1925 | únor 1928 | Dne 16. června 1940 poblíž Sfaxu potopena minou. | |
| Narval (Q118) | Arsenal de Cherbourg | 1923 | 9. května 1925 | červenec 1926 | Od června 1940 součást sil Svobodných Francouzů. Dne 15. prosince 1940 potopena minou. | |
| Marsouin (Q119) | Arsenal de Brest | 1923 | 27. prosince 1924 | září 1927 | Od listopadu 1942 součást sil Svobodných Francouzů. Prodána do šrotu 1946. | |
| Dauphin (Q120) | Arsenal de Brest | 1923 | 2. dubna 1925 | listopad 1927 | V letech 1940-1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 8. prosince 1942 v Bizertě zajata Německem. Předána Itálii jako FR115. Nezařazena. Po italské kapitulace podruhé zajata Němci a 15. září 1943 potopena. | |
| Caïman (Q127) | Arsenal de Cherbourg | 1924 | 3. března 1927 | prosinec 1927 | Dne 27. listopadu 1942 v Toulonu potopena vlastní posádkou. Později vyzvednuta Italy. Dne 11. března 1944 byla potopena spojeneckým letectvem. | |
| Phoque (Q128) | Arsenal de Brest | 1924 | 16. března 1926 | květen 1928 | V letech 1940-1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 8. prosince 1942 v Bizertě zajata Německem. Předána Itálii jako FR111. Zařazena do služby. Dne 28. února 1943 poblíž Sicílie potopena spojeneckým letectvem. | |
| Espadon (Q129) | Arsenal de Brest | 1924 | 28. května 1926 | prosinec 1927 | V letech 1940-1942 podřízena vládě ve Vichy. Dne 8. prosince 1942 v Bizertě zajata Německem. Předána Itálii jako FR114. Nezařazena. Po italské kapitulace podruhé zajata Němci. Dne 13. září 1943 potopena v Castellamare. |
Konstrukce
Ponorka Phoque (Q128) během stavby v Brestu
Ponorky měly dvoutrupou koncepci. Nesly čtyři příďové a dva záďové 550mm torpédomety, které doplňovaly ještě dva dvojité externí torpédomety. +more Neseno bylo celkem šestnáct torpéd. Hlavňovou výzbroj představoval jeden 100mm kanón a dva 8,8mm kulomety. Pohonný systém tvořily dva diesely Sulzer (u části ponorek Schneider) o výkonu 2900 bhp a dva elektromotory o výkonu 1800 bhp, pohánějící dva lodní šrouby. Nejvyšší rychlost dosahovala 15 uzlů na hladině a 9 uzlů pod hladinou. Dosah byl 7700 námořních mil při rychlosti devět uzlů na hladině a 105 námořních mil při rychlosti pět uzlů pod hladinou. Operační hloubka ponoru dosahovala 80 metrů.
