Třída Takacuki
Author
Albert FloresTřída Takacuki byla třída protiponorkových torpédoborců Japonských námořních sil sebeobrany. Skládala se ze čtyř jednotek, provozovaných v letech 1967-2003. Torpédoborce nesly velmi silnou protiponorkovou výzbroj, naopak proti hladinovým a vzdušným cílům mohly použít pouze své 127mm kanóny. Tento nedostatek byl u prvních dvou jednotek odstraněn modernizací. Modernizace druhého páru se neuskutečnila.
Stavba
Všechny čtyři torpédoborce této třídy postavila japonská loděnice Mitsubishi Heavy Industries v Kobe.
Jednotky třídy Takacuki:
wikitable | Jméno | Založení kýlu | Spuštěna | Vstup do služby | Status |
---|---|---|---|---|---|
Takacuki (DD-164) | 8. října 1964 | 7. +more ledna 1966 | 15. března 1967 | vyřazen 16. srpna 2002 | |
Kikuzuki (DD-165) | 15. března 1966 | 25. března 1967 | 27. března 1968 | vyřazen 6. listopadu 2003 | |
Močizuki (DD-166) | 25. listopadu 1966 | 15. března 1968 | 25. března 1969 | od 1. srpna 1995 pomocná loď (ASU-7019), vyřazen 19. března 1999 | |
Nagacuki (DD-167) | 2. března 1968 | 19. března 1969 | 12. února 1970 | vyřazen 1. dubna 1996 |
Konstrukce
+morejpg|thumb|left'>Nagacuki (DD-167) Nagacuki (DD-167).
Po dokončení hlavňovou výzbroj tvořily dva 127mm kanóny. Velmi silná byla protiponorková výzbroj - jeden osminásobný vrhač raketových torpéd ASROC, jeden čtyřhlavňový 375mm protiponorkový raketomet Bofors a dva trojhlavňové 324mm torpédomety. +more Na zádi byla navíc plošina pro tři protiponorkové vrtulníky DASH (ze všech byla odstraněna roku 1977). Torpédoborce nesly trupový sonar SQS-23 (druhý pár novější OQS-3). Pohonný systém tvořily dvě převodové turbíny a dva kotle. Výkon poonu byl 60 000 shp. Nejvyšší rychlost dosahovala 32 uzlů.
Modernizace
Takacuki a Kikuzuki byly během služby výrazně modernizovány. Nejprve v letech 1970 a 1972 dostaly sonar s měnitelnou hloubkou ponoru SQS-35J. +more V letech 1984-1986 byla zesílena výzbroj proti hladinovým a vzdušným cílům. Na zádi byl instalován osminásobný kontejner protiletadlových řízených střel Sea Sparrow. Zadní dělovou věž nahradil 20mm kanónový systém bodové obrany Phalanx CIWS a plavidla získala také dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon. Příďový sonar byl nahrazen modernějším OQS-3 a vlečený sonar SQS-35J typem SQR-18A. Kvůli nárůstu standardního výtlaku o 150 tun rychlost torpédoborců poklesla o jeden uzel.