Třída Victory

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Třída Victory je označení pro třídu nákladních lodí, které byly vyvinuty a vyráběny ve Spojených státech amerických během druhé světové války. Tato třída lodí byla považována za revoluční a extrémně užitečnou pro přepravu vojenského materiálu a zásob. Bylo postaveno přes 500 lodí této třídy, což jí činí nejmasovějším typem nákladních lodí ve světových dějinách. Lodě třídy Victory byly vybaveny efektivním parním pohonem a měly unikátní konstrukci trupu, která zvyšovala jejich rychlost a stabilitu. Tyto lodě tak mohly rychle a bezpečně přepravovat velké množství nákladu mezi různými přístavy a na celém světě. Třída Victory sehrála klíčovou roli v logistice spojeneckých sil během druhé světové války. Byla používána k přepravě vojsk, zbraní, munice, paliva a dalších zásob. Díky těmto lodím bylo možné materiál a vybavení rychle a efektivně přesunout na vzdálené bojiště. Také se podílely na evakuaci raněných vojáků a civilistů. Po skončení války byla většina lodí třídy Victory prodána do soukromých rukou a využívána pro civilní účely. Některé z nich byly přestavěny na parní turbíny nebo dieselový pohon, zatímco jiné sloužily jako sklady nebo byly rozebrány na suroviny. Třída Victory byla jedním z příkladů úspěšného a významného projektu amerického válečného průmyslu. Tyto lodě znamenaly obrovský přínos pro vítězné spojenecké síly a přispěly k rychlému zásobování bojišť a obnovení poválečného světa.

Třída Victory je třída korvet singapurského námořnictva. Skládá se ze šesti jednotek - Victory, Valour, Vigilance, Valiant, Vigour a Vengeance. Korvety jsou stále v aktivníslužbě a tvoří 188. eskadru námořnictva Singapuru.

Stavba

76mm kanón jednotky Valour

Projekt těchto korvet byl objednán v roce 1983 u německé loděnice Lürssen. Konstrukce přitom vycházela z projektu MGB 62, objednaného dříve Bahrajnem a Spojenými arabskými emiráty. +more První jednotku postavila loděnice Lürssen, zatímco zbylých pět postavila singapurská loděnice Singapore Shipbuilding & Engineering. První tři jednotky vstoupily do služby 18. srpna 1990 a druhé tři 25. května 1991.

Konstrukce

Korveta Vengeance vypouští dvojici střel Barak I

Pro vzhled lodí je typický masivní hlavní stožár, který ale nepříznivě ovlivňuje stabilitu lodí. Částečným řešením se ukázala být dodatečná instalace systému příčné stabilizace lodi. +more Hlavňovou výzbroj tvoří jeden 76mm kanón OTO Melara Super Rapide v dělové věži na přídi. Za nástavbou se nachází dva čtyřnásobné kontejnery protilodních střel Boeing Harpoon a dále též dva trojité 324mm protiponorkové torpédomety B 515 pro lehká protiponorková torpéda EuroTorp A244/S. Na zádi byla při modernizaci instalována dvě osminásobná vertikální vypouštěcí sila izraelských protiletadlových řízených střel Barak 1 o dosahu 10 km.

Bezpilotní letoun ScanEagle na pozemním katapultu

Od roku 2009 běží nový program modernizace celé třídy, jehož hlavními cíli je zlepšení průzkumných a komunikačních systémů třídy Victory. Dochází přitom k unifikaci vybavení s fregatami třídy Formidable. +more Plavidla dostávají nový 3D radar Giraffe AMB, systémy pro vedení elektronického boje a vrhače klamných cílů. Dochází rovněž k integraci nových datalinků. Neobvyklé je vybavení plavidel bezpilotními průzkumnými prostředky ScanEagle s dosahem až 100 km. Naopak demontovány byly všechny protiponorkové torpédomety.

Pohonný systém tvoří čtyři diesely MTU 16V 538 TB 92 o výkonu 11 200 kW. Lodní šrouby jsou čtyři. Korvety dosahují rychlosti až 35 uzlů.