Cesko.wiki U Božích muk
Author
Albert FloresU Božích muk (původně Boží muka) je první a nejúspěšnější opera českého (plzeňského) skladatele Stanislava Sudy napsaná na libreto Karla Želenského ve slovenštině.
Vznik a historie díla
Plzeňský skladatel Stanislav Suda byl sice od dětství stižen slepotou, měl však hudební talent i vynikající hudební paměť a v průběhu 90. let 19. +more století napsal několik skladeb, které na něj upozornily Karla Želenského z plzeňského městského divadla. Ten jej přesvědčil k napsání opery, pro kterou sám dodal libreto. V době po Národopisné výstavě (1895) opět ožil zájem o folklór, a zejména slovenský, proto byl i děj zasazen do prostředí slovenské vesnice a i libreto bylo sepsáno ve slovenštině, byť neodpovídající spisovné normě a stylizované pro české publikum. Vesnický příběh odpovídal představám libretisty i skladatele o folklorizující opeře v duchu Smetany a raného Dvořáka, tragičtější základní příběh však prozrazuje ozvuky verismu. Skladateli chyběla dosud zkušenost s operou i jevištní představivost, U Božích muk proto v podstatě tvoří jen prostý sled hudebních čísel, nicméně půvabných a brzy populárních melodií.
Opera U Božích muk byla provedena poprvé 22. března 1897 v Plzni v režii Karla Veverky a pod taktovkou Antonína Bartáka. +more Nezvykle již před uvedením byl vydán její klavírní výtah. Opera si získala okamžitou popularitu, brzy ji převzalo Národní divadlo v Praze (premiéra 19. ledna 1898) i české divadlo v Brně (premiéra 17. února 1899). Původně se však nazývala jen Boží muka, nynější název byl použit poprvé při novém plzeňském nastudování 27. listopadu 1918. Byla hojně a úspěšně uváděna, a to i malými a ochotnickými divadly (např. již roku 1900 třebíčskými pěveckými sdruženími Lumír a Vesna). Vícekrát (1907, 1918) se k ní vrátilo Městské divadlo v Plzni, kde se konala i dosud poslední profesionální inscenace, jež měla premiéru 20. prosince 1946 v kombinaci s operou Josefa Bartovského Biskupova neteř.
Děj opery
Opera se odehrává v malé slovenské vesnici koncem 19. století.
Vesnický lid je shromážděn u džbánku (sbor Dnes zachujnem z plné hrudi, že Bôh vínka požehnal). Starý dráteník Berka se vrací do své rodné vesnice z cest po Čechách, o kterých sousedům s nadšením vypráví, zejména o svobodomyslnosti českého lidu (árie Krásné sú ty dálné Čechy). +more To na Slovensku stále panuje útlak pánů a jejich drábů. Zlý správce si chce vzít mladou Malku, k čemuž dopomáhá i Malčina matka Klopotnice. Malka má ale ráda statečného pytláka Samka, a proto prosí Berku o radu (zpěv Berky Poradím, dušička, poradím tobě).
Samek se brzy o Malku se správcem utká a padne do rukou drábům. Malka je nešťastná (árie Rodička Kristova, primluv sa za mňa) a vesničané se chtějí vzbouřit, Berka je však nabádá ke klidu. +more Připomene správci, že kdysi svedl vesnické děvče, které porodilo nemanželského syna a pak se z hanby a žalu utopilo. Tímto správcovým synem je právě Samek. Správce nyní lituje svého počínání, pytláka Samka jmenuje hajným a svoluje k jeho sňatku s Malkou.
Nahrávka
Téměř celou operu nahrál roku 1951 pražský rozhlas (v překladu do češtiny). Zpívají (Malka) Drahomíra Tikalová, (Klopotnica) Ludmila Hanzalíková, (Samko) Antonín Votava, (Berka) Karel Kalaš, (Váňa) Bořek Rujan. +more Pěvecký sbor Čs. rozhlasu v Praze a Pražský rozhlasový orchestr řídí František Dyk. Část této nahrávky (1. až 3. výstup, odpovídající prvnímu odstavci obsahu děje) vydal Radioservis, a. s. , roku 2015 na CD „Česká romantická opera“ (CR0782-2).