Umírající Gal

Umírající Gal je antická mramorová socha, kterou najdeme v Kapitolských muzeích v Římě. Jedná se o repliku jedné z plastik ve skupině ex-voto věnované Attalem I. Pergamonu. Dílo je římskou kopií z počátku 2. století. Ztracený originál z doby kolem 230/220 před Kristem byl pravděpodobně z bronzu a nacházel se ve svatyni bohyně Athény v Pergamonu. Vznikl na popud  Attala I., krále Pergamonu, po jeho vítězství nad Kelty, kteří byli v prostoru řecké Malé Asie známí jako Galatové. Jméno umělce není známé, ale dílo se někdy připisuje Epigonovi (Plinius starší: Tubicen), který byl v době Attala I. dvorním sochařem dynastie Attalovců v Pergamonu.

Popis

Socha s pozoruhodným realismem ukazuje umírajícího Kelta, který sice ještě sedí, ale zasažen se dívá dolů k zemi. Válečník sedí na svém štítu, zatímco jeho meč, opasek a zakřivená trubka leží vedle něj. +more Jílec meče nese lví hlavu. Zejména hlava s keltským účesem a typickým keltským knírem vypadá velmi realisticky. S výjimkou nákrčníku (Torques) je postava nahá. To také odpovídá tradici od Julia Caesara, který uvádí zprávy o nahých galatských válečnících. Na jedné straně socha znázorňuje vítězství Pergamonu, ale na druhé straně také ukazuje sílu soupeře, aby bylo vítězství ještě výraznější.

Galerie

Soubor:Sterbender Gallier 03. jpg|Umírající Gal Soubor:Dying Gaul (Head). +morejpg|Detail hlavy umírajícího Gala zvýrazňuje vlasy, vousy a nákrčník (torques) sochy Soubor:Dying Gaul-Musei CapitoliniI-2. jpg|Umírající Gal Soubor:Rome 2011 340. JPG|Umírající Gal.

Nalezení

Socha Umírající Gal byla objevena počátkem 17. století během vykopávek pro stavbu budovy Villa Ludovisi (kterou si objednal kardinál Ludovico Ludovisi, synovec papeže +more'>Řehoře XV. ) na místě starověkých zahrad Sallustio na návrší Pincio v Římě. Koncem 19. století, kdy bylo panství Ludovisů přestavováno, bylo na tomto místě objeveno mnoho dalších starožitností (zejména Trůn Ludovisů ). Socha Umírající Gal byla poprvé zaznamenána v roce 1623 v soupisu sbírek rodiny Ludovisi a v roce 1633 v Palazzo Grande, který je součástí Villy Ludovisi. Papež Klement XII. (vládl 1730-1740) ji získal pro sbírky Kapitolských muzeí. V roce 1797 nechal Napoleon v rámci svých italských výbojů přivézt podle podmínek Tolentinské smlouvy do Paříže řadu cenných uměleckých děl, včetně Umírajícího Gala, který pak byl vystavován v Louvru až do roku 1816, kdy bylo dílo vráceno do Říma a je opět vystaveno v Kapitolských muzeích.

Recepce díla

Umírající Gal se stal jedním z nejslavnějších děl antického sochařství, nespočetněkrát kopírován a napodobován.

Počátek osvícenství viděl dílo jako klasický příklad starověkého umění, obdivoval uměleckou kvalitu a výrazný patos jeho zpodobnění. Mnoho bohatých milovníků umění a panovníků si nechalo jeho reprodukci pro sebe vytvořit, ale i méně majetní jej často vlastnili, například v podobě těžítka. +more Také se někdy předpokládalo, že umírající představuje gladiátora, takže se pro sochu používala zavádějící jména, například „zraněný gladiátor“ a podobně.

Kopie

Kopie sochy jsou k vidění v Muzeu klasické archeologie na univerzitě v Cambridge, Leinster House v irském Dublinu a také v Berlíně, Praze, Stockholmu, Versailles, Varšavě (Łazienki Królewskie). * Ve Spojených státech jsou kopie ve Washingtonské státní historické společnosti v Tacomě ve Washingtonu, v Redwood Library v Newportu ve státu Rhode Island a na Assumption College ve Worcesteru. +more Bronzová kopie s názvem „Centurion“ stojí před Centrem trestního práva Mel Bailey v Birminghamu v Alabamě jako památka na životy padlých policistů. Tato kopie má pterugy (antické brnění, sestávající z kožených pruhů na stehnech), ale jinak je identická. Další kopie je v Telfair Museum of Art Savannah ve státě Georgie. Museum of Art and Circus Museum, společnosti Ringling Brothers v Sarasotě na Floridě má kopii sochy v plné velikosti. * Kopie z Královské akademie v Londýně se nyní nachází v galerii Courtauld v Londýně. Byla odlitá na konci 18. století z těla popraveného pašeráka, má écorché a přezdívá se jí Smugglerius. Kopie z bronzu je také v bráně obezděné zahrady Iford Manor ve hrabství Wiltshire v Anglii. V anglickém tržním městě Brigg ve hrabství Lincolnshire je kopie sochy se starým názvem The Dying Gladiator ve starém, zavedeném zájezdním hostinci (Coaching inn) * Vysoká škola výtvarných umění na Filipínské univerzitě má také kopii sochy se starým názvem. * Další kopie je v umeleckohistorickém muzeu v ruském Petrohradu, Ermitáž. * Kopii má také galerie umění Williama Humphreyse v Jižní Africe, (William Humphreys Art Gallery), která se nachází v Kimberley. * Rezidence francouzského velvyslance na Kubě, která se nachází na předměstí Havany, Miramar, má kopii sochy v zadní části zahrady, za rezidencí. * Pinakotéka v brazilském São Paulu má bronzovou kopii. * V Německu je před oranžérií zámecké zahrady Putbus na ostrově Rujána bronzová kopie Umírajícího Gala v životní velikosti.

Reference

Literatura

Donato Attanasio, Matthias Bruno, Walter Prochaska: The Docimian Marble of the Ludovisi and Capitoline Gauls and Other Replicas of the Pergamene Dedications. Ve: American Journal of Archaeology. +more svazek 115, 2011, S. 575-587. * Hans-Ulrich Cain: Kelten-Bilder in Rom. Inszenierte Demütigung und erlebte Siegermoral. Ve: Münchner Jahrbuch der bildenden Kunst. Třetí část, svazek 57, 2006, S. 9-30. * Ernst Künzl: Die Kelten des Epigonos von Pergamon (= Beiträge zur Archäologie. Svazek 4). Triltsch, Würzburg 1971, s. 6 a dále. * Ursula Mandel: Räumlichkeit und Bewegungserleben - Körperschicksale im Hochhellenismus (240-190 před Kristem). Ve: Peter Cornelis Bol (Vyd. ): Die Geschichte der antiken Bildhauerkunst. Svazek 3: Hellenistische Plastik. Philipp von Zabern, Mainz 2007, S. 167-172 obr. 168 a-b. e. h-i.

Externí odkazy

[url=https://arachne. uni-koeln. +morede/arachne/index. php. view%5Blayout%5D=objekt_item&search%5Bconstraints%5D%5Bobjekt%5D%5BsearchSeriennummer%5D=15852]Umírající Gal[/url] v archeologické databázi Arachne.

Kategorie:Mramorové sochy v Itálii Kategorie:Starověké řecké sochařství Kategorie:Starověké římské sochařství Kategorie:Galské kmeny Kategorie:Keltové