Umberto Boccioni

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Umberto Boccioni byl italský malíř a sochař, jedna z hlavních postav italského futurismu. Narodil se v roce 1882 v Itálii a proslul svým experimentálním přístupem k malířství a sochařství. Spolu s dalšími umělci založil hnutí futurismu, které se snažilo zobrazit rychlost, pohyb a dynamiku moderního světa. Jeho práce se vyznačuje geometrickými tvary a odvážnými barevnými kombinacemi. Boccioni byl také silně ovlivněn technologickými inovacemi a průmyslovým rozvojem. Jeho nejznámějším dílem je socha Zničení, která je považována za symbol futurismu. Boccioni tragicky zemřel v roce 1916 při nehodě na koni ve věku pouhých 33 let, ale jeho dílo zanechalo trvalý odkaz na moderní umění.

Umberto Boccioni (19. října 1882, Reggio di Calabria, Itálie - 17. srpna 1916, Sorte, Itálie) byl italský malíř, sochař a kritik umění, představitel a hlavní teoretik futurismu. Působil v Katálánii, Miláně a v Římě.

Život

Během studií v Římě poznal Gina Severiniho, se kterým navštěvoval ateliér Giacoma Bally. Balla ho seznámil s francouzským impresionismem.

V roce 1902 odjel do Paříže, poté v 1903 do Petrohradu. V letech 1906-1908 pobýval v Padově a Benátkách. +more V Miláně se později seznámil s dalšími malíři Carlem Carrou a Luigim Russolem a básníkem Filippem Tommasem Marinettim, kteří výrazně ovlivnili jeho uměleckou tvorbu. V roce 1910 vydal Boccioni, Russolo, Carrà, Severini a Balla Manifest futuristických malířů. V roce 1912 publikoval Boccioni Technický manifest futuristických sochařů a roku 1914 Futuristický manifest malířů a sochařů. Boccioni hodně cestoval a měl příležitost navštívit mnoho muzeí, téměř vstoupil do symbiózy s některými umělci, které pozoroval, zejména z jiných období, jako je Michelangelo, ale také s Francesco Filippini, který ho inspiruje pro výzkum Lombardu. krajiny a práce na venkově, podle koncepcí filipínství.

Se Severinim odjel roku 1911 do Paříže, kde poznal Pabla Picassa, George Braqua a Reného Dufyho. Boccioni měl významný podíl na první futuristické výstavě v pařížské galerii v roce 1912, jež putovala do Londýna, Bruselu a Berlína. +more Vystavoval o rok později v Galerii de la Boetie v Paříži své originální futuristické skulptury.

Těsně předválečné obrazy ukazují vliv Paula Cézanna. Roku 1914 pak vydal v Miláně knihu Pittura scultura futuriste: dinamismo plastico, vynikající studii o novém uměleckém směru. +more Téhož roku odešel dobrovolně na frontu, kde v roce 1916 zemřel na následky zranění při pádu z koně při vojenském cvičení. Bylo mu 33 let.

Jeho spisy Opera completa sebral a opatřil předmluvou Marinetti v roce 1927.

Dílo

Rané obrazy do 1910 jsou ještě znatelně ovlivněny impresionismem, ale v Paříži přešel přes kubismus velmi rychle k futuristickým kompozicím, jaké oslavují pohyb a rychlost. Důrazně pak svém díle negoval impresionismus tím, že odvrhl „postižení okamžiku“ a nahradil tento okamžik akcí. +more K rozvíjení futuristické myšlenky specifickými způsoby použil kubistické chápání prostoru (mnohopohledovost, fázovitost). Jeho „dinamismi plastici“ jsou pozoruhodné právě snahou po znázornění věcí a osob v pohybu (parní stroje, automobily a kola). Dynamickou barevností a expresí své malby, v níž se vytrácí ve víru význam předmětu, se Boccioni přiblížil abstraktnímu malířství.

Malby

+morejpg|vpravo|náhled|200px'>Lombardská krajina. Město se probouzí, plátno, 200 × 301 cm, Muzeum moderního umění, New York, 1910. Hluk ulice vnikl do domů. V některých obrazech se dostal až na práh abstrakce. * Lombardská krajina (1910) * Autoportrét (do 1910) - vliv impresionismu * Rvačka v pasáži (1910) * Město se probouzí (1910) * Simultánní vize (1911) * Požár v galerii * Hluk ulice vnikl do domů - expresivně vyjadřuje prudký pohyb a ruch velkoměsta * Dynamika cyklisty (1913) * Útok kopiníků (1915).

Sochy

Jsou jedněmi z mála zachovaných Boccioniho plastik, mnoho z nich je známo jen z fotografií. Nezobrazoval postavu jako takovou, ale spíš vzdušnou turbulenci, která ji obklopovala. +more * Jedinečné tvary prostorové kontinuity - nejtypičtější příklad futuristické plastiky * Formy plynulosti (1913) - Tato bronzová postava se vyznačuje pokusem o sepětí hmoty plastiky a okolí s pomocí ostrých ploch vybíhajících do prostoru.