Ustavující sjezd KSČ

Technology

12 hours ago

Author

Ustavující sjezd KSČ byl sjezd komunistické strany KSČ, který se konal v prosinci 1921 v Praze. Na sjezdu se sešli zástupci komunistického hnutí ze všech částí tehdejšího Československa a rozhodovali o budoucím směřování a struktuře strany. Na sjezdu byly přijaty klíčové dokumenty jako programový manifest a stanovy KSČ. Strana tak získala oficiální ideologii a organizační rámec. Dále byla na sjezdu volena nová ústřední rada strany, která měla za úkol vytvořit pevnou organizační strukturu. Ustavující sjezd KSČ byl důležitým milníkem v rozvoji komunistického hnutí v Československu. Pomohl posílit organizaci, stanovit její cíle a strategii a umožnil komunistům lépe se připravit na svoji budoucí politickou roli.

Ustavující sjezd KSČ byl stranický sjezd, na kterém byla založena Komunistická strana Československa. Konal se roku 1921.

Dobové souvislosti a průběh sjezdu

+more_května_1921,_Karlín. jpg|náhled|vpravo|alt=Mnoho_účastníků_sedících_v_sále'>Účastníci ustavujícího sjezdu Odehrával se ve dnech 14. -16. května 1921 v Národním domě v Karlíně. Byl vyvrcholením rozkolu v Československé sociálně demokratické straně dělnické, který se stupňoval od roku 1920. V jeho průběhu se levicové křídlo sociální demokracie postupně zformovalo v samostatnou politickou sílu. Na ustavujícím sjezdu pak sociálně demokratická levice přijala jméno Komunistická strana Československa, přijala Dvacet jedna podmínek Kominterny a požádala o přijetí KSČ do Kominterny. Tato žádost byla vyřízena kladně na kongresu Kominterny v červnu a červenci 1921.

Sjezd znamenal vytvoření komunistické strany, jejíž součástí ale zatím byly jen etnicky české, slovenské a rusínské levicové sociálně demokratické frakce. Přistoupení německých, maďarských, polských a židovských (levicové křídlo hnutí Poalej Cijon) komunistických stran provedl až slučovací sjezd KSČ v listopadu 1921. +more Teprve tehdy došlo k vytvoření celostátní komunistické strany.

Do nově zřízené KSČ se kromě levicových křídel sociálních demokratů zapojily i některé další skupiny. Například anarchokomunisté jako Emanuel Vajtauer a Stanislav Kostka Neumann, dále radikální frakce bývalé České strany pokrokové okolo Zdeňka Nejedlého a čeští a slovenští komunisté z Ruska (Alois Muna).

Ke KSČ se naopak krátce před ustavujícím sjezdem rozhodla nepřipojit skupina levicových sociálních demokratů a socialistů okolo Josefa Tesky a Viléma Brodeckého. Teska původně plánoval na ustavujícím sjezdu KSČ ovlivnit jednání v tom směru, aby komunistická strana odmítla takzvaných Dvacet jedna podmínek stanovených Kominternou a nepodřizovala se komunistické centrále v Moskvě. +more Poté, co byl jeho plán vyzrazen, nebylo jeho vystoupení na sjezdu KSČ výrazněji přijato. Místo toho pak Teska roku 1921 spoluzakládal menší levicovou formaci nazvanou Neodvislá radikální sociálně demokratická strana. Teska i Brodecký do KSČ vstoupili později, v průběhu 20. let 20. století.