Cesko.wiki Slučovací sjezd KSČ
Author
Albert FloresSlučovací sjezd KSČ byl historickou událostí, která se konala v prosinci 1948 v Praze. Na sjezdu došlo k formálnímu sloučení Komunistické strany Československa (KSČ) se Stranou československého národního socialistického hnutí (ČSNS). Tím vznikla nová politická strana nazvaná Komunistická strana Československa (později známá jako KSČ). Slučování stran bylo podmíněno sovětským tlakem a mělo za cíl posílit vládu KSČ a prohloubit komunistickou kontrolu nad Československem. Slučovací sjezd KSČ byl významným krokem na cestě ke komunistickému režimu, který trval až do sametové revoluce v roce 1989.
Slučovací sjezd KSČ byl stranický sjezd, na kterém byla nedlouho předtím založená Komunistická strana Československa přetvořena v celostátní supraetnickou politickou formaci, do níž se zapojily nejen české, slovenské a rusínské ale i německé, maďarské, polské a židovské levicové skupiny. Konal se na podzim roku 1921.
Dobové souvislosti a průběh sjezdu
Odehrával se ve dnech 30. +more října - 2. listopadu 1921. Předcházel mu květnový Ustavující sjezd KSČ, na kterém česká, slovenská a rusínská marxistická levice Československé sociálně demokratické strany dělnické a další menší levicové skupiny utvořily Komunistickou stranu Československa. Nyní na podzim 1921 k této straně přistoupily i německé, maďarské, polské a židovské levicové formace v intencích politiky Kominterny, aby v jednom státě existovala jedna komunistická strana.
Stejně jako v Československé sociálně demokratické straně dělnické probíhal i v jinonárodních sociálně demokratických stranách v letech 1920-1921 rozkol a postupné přetváření levicových křídel v samostatné komunistické strany. 14. +more-15. května 1921 se takto utvořila Židovská komunistická strana v Československu (levicové křídlo strany Poalej Cijon, předseda Rudolf Kohn), 12. června 1921 utvořila polskou sekci KSČ skupina marxistických členů Polské socialistické dělnické strany v Československu (Karol Śliwka, Emanuel Chobot). Už v březnu 1921 se pro vstup do Kominterny a pro vytvoření své sekce v KSČ vyslovili levicoví členové Německé sociálně demokratické strany dělnické v ČSR (Karl Kreibich), přičemž již v únoru 1921 se na vytvoření společné organizace dohodli etnicky čeští, slovenští a němečtí mladí aktivisté (Komunistický svaz mládeže Československa). Analogický integrační proces probíhal i u maďarských levicových sociálních demokratů. Podzimní slučovací sjezd pak tuto tendenci završil formálním vytvořením jediné Komunistické strany Československa.
Slučovací sjezd se kromě spojení jednotlivých etnických křídel marxistické levice zabýval i organizačním vymezením strany. Vymezil pravomoci a organizační strukturu, přičemž navázal na tradice původní sociálně demokratické stranické struktury. +more Do ní ovšem vložil silnější prvek centralizace. Václav Houser již na ustavujícím sjezdu KSČ prohlásil, že „Chceme-li míti silnou stranu, která by byla schopná činu, musíme míti jasno v organisacích s disciplinou železnou, přímo vojáckou. Celá strana musí býti tímto vojáckým duchem prodchnuta. “.