Utrpení knížete Sternenhocha

Utrpení knížete Sternenhocha je expresionistický román českého spisovatele Ladislava Klímy, který byl vydán v roce 1928, měsíc po autorově smrti. Sám Klíma jej označil za „groteskní romaneto“.

Kniha je rozdělena na tři části - úvodní část je vyprávěna Sternenhochem, druhá část je rozdělena na jednotlivé dny a psána formou Sternenhochových deníkových zápisů, třetí částí je závěrečný epilog psaný autorem. Klíma se v úvodu snaží čtenáře přesvědčit, že se příběh skutečně odehrál - redakce měla získat Sternenhochův deník a závěr měla dopsat. +more Sám Sternenhoch v deníkových zápisech předvídá svou budoucnost a píše retrospektivně (mluví o halucinacích a až poté se vrací k zavraždění Helgy).

„Vedle tematické grotesknosti obsahuje novela také grotesknost verbální. Císař Vilém (v novele nazývaný Sternenhochem Willy) ho (Sternenhocha) oslovuje Sternenhošíčku. +more Sternenhochovo jméno se skládá ze dvou německých kompozit, císař druhé z nich obměňuje jako české, činí tedy z hrdinova jména groteskní hybrid. “ Autor v díle používá spisovný jazyk, ale uchyluje se i k hovorovým výrazům a používá i slova vyloženě zhrubělá a sprostá.

Děj

Děj díla se odehrává v Německém císařství přibližně v období vlády kancléře Bismarcka a je v něm patrný vliv filosofie George Berkeleyho, Arthura Schopenhauera a zejména Friedricha Nietzscheho.

Hlavním hrdinou je zdegenerovaný a bohatý šlechtic Sternenhoch (označuje se za krásného, ale ve skutečnosti je malý, bezzubý, bezvlasý, šilhavý a bezmezně ošklivý, má však styky i s německým císařem), kterého na jakémsi plese zaujme mrtvolně bledá a rovněž ošklivá dívka Helga, kterou si přes obrovský odpor k ní (a varování budoucího tchána) bere za ženu. Helga během těhotenství zkrásní, také její povaha se výrazně mění. +more Stává se z ní nesnášenlivá zrůda, která svého manžela nenávidí.

Po narození syna je kníže velice šťastný, ale Helga syna zavraždí (vinu svede na chůvu), protože k němu cítí stejný odpor jako ke Sternenhochovi. Ten si začíná uvědomovat, že si nevzal Helgu, nýbrž Démonu. +more Helga dále zabíjí svého otce, který ji v mládí často bil, a jí to v dospělosti téměř ani nepřišlo zvláštní (nechtěl, aby byla tichá a nečinná). Přes její zvláštní chování po ní však kníže nepřestává toužit a poté, co zjistí, že má milence, probouzí se v něm obrovská vlna žárlivosti. Začne svou ženu s jejím milencem pozorovat, zjišťuje, že provozují masochistické hrátky a že milenec se k jeho ženě chová povýšeně - nadává jí a bije ji. Přesto s ním Helga plánuje útěk a o svém manželovi mluví jako o Hnusu. Sternenhoch se rozhodne zabránit jejímu odjezdu se záhadným mužem za každou cenu.

V den útěku tak Helgu udeří do hlavy a vhodí ji do hladomorny, zabije i jejího milence a své milované psy. V hladomorně Helgu surově zbije, poníží a nechá zemřít hlady a žízní. +more Od té doby ho celý rok pronásleduje její vidina a nejistota, zda se jedná o halucinace či o jeho ženu. Sternenhoch přemýšlí, zda se Helga nemohla z vězení zachránit a zda se mu nemstí - snaží se mučivé myšlenky odehnat tím, že na každou ženu, kterou vidí, křičí: "Strašidlo, do prdele mi vskoč. " Pronásledují ho výčitky svědomí. Od Helgy-přeludu se dovídá, že se dostala do pekla, kde se jí muka mění v rozkoš. Vše na tomto světě je pro ni všeidioctvím, cítí ke všemu jen nenávist a hnus. Stává se z ní Bohyně věčnosti a chce peklo zničit svou vůlí. To se jí však nedaří, protože nikdy nepoznala hlavní tajemství, kterým je láska. Helga-přelud hledá toho, kdo ji vhodil do hladomorny. Kníže se bojí přiznat a dlouho svůj čin zapírá.

Své trápení se kníže Sternenhoch rozhodne ukončit až v den odjezdu do léčebny pro duševně choré. Vstupuje do hladomorny, kde se setkává s mrtvolou Helgy. +more Ta mu prý chce odpustit a začít jej milovat. Ráno najdou knížete Sternenhocha šíleného, kterak souloží se zahnívající kostrou své ženy. Sternenhoch umírá pouhé dva dny poté na otravu krve, protože se o kosti mrtvé Helgy poranil.

Recepce díla

Klíma dlouhou dobu nemohl Utrpení knížete Sternenhocha publikovat, protože dílo bylo z počátku nakladateli odmítáno. Známé je prohlášení nakladatele, pravděpodobně Otakara Štorcha-Mariena, v němž vyzývá Klímu, aby si vyzvedl své rukopisy, které se nakladateli nelíbily, a vyjadřuje odmítavé stanovisko ke Klímově prozaické tvorbě. +more Negativně se k vydání Utrpení knížete Sternenhocha vyjádřil i Otokar Březina, navzdory tomu, že byl během Klímova života jeho přítelem. „Je to chorobná kniha; jenom nehotový náčrt k dílu, které mělo teprve být napsáno, a neměl být vydáván, leda pro kroužek přátel autorových. Klímovi to velice uškodí, protože z knihy té budou“ (jeho nepřátelé) „odvozovat důsledky i pro jeho filosofii a budou v ní také vidět pouze následek choroby a alkoholismu. “.

Pochvalnou kritiku vynesl nad dílem Jan Münzer v periodiku Naše doba. Vyzdvihuje Klímovu schopnost vytvořením snové roviny příběhu vytěžit z banální zápletky kvalitní a pozoruhodné dílo a chválí i Klímovu volbu jazyka, který užívá silných slov, aniž by ale taková slova působila v důsledku vulgárně. +more„V celku ukazuje tato kniha, v jakých ohromných rozlohách žil tento (Klímův) duch, jemuž mimořádná konkrétní fantasie zhustila v takřka detektivní příběh myšlenky tak subtilní, že by jimi každý jiný autor unudil čtenáře k smrti. “.

V současnosti je tento text asi nejpopulárnějším a nejčastěji interpretovaným dílem Ladislava Klímy, ale v době jeho vydání tiše zapadl.

Další adaptace díla

Divadelní inscenace

Klímův román sloužil jako námět pro divadlo mnohokrát. Jako divadelní hru uvedl Utrpení knížete Strernenhocha v Divadle Komedie režisér David Jařab. +more Hudbu k inscenaci složil Ivan Acher. Hlavní role ztvárnili Martin Finger, Ivana Uhlířová a Vanda Hybnerová. Hra měla premiéru 20. dubna 2007 a naposled byla uvedena v červnu 2012.

Opera

Národní divadlo uvedlo v režii Michala Dočekala operu Sternenhoch. Autorem hudby i operního libreta je skladatel Ivan Acher, do esperanta libreto přeložil Miroslav Malovec, hudbu nastudoval Petr Kofroň. +more Světová premiéra se odehrála 7. dubna 2018 na Nové scéně ND Praha.

Film

V roce 1990 natočil na námět této knihy režisér Jan Němec film V žáru královské lásky s Ivanou Chýlkovou a Vilémem Čokem v hlavních rolích.

Další zpracování

Jako audioknihu dílo nastudoval Václav Knop. Román byl také několikrát převeden do rozhlasové dramatizace.

Odkazy

Reference

Literatura

KLÍMA, Ladislav. Utrpení knížete Sternenhocha: groteskní romanetto. +more 3. vyd. Ilustroval Karel NEPRAŠ. Praha: Paseka, 1990. * KLÍMA, Ladislav. Sebrané spisy I Mea. 1. vydání. Praha: Torst, 2005. * KLÍMA, Ladislav. Sebrané spisy II Hominibus. 1. vydání. Praha: Torst, 2006. * MACHOVEC, Martin. Ohlasy literárního a filozofického díla Ladislava Klímy v životě a tvorbě českých undergroundových autorů. In: GILK, Erik, HRABAL, Jiří (eds. ). Věčnost není děravá kapsa, aby se z ní něco ztratilo. Olomouc: Aluze, 2010, s. 8-13. ISSN 1803-3784 * ČAPEK, Karel. Ladislav Klíma. In: O umění a kultuře III. Praha: Československý spisovatel, 1986 s. 123-124. [url=https://web2. mlp. cz/koweb/00/04/34/55/27/o_umeni_a_kulture_iii. pdf]Dostupné on-line[/url]. * GILLAR, Jaroslav a Vladimír ŠKUTINA. Utrpení knížete Sternenhocha: groteska o 30 obrazech podle stejnojmenného románu Ladislava Klímy. Praha: Divadelní a literární agentura, 1990.

Související články

Ladislav Klíma * Opera Sternenhoch

Externí odkazy

Utrpení knížete Sternenhocha jako [url=https://web2. mlp. +morecz/koweb/00/04/61/56/05/utrpeni_knizete_sternenhocha. pdf]e-kniha[/url] Městské knihovny v Praze * [url=http://divadlokomedie. cz/Predstaveni. aspx. id=309]Divadelní představení Utrpení knížete Sternenhocha v Divadle Komedie[/url] * [url=https://www. narodni-divadlo. cz/cs/predstaveni/sternenhoch-opera-1520268. t=2023-01-05-19-00]Opera Sternenhoch na stránkách Národního divadla[/url] * [url=https://www. divadelni-noviny. cz/narodni-divadlo-ivan-acher-sternenhoch-recenze]Mystik nadšílenství zoperněn - Divadelní noviny (divadelni-noviny. cz)[/url].

Kategorie:České romány Kategorie:Knihy z roku 1928 Kategorie:Ladislav Klíma