Včela východní

Včela východní (Apis cerana Fabricius, 1793) nepřesně také včela indická (vysvětleno v sekci poddruhy), po včele medonosné je dalším nejproduktivnějším druhem. V oblastech svého rozšíření je chována stejně intenzivně jako včela medonosná.

Rozšíření

Výskyt čtyř asijských druhů včel v Nepálu Původní rozšíření včely východní zahrnuje velkou část asijského kontinentu. +more Jedná se o oblast vymezenou na západě Afghánistánem a východní Indií, na severu ussurijskou oblastí, na východě Japonskem a Filipínami, na jihu ostrovem Jáva.

Popis

Včela východní je na rozdíl od včely medonosné poněkud menší. Proto např. +more trubčí buňky odpovídají svou velikostí dělničím buňkám včely medonosné. Zvláštností trubčích buněk je malý otvor ve víčku.

Vlastnosti

==== Kleštík včelí ==== Včela východní je zajímavá z hlediska výzkumu nebezpečného parazita kleštíka včelího. Je původním hostitelem tohoto roztoče a mezi ostatními včelími druhy dokáže jako jediná s parazitem koexistovat. +more Kleštík včelí se množí pouze na včelím plodu.

Tlumení jeho rozvoje ve včelstvu napomáhá výrazný čisticí pud včely východní. Dělnice dokáže rozpoznat přítomnost roztoče i v zavíčkovaném plodu. +more Buňku otevře a pokud samička roztoče sama nevyjde, včela odstraní obsah buňky - larvu i s cizopasníkem. Trubčí plod má masivnější víčka pro dělnici těžko odstranitelná a proto pro kleštíka bezpečnější. Množení parazita se tudíž děje výhradně na trubčině. Trubce včelstvo odchovává jen kratší dobu během roku (např. : Apis cerana japonica jen tři měsíce) a kleštík se nestačí přemnožit. Vzniká tak rovnováha mezi hostitelem a parazitem.

Včela je vybavena schopností zbavovat se roztoče na svém vlastním těle sebečištěním nohama a kusadly odstraňuje parazita z povrchu těla svých družek. Často přitom dochází k poškození parazita a k úhynu. +more Tato vlastnost se označuje jako grooming.

Třetí vlastností omezující výskyt parazita je migrace. Včelstvo je schopné opustit své dílo, i když je v něm nevylíhnutý plod. +more Tak se zbaví generace kleštíka dokončujícího svůj vývoj pod víčky plodu. Tato vlastnost však není v tlumení rozvoje kleštíka rozhodující, jak se dříve myslelo. K migraci dochází spíše jen v oblastech s delší suchou a horkou části sezóny.

Boje se sršni

Soubor:Honeybee thermal defence01.jpg|Shluk včely východní kolem dravých sršní Soubor:Honeybee thermal defence02.jpg|Výsledek obrany - mrtvé sršně

Včela východní dokáže odolávat útokům asijských sršní mandarínských, čínských a žlutavých (Vespa mandarinia, Vespa velutina a Vespa simillima). Včely se shluknou kolem dravé sršně pokoušející se proniknout do úlu a zvyšováním tělesné teploty a koncentrace CO2 predátora doslova "uvaří". +more Externí odkaz níže ukazuje krátké video popsaného drama. Umí též překrývat pach průzkumnic sršní mandarínských rozmazáváním aromatických částí rostlin u vstupu do úlu. Jako obranu vůči sršni Vespa soror využívají i bláto, trus, hnůj a mýdlový odpad, jež rovněž rozmazávají u vstupu do úlů, kterážto taktika byla zaznamenána ve Vietnamu.

V roce 1996 byl v Číně objeven v těle včely východní nový druh parazitické houby Nosema ceranae Fries, 1996.

Poddruhy (plemena)

Rozsáhlá oblast výskytu včely východní zahrnující v sobě odlišná klimatická pásma, nížiny i velehory, stejně jako izolované ostrovy, ovlivnila rozrůznění jediného druhu Apis cerena do více geografických poddruhů.

Odkazy

Literatura

Reference

Související články

Včela * Kleštík včelí

Externí odkazy

Kategorie:Včelovití Kategorie:Včelařství Kategorie:Eusocialita