Vajnory

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Vajnory je malá obec na Slovensku, nacházející se v Bratislavském kraji. Je to bývalá vesnice, která se postupem času stala součástí hlavního města Bratislavy. V současnosti je Vajnory oblíbenou lokalitou pro bydlení a její obyvatelé většinou dojíždějí za prací do Bratislavy. Obec je také známá díky svým kulturním a historickým památkám, jako je například barokní zámek či kostel sv. Jana Křtitele. Vajnory také nabízí různé příležitosti k rekreaci, jako jsou cyklostezky a pěší trasy v okolí.

Městská část v rámci Bratislavy Vajnory jsou městská část Bratislavy.

Rozkládají se na úpatí Malých Karpat v nadmořské výšce 130-133 metrů nad mořem. S rozlohou 13,5 kilometrů čtverečních a s více než 5 000 obyvateli patří mezi menší městské části hlavního města Slovenska. +more Administrativně patří pod okres Bratislava III. Vajnorčané se však právem pyšní svou bohatou historií, osobitou krásou lidového umění a zvyky, které se zde až do současnosti uchovávají a rozvíjejí.

...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
...
+more images (17)

Geologie a vodstvo

Větší část území patří do Podunajské nížiny s typickým fluviálním reliéfem s relativními výškami v rozmezí 0,5 - 1,5 - 2,5 m. Severozápadní část je součástí Malých Karpat. +more Půdy patří mezi středně těžké s charakterem půdy naplaveninových sedimentů.

Hlavní hydrologická síť patří do povodí Šúrského kanálu, který byl uměle vybudován během 2. světové války. +more Do tohoto toku se vlévají Račí potok, Račianský potok, Vajnorský potok, Kratina a Struha. Vajnory jsou typické velmi vysokou hladinou podzemní vody. Podzemní vody jsou dotovány vodami z Malých Karpat. Dominantní směr proudění je SZ - JV. Jejich hladina je ovlivněna i zpětným vzdutím vod v řece Dunaj.

Podnebí a ekologie

Vajnory se nacházejí v teplém a mírně suchém klimatickém regionu. Průměrná roční teplota je 9,8 stupňů. +more Nejvíce srážek spadne v měsících květen, červenec a nejméně v září. Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou je 36,5, nejvíce sněhu je v lednu. Vajnory se považují za území nadprůměrně větrné. Převládají severozápadní a severovýchodní směry větru. Počet dnů se silným větrem je 108,4 a s bouřlivým větrem 31,6.

Současná krajinná struktura je charakterizována zastoupením lesní a nížinné krajiny s vodními plochami, zemědělskou krajinou s ornou půdou a typickými vinohrady, velká část území je urbanizovaná. Významnými vodními plochami jsou na jihovýchodě Vajnorské jezera a v severozápadní části soustava rybníků na Sprinzlovom Majeri.

Významné biocentra a biokoridory: severozápadní část území Vajnor je součástí Chráněné krajinné oblasti Malé Karpaty. V těsné blízkosti katastrální hranice Vajnor se nachází Přírodní rezervace Šúr, zařazena do sítě evropských významných chráněných území NATURA 2000. +more Regionální biocentra jsou Vajnorská dolina, Vajnorské jezera, Sprinzlov majer, Račiansky kanál a potok Struha.

Soubor:Šúr 3.JPG|Rezervace Šúr Soubor:Panónsky háj 1.JPG|Součástí Šúrur je i Panónsky háj

Dějiny

První zprávy o osídlení na území Vajnor jsou z mladší doby železné - laténské, tedy z doby před přibližně 2300 lety. Při výstavbě dálnice archeologové odkryli i slovansko-avarské pohřebiště s deseti kosterními hroby a šesti slovanskými popelnicemi starobylého tvaru. +more Naleziště se nedochovalo. Původní obec vznikla jako poddanská obec Bratislavského hradu. Její obyvatelé sloužili městu, dodávali na královský dvůr svá kvalitní vína. Nejstarší písemná zpráva je však až z roku 1237, kdy již byla rozvinutou vesnicí. Tehdy nesla původní, slovanský název práce resp. Pracant. Od roku 1307, kdy obec vlastnil klášter v rakouském Heiligenkreuz, se začíná používat německý název Weinern, v návaznosti na převažující činnost Vajnorčů - vinohradnictví a vinařství. Toto pojmenování se uchovalo až do současnosti v počeštěné podobě Vajnory. V 16. století vesnici odkoupilo město, aby se tak po čtyřech stoletích Vajnory vrátilo do vlastnictví svého zakladatele. Změna přišla se zrušením poddanství, když se v roce 1851 staly samostatnou obcí. Městskou částí Bratislavy se Vajnory staly znovu až po druhé světové válce, v roce 1946.

Soubor:Vajnory 1. JPG|Městský úřad Vajnory Soubor:Roľnícka street, Vajnory, Bratislava 3. +morejpg|Náměstí u jednoho z úřadů Soubor:Vajnory 2. JPG|Tabule s mapou Vajnor a předchozím vzhledem místního úřadu.

Památky

Centrum Vajnor bylo v roce 1992 prohlášeno za památkovou zónu. Vnější tvář tvoří architektura. +more Jako všude, i ve Vajnorech je nejstarší stavbou kostel, postavený v letech 1270-1279. Nejprve byl zasvěcen Panně Marii, pak uherskému králi sv. Ladislavu. Od roku 1968 opět Panně Marii, a to Sedmibolestné. Kostel je jednolodní, s polygonální uzavřenou svatyní, která je zaklenuta gotickou žebrovou klenbou se středověkými svorníky. V roce 1771 byl kostel zvětšen výstavbou nové lodi, která je zaklenuta sedmi poli tzv. pruské klenby. Věž s jehlanovou střechou má v hladkých polích trupu střílny. Sanktuárium kostela je vyzdobené kompozicemi nástěnných maleb Vajnorských žen. Dalšími kulturními památkami jsou socha svatého Floriána a Vajnorský lidový dům na Rolnické ulici č. 118.

Soubor:Vajnory 12. JPG|Věž vajnorského kostela Soubor:Church of Virgin Mary of Sorrows, Vajnory, Bratislava. +morejpg|Hřbitov s kostelem Soubor:Saint Florian statue, Roľnícka street, Vajnory, Bratislava. jpg|Socha sv. Floriána.

Národní kulturní památka Vajnorský lidový dům

Vajnorský lidový dům ze začátku 19. století je ukázkou tradiční zástavby dvora typu řadových vesnic. +more Vertikální dělení stavebních parcel podmiňovalo orientaci domů od ulice k humnům a vinicím, čímž vznikaly dlouhé dvory nebo dlouhé domy.

Stavebním materiálem lidového domu byla zejména nepálená cihla kombinovaná s kamenem a pálenou cihlou. Stěny jsou přibližně 60 - 70 cm silné, mají nápadný strop s hrubým nosným půdním trámem a dřevěné podlahy.

Členění a interiér obytného domu byl přizpůsoben potřebám tehdejší rodiny. Sestával ze tří prostorů - kuchyně s otevřeným ohništěm, kterým se vytápěla i přední pokoj a komora, často přestavěna na zadní pokoj. +more Hospodářské stavby, jako stáj, maštal a stodola, byly od obytné části domu oddělené prešovnou, kde se nejen lisovaly hrozny, ale i uskladněné dodělané víno.

Na Vajnorském lidovém domě můžeme pozorovat i charakteristický architektonický prvek typický pro tuto oblast - zpevněný vchod do domu a sklepů, tzv. výpustek. +more Typická je i vnitřní výzdoba - malba na stěnách. Umístěna byla vždy nad otevřeným ohništěm a v jiné barevné podobě i v předním pokoji. Nejčastějším motivem ornamentální malby je motiv ptáčka, který Vajnorské malířky uměly nakreslit v neuvěřitelném množství podob. Dodnes je tato původní tvorba zdrojem inspirace pro další generace.

Školy

Na území městské části se nacházejí dvě základní školy a i mateřské. Obě základní školy jsou umístěny ve středu Vajnor na stejné ulici. +more Státní škola Základní škola Kateřiny Bruderová je na Osvobozenecké ulici a církevní (římskokatolická) Základní škola Jana Pavla II. na Osvobozenecké 27.

Soubor:Vajnory 6. JPG|Škola Kataríny Brúderovej Soubor:Vajnory 7. +moreJPG|Škola Kataríny Brúderovej - hlavní vchod Soubor:Vajnory 8. JPG|Škola Jana Pavla II. Soubor:Vajnory 18. JPG|Škola Jana Pavla II. - hlavní vchod se sochou.

MHD

Linka 53 na obratišti ve Vajnorech Městskou část Vajnory obsluhují 4 autobusové linky a 1 noční bratislavské MHD. +more Všechny jezdí během celého týdne (včetně víkendů a svátků). * Linka 53 trasa: Vajnory-Trnavské mýto - Prochází celou délkou Vajnor po ulicích Rolnická a Při starém letišti, na kterých se nachází 6 zastávek. * Linka 54 trasa: ŽST Vajnory-Sklabinská - Spojuje MČ Vajnory a Východní (MČ Rača). Jezdí po ulicích Při starém letišti, Rolnická, Černý chodník, resp. Při mlýně. * Linka 65 trasa: Čiližská-Tbiliská - Linka protíná celou východní Bratislavu od jihovýchodu po severovýchod: od Vrakuni, přes Ružinov, Nové Město, Vajnory po Raču. Na území Vajnor obsluhuje 4 zastávky na ulicích Při starém letišti, Rolnická, Rybničná. * Linka 630 trasa: Cesta na Senec-Chorvatský Grob - Regionální linka, která zachází za hranice Prahy a slouží zejména pro obyvatele předměstí v obcích Černá Voda a Chorvatský Grob. Ve Vajnorech má 5 zastávek na ulicích Rolnická a Při mlýně. Na "bratislavské" části trasy linky platí běžný tarif jako pro zbytek hlavního města. * Linka N53 trasa: Vajnory-Hlavní nádraží - Noční linka. Na území Vajnor (a po zastávku Zlaté písky) přesně kopíruje trasu denní linky 53. Dále linka pokračuje po Vajnorské ulici.

Galerie

Soubor:Vajnory 10. JPG|Rybničná ul. +more Soubor:Roľnícka street, Vajnory, Bratislava. jpg|Roľnícka ul. Soubor:Vajnory 19. JPG|Nová část Vajnor (Šachorová ul. ) Soubor:Vajnory 13. JPG|Budova bývalé pošty Soubor:Vajnory 16. JPG|Okraj Vajnor a zároveň Bratislavy Soubor:Vajnory 11. JPG|Pohled na Vajnory z cesty pro in-line bruslaře, cyklisty a běžce Soubor:Bratislava airport. jpg|Letecký pohled na bratislavské letiště v blízkosti Vajnor.

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.vajnory.sk/]Městská část Vajnory[/url]

Kategorie:Okres Bratislava II Kategorie:Městské části Bratislavy

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top