Valdštejnsko (zámecký komplex)

Valdštejnsko (též Valdštýnsko nebo Valdštýn, německy Waldsteinruhe) je převážně zaniklý zámecký komplex valdštejnské eremitáže (poustevny) pro odpočinek hostí při honech v okrese Mladá Boleslav. Leží asi 4 km západně od města Bělá pod Bezdězem, na katastrálním území obce Březovice 3 km severně od ní. Budova čp. 80 je od roku 1967 jako „areál hájovny - zámeček“ spolu se sochami granátníků zapsána jako kulturní památka České republiky.

Historie

Komplex byl vystavěn v první polovině 18. +more století Marií Markétou z Valdštejna, nebo jejím synem, Františkem Arnoštem z Valdštejna.

Zámeček obklopovala obora s jelení a dančí zvěří a tetřevy. Kolem roku 1885 dosáhly stavy zvěře až 257 kusů.

Dne 17. +more října 1804 byl na Valdštejnsku jako hraběcí host císař František I. s chotí. Na památku návštěvy byl v kapli umístěn chronogram. Poslední významnou návštěvou na zámečku byl roku 1842 jako host Kristiána z Valdštejna rakouský arcikníže Štěpán. V roce 1854 byly již budovy sešlé.

Roku 1904 byla většina budov rozhodnutím Valdštejnů zbořena a materiál použit na štět silnice z Bezdědic na nádraží Bezděz. Chov daňků a tetřevů v oboře pokračoval až do první světové války

Popis

Komplex loveckého zámečku se rozkládá na okrouhlé mýtině o průměru asi 260 metrů, ze které paprskovitě vybíhá do lesa 8 cest, původně průseků. Uprostřed mýtiny je uměle navršený podsklepený pahorek, tzv. +more Růžový kopeček, na kterém stávala dřevěná besídka. Od něj se rozbíhalo 8 cest lemovaných lipovými alejemi navazujících na 8 lesních průseků. Lipové aleje prošly mezi lety 2016-2019 revitalizací, v rámci níž bylo 22 havarijních dřevin pokáceno a vysázeno 60 nových lip. Na konci alejí stálo 6 pavilonů, kaple, budovy pro služebnictvo, stáje, kuchyně apod. Dochoval se jeden pavilon a část druhého, přestavěná na stáj. Mimo okruh budov při okraji mýtiny se dochovala také hájovna (Jägerhaus).

Pavilony

Pavilony určené k ubytování nesly jména podle rodové příslušnosti hostů:

*Pavilon č. 80, Aueršperský, dochovaný, slouží jako myslivna * Pavilon č. +more 81, pavilon hraběnky, po roce 1904 přestavěn na stáj, dochovaný, slouží jako skladiště * Pavilon č. 82, pavilon hraběte, sloužil jako herna a knihovna, zbořen 1904 * Pavilon č. 83, Schwarzenberský, zbořen 1904 * Pavilon č. 71, Černínský, zbořen 1904 *Pavilon pro letní ubytování (Sommerhaus), zbořen zřejmě 1904.

Kaple Panny Marie

Vlastní kaple se nacházela ve střední části pavilonu. Po stranách k ní přiléhaly světničky pro kněze a kostelníka s vlastními vchody. +more Na hřebeni střechy byla vyzdvižena věžička s lucernou krytá cibulovitou bání. Vysvěcena byla 4. května 1725 prelátem strahovských premonstrátů Mariánem Herrmannem.

Sochy granátníků

Dvojice soch granátníků stojí při cestě směrem k samotě Pankrác. Nechal je postavit František Arnošt z Valdštejna jako upomínku na valdštejnskou kompanii granátníků z válek o rakouské dědictví. +more Kompanie, které velel František Hochberg, vydržovaná z peněz hraběte, byla však Prusy rozehnána, a mnozí vojáci zajati. Sochy jsou částečně z pískovce, částečně ze dřeva, 2,9 m vysoké, polychromované, umístěné pod dřevěnými stříškami. Na čepicích nesou valdštejnský erb.

V únoru 2016 byly ukradeny dřevěné hlavy obou soch. V květnu téhož roku byly policií objeveny a z krádeže obviněni dva pachatelé. +more Hlavy byly vráceny na svá místa.

Socha sv. Jana Nepomuckého

Roku 1792 ji dala v jednom z průseků, asi 700 metrů od mýtiny, postavit hraběnka Žofie z Valdštejna, rozená ze Šternberka, manželka Vincence z Valdštejna.

Na stupni elipsovitého tvaru, který obíhá balustráda, stála na podstavci s nápisovou deskou světcova socha v životní velikosti. Po stranách byly vztyčeny tři korintské sloupy nesoucí baldachýnový oblouk nad sochou. +more Na vrcholu oblouku byla umístěna socha Panny Marie s Ježíškem. Celková výška dosahovala asi 6 m. Chronogram na čelní straně podstavce zní:.

Po roce 1945 byla socha poškozena. V roce 1965 byla již socha z velké části zřícena. +more Na místě se dochoval elipsovitý stupeň s částí balustrády a podstavec sochy s nápisem.

Přístup

Na místo loveckého komplexu se dá dostat lesními cestami z šesti stran (původní průseky), čtyři z nich v rámci modré a zelené turistické trasy. Mýtinou prochází cyklotrasa 0060. +more Platí sem zákaz vjezdu motorových vozidel.

Galerie

Soubor:Valdštejnsko (u Březovic) - celkový pohled na areál lesovny čp. 34 (2). +morejpg|Vpravo dochovaný pavilon č. 80 (Auersperský), vlevo pozůstatek pavilonu č. 81, přestavěný po roce 1904 na stáj Soubor:Valdštejnsko, Březovice 4. JPG|Centrální podsklepený pahorek, tzv. Růžový kopeček Soubor:Valdštejnsko, Březovice 5. JPG|Původní lipová alej Soubor:Valdštejnsko - lipová alej po revitalizaci. jpg|Revitalizovaná lipová alej. Uprostřed Růžový kopeček. V pozadí Jägerhaus. Soubor:Valdštejnsko, Březovice 3. JPG|Dochovaná hájovna stojící mimo okruh pavilonů. Pohled od soch granátníků Soubor:Valdštejnsko u Březovic (MB), sochy granátníků. jpg|Dvojice soch granátníků s přístřešky Soubor:Valdštejnsko (u Březovic) - sochy granátníků (1). jpg|Socha granátníka bez hlavy v červenci 2016 Soubor:Socha sv. Jana Nepomuckého 3. jpg|Torzo sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1792 nedaleko mýtiny.

Odkazy

Poznámky

Reference

Literatura

Zuman, F. Lovčí zámek Valdštejn. Časopis Společnosti přátel starožitností, roč. 25, 1917, s. 41-48

Externí odkazy

[url=http://www.cestujeme-poznavame.cz/valdstejnsko]Schéma a stará mapka původního rozvržení staveb[/url] * [url=http://www.hrady.cz/?OID=3338]Článek na webu hrady.cz[/url]

Kategorie:Lovecké hrádky a zámečky v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Zaniklé zámky v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Barokní zámky v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Kulturní památky v okrese Mladá Boleslav Kategorie:Jizerská tabule Kategorie:Březovice Kategorie:Valdštejnové