Vasilij Perov
Author
Albert FloresVasilij Grigorjevič Perov, původním jménem Vasilij Grigorjevič Vasiljev, rusky Василий Григорьевич Перов (2. ledna 1834, Tobolsk - 10. června 1882, Kuzminki) byl ruský malíř, představitel realismu druhé poloviny 19. století, jeden ze zakládajících členů uměleckého sdružení peredvižniků.
Perov v kontextu ruských dějin
Období poloviny 19. století v Rusku patřilo k nejbouřlivější a průlomovým v celých dějinách země. +more Události, které jí hýbaly, byly přímým důsledkem společenských proměn vyvolaných revolučním vystoupením děkabristů ve dvacátých letech. Příklad revolučních demokratů následovala generace ruských umělců, pro jejichž nové estetické a společenské názory byly východiskem jejich umělecké tvorby. Mezi příslušníky tohoto proudu ve výtvarném umění patřil i Vasilij Grigorjevič Perov. Jeho dílo interpretovalo ty myšlenky, které byly pro toto období nejcharakterističtější: boj proti samoděržaví, pravoslaví a přežitkům feudálního společenského řádu.
Vasilij Grigorjevič Perov patří k největším zjevům ruského výtvarného umění. Byl prvním ruských z umělců, který zobrazil ve svých dílech odpor lidových mas proti bezpráví a útlaku, v jakém se země nacházela v druhé polovině 19. +more století. Vyzýval k humánnosti a bojoval za lidskou důstojnost. Ve své umělecké činnosti uskutečňoval velké ideje radikálních demokratů. Jeho obrazy odrážející sociální úroveň v zemi se staly důležitým mezníkem ve vývoji ruského malířství. Na novou úroveň pozvedl umění portrétovat člověka, s důrazem na zachycení individuálních rysů portrétované osobnosti. Nezanedbatelným přínosem Perovova uměleckého projevu jsou jeho krajinomalby či do krásné ruské přírody zasazené citově poetické scény.
Dětství a mládí
Narodil se 2. ledna 1834 (21. +more prosince 1833 podle starého kalendáře). Byl nemanželským dítětem státního úředníka v západosibiřském městě Tobolsk, správním středisku stejnojmenné gubernie. Zásluhou svého otce, příslušníka baronského rodu Kridenerovců, volnomyšlenkáře a sympatizanta dekabristů (tyto projevy nakonec zapříčinily, že byl vypovězen ze státní služby), vyrůstal ve svobodném prostředí, které formovalo jeho dětskou duši.
První vzdělání dostal v rodině. Už v dětství se u něj projevoval cit pro grafiku a písmo, díky čemuž dostal přezdívku Perov (tj. +more "ten kdo dobře ovládá pero"). V roce 1846 ukončil všeobecné vzdělání a začal studovat na umělecké škole ve městě Arzamas v Nižegorodské gubernii. Nesmírný talent a houževnatost ho v roce 1853 přivedly na Moskevskou školu malířství, sochařství a architektury. Protože jako nemanželský syn nosil příjmení svého kmotra Vasiljev, někdejší přezdívku Perov přijal za své úřední příjmení. Během studia navázal přátelství s pozdějším významným malířem-krajinářem Ivanem Ivanovičem Šiškinem. Studium ukončil v září 1861.
Umělecké začátky
Pozornost upoutal již prvními samostatnými pracemi. Obrazy Příjezd četnického velitele na vyšetřování (1857), Kostelníkův syn ve své první hodnosti (1860) a Kázání na venkově (1861) předznamenaly jeho další umělecký vývoj směrem k realismu. +more Dílo Příjezd četnického velitele, Perovova prvotina, mu vynesla ocenění velkou stříbrnou medailí v roce 1858 a za malbu Kázání na venkově (jeho diplomová práce) dostal v roce 1861 dokonce medaili zlatou.
Státní Treťjakovská galerie, Moskva V tom stejném roce dokončil obraz Vesnické křížové procesí na Velikonoce, který se stal svým satirickým obsahem nejodvážnějším v jeho dosavadní tvorbě. +more V roce 1862 ho malíř vystavil na umělecké výstavě v Petrohradu. Dílo zde upoutalo pozornost mimořádného počtu návštěvníků, ale vzhledem k jeho provokujícímu obsahu dostal příkaz obraz odstranit. Obraz, vyznačující se nejen kritikou společenského zřízení, ale i zajímavou formou, vzápětí pro svou galerii koupil sběratel umění Pavel Michajlovič Treťjakov.
Zlatá medaile za obraz Kázání na vesnici v roce 1861 mu zajistila právo na stipendijní cestu do zahraničí. Už v zimě následujícího roku vycestoval do Francie, kde setrval další dva roky. +more Pobyt v „Mekce umělců“ a studium života městské chudiny znamenaly velký přínos pro jeho následující umělecký vývoj. Během pařížského pobytu vzniklo několik prací, např. Flašinetář na bulváru v Paříži, Pohřeb v chudé čtvrti v Paříži či Savoyard.
Po odchodu z Paříže strávil dva měsíce v Itálii a hned nato se vrátil do vlasti. Usadil se v Moskvě, kde prožil celý zbytek života.
Období po návratu do Moskvy znamenalo zrod jeho nejzávažnějších děl líčících život nejnižších lidových vrstev. V letech 1865-1866 vznikla díla Vyprovázení mrtvého (1865), Trojka (1866) a Příjezd vychovatelky do kupcova domu (1866). +more Za vytvoření dvou posledně jmenovaných děl získal Perov titul akademika.
Perov zralým umělcem
Od poloviny šedesátých let lze o Perovově díle mluvit jako o díle vyzrálého umělce. Obrazy tohoto období se vyznačovaly dokonalostí uměleckého projevu; po námětové stránce velký význam v jeho dílech nabyla krajina.
Toto období přineslo pro Perova i ocenění v zahraničí. Obrazy Vyprovázení mrtvého, Trojka, Diletant a Kostelníkův syn ve své první hodnosti měly velký úspěch na mezinárodní výstavě umění v Paříži v roce 1867.
Ve stejném roce namaloval obraz s hlubokým sociálně-psychologickým námětem -Utonutí. Přes osobní tragédii utopené mladé ženy Perov reagoval na velmi závažný problém soudobého Ruska - postavení ženy ve společnosti.
Státní Treťjakovská galerie, Moskva Pro Perovovu tvorbu druhé poloviny šedesátých let je charakteristické zachycení života v celé jeho rozmanitosti. +more Roky 1870 - 1871 znamenaly ve vývoji ruského umění zásadní průlom. Uvedené roky jsou považovány za roky zrodu peredvižniků, uměleckého sdružení ruských výtvarníků druhé poloviny 19. století. Již v roce 1869 Perov organizoval moskevskou skupinu výtvarníků, která se v následujícím roce spojila s petrohradskou na čele s Ivanem Nikolajevičem Kramským. Perov se stal jedním z nejaktivnějších členů sdružení a sedm let byl členem předsednictva. Už na první putovní výstavě peredvižniků se objevily dvě Perovova díla -Odpočinek myslivce (1871) a Rybář (1871).
13. března 1871 byl Perov jmenován profesorem školy, kterou před deseti lety ukončil. +more S působením na půdě školy spojil všechny následující roky života. Jako pedagog hrál významnou roli při rozvoji realistického malířství; k jeho předním žákům patřili Andrej Petrovič Rjabuškin, Isaak Iljič Levitan či Nikolaj Alexejevič Kasatkin.
Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let vytvořil Perov sérii obrazů, otevírajících novou kapitolu v portrétním malířství. Perov se stal mistrem zejména mužského portrétu a mezi jeho obrazy najdeme podobizny významných představitelů především uměleckého prostředí. +more Svá nejhodnotnější díla namaloval v letech 1869 - 1872. Za jeho první dílo této kategorie lze pokládat Portrét spisovatele a lékaře V- V. Bezsonova, Perovova přítele. K významným portrétní dílům patří též podobizny spisovatelů Alexandra Nikolajeviče Ostrovského, Fjodora Michajloviče Dostojevského a Ivana Sergejeviče Turgeněva.
Umělecký projev Vasilije Perova nemohl obejít ani historické malířství. Jako mnoho malířů před ním i po něm se chtěl Perov podílet na pozdvihnutí veřejného zájmu o dějiny vlastního národa. +more Ale zatímco ostatní velcí umělci se omezovaly na zachytávání významných událostí a působení historických osobností, Perova zajímala masová lidové hnutí. Přitahovalo ho povstání Stěnky Razina, Pugačovovo povstání a boj Rusů s Tatary za nazávislost. Dokladem toho jsou obrazy Pugačovův soud (1875) a Nikita Pustoviat (1881).
Hodně ze svých záměrů se mu nepodařilo naplnit. Onemocněl tuberkulózou, jíž podlehl 10. +more června (29. května) 1882 ve věku čtyřiceti osmi let. Jeho tělesné ostatky jsou dnes uloženy na moskevském donském hřbitově. Ještě v témže roce uspořádali velkou posmrtnou výstavu jeho díla, která ukázala nesmírný význam jeho díla při rozvoji ruského kritického realismu.
Literární tvorba Perova
Méně známá je Perovova literární činnost. I v ní chtěl zachytit duši prostého člověka a i když se k literatuře obrátil až v pozdějších letech svého života, náměty pocházejí ze staršího období a někdy se kryjí se staršími pracemi výtvarnými. +more Například asi nejuznávanější novela Tetička Marja se svým námětem váže na zrod obrazu Trojka.
Galerie
Soubor:Перов Савояр. jpg|Savoyard, 1863, olej na plátne Soubor:Vasily Perov - Monastic Refectory - Google Art Project. +morejpg|Klášterní refektár, 1865, olej na plátně Soubor:Проводы покойника. jpg|Vyprovázení mrtvého, 1865, olej na plátně Soubor:Гитарист-бобыль. jpg|Kytarista - venkovský ubožák, 1865, olej na plátně Soubor:Perov guvernanka kupe. jpg|Příchod vychovatelky do kupcova domu, 1866, olej na dřevě Soubor:Тройка - Василий Григорьевич Перов (1866). jpg|Trojka, 1868, olej na dřevě Soubor:Wassilij Grigorjewitsch Perow 002. jpg|Utopená, 1867, olej na plátně Soubor:Last Tavern at Town Gate (Perov, 1868). jpg|Poslední hospoda u mýta, 1868, olej na plátně Soubor:Перов Сцена. jpg|Scéna na železnici, 1868, olej na plátně Soubor:Спящие дети1. JPG|Spící děti, 1870, olej na plátně Soubor:Perov Pticelov. jpg|Ptáčník, 1870, olej na plátně Soubor:Перов Институтка. jpg|Příchod studentky ke slepému otci, 1870, skica Soubor:Wassilij Grigorjewitsch Perow 004. jpg|Odpočinek lovců, 1871, olej na plátne Soubor:Wassilij Grigorjewitsch Perow 007. jpg|Rybář, 1871, olej na plátně Soubor:Dostoevsky 1872. jpg|Portrét F. M. Dostojevského, 1872, olej na plátně Soubor:1872. _Портрет_писателя_Владимира_Ивановича_Даля. jpg|Podobizna spisovatele V. I. Dala, 1872, olej na plátně Soubor:Старики-родители на могиле сына. jpg|Nad synovým hrobem, 1874, olej na plátně Soubor:Nikita Pustosviat. Dispute on the Confession of Faith. jpg|Nikita Pustoviat, 1881, olej na plátně.
Reference
Literatura
A. I. +more Archangeľskaja, Perov, Tvar, výtvarné nakladatelství, Bratislava, 1952. * V. Fiala, Ruské malířství XIX. století, Tvar - výtvarné nakladatelství, Bratislava, 1952. * A. Gubarev, Ruské muzeum, Progress, Moskva, 1981. * K. F. Antonovová, I. T. Rostovcevová, Gosudarstvennaja Treťjakovskaja galereja, Izdateľstvo Avrora, Leningrad, 1976. * O. Petrova, A. Dmitrenko, Gosudarstvennyj Russkij muzej, Sovětský chudožnik, Leningrad, 1969.
Externí odkazy
[url=http://www. rozhlas. +morecz/brno/upozornujeme/_zprava/529056]Portrét na stránkách Českého rozhlasu Brno[/url] * [url=http://leccos. com/index. php/clanky/perov-vasilij-grigorjevic]Heslo na Lecccos. com, včetně hesla v Ottově slovníku naučném[/url].
Kategorie:Narození 1834 Kategorie:Úmrtí 1882 Kategorie:Ruští malíři Kategorie:Muži Kategorie:Realističtí malíři Kategorie:Peredvižnici Kategorie:Pohřbení na Donském hřbitově Kategorie:Baltští Němci Kategorie:Narození v Tobolsku