Veleslavín (zámek)

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Zámek Veleslavín je jednopatrová barokní budova nacházející se v pražské čtvrti Veleslavín (Veleslavínská čp. 1). Celý zámecký areál je chráněn jako kulturní památka České republiky, která se nachází v majetku Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových. Od počátku 20. století sloužil zdravotnickým účelům. V roce 2019 byl nabídnut opětovně do pronájmu.

...

Historie

Objekt čp. 1 byl po staletí středem a součástí vsi s pozemky Břevnovského kláštera, v jehož zakládací listině z 993 byl poprvé zmíněn. +more Roku 1420 po husitském útoku Pražané ves ovládli a v majetku různých měšťanů zůstala do 16. století, kdy připadla pražskému purkrabství. Jednu z usedlostí v 16. století vlastnil Štěpán Adam z Veleslavína, otec nakladatele Daniela Adama z Veleslavína, kteří si podle této vsi zvolili přídomek.

Barokní zámek byl vybudován 1. polovině 18. +more století, pravděpodobně mezi roky 1730-1750. Dala jej postavit tehdejší majitelka Veleslavína, E. M. šlechtična Oestérenová. Autorem plánů byl patrně Kilián Ignác Dientzenhofer. Za pruského obléhání Prahy v objektu údajně bydlel pruský král Fridrich II. .

Na konci 19. století byly zbourány hospodářské budovy, na začátku 20. +more století (1912) byl zámek rozšířen o krátká novobarokní křídla. V roce 1910 získali zámeček bratranci MUDr. Leo Kosák (1874-1944) a MUDr. Oskar Fischer (1876-1942), kteří zde zřídili soukromé sanatorium pro choroby nervové a plicní. Léčila se v něm mj. Charlotta Garrigue-Masaryková. Dne 21. 3. 1939 přepsal MUDr. Oskar Fischer svoji polovinu zámku na manželku, která nebyla židovka. I přesto nacisté celý objekt vyvlastnili pro Auswanderungsfond für Böhmen und Mähren. Oba majitelé byli v létě 1941 zatčeni gestapem a přinuceni uzavřít nevýhodnou kupní smlouvu, po své deportaci do ghetta Terezín Fischer zemřel v únoru 1942, Kosák zahynul v říjnu roku 1944 v Osvětimi.

Zámek v letech 1945-2019

V roce 1946 požádal Viktor Kosák neúspěšně o navrácení majetku. Ten byl nakonec v roce 1951 převeden na Československý stát. +more V areálu sídlila státní pneumologická klinika, která byla po roce 1989 přemístěna do FN Motol. Od konce 90. let zámek sloužil nadále zdravotním účelům, kdy v něm sídlila soukromá klinika Canadian Medical Care, která poskytovala široké služby v oblasti zdravotnictví, od praktických lékařů až po specialisty.

Zámecký areál je v majetku ÚZSVM (pozemky včetně staveb a ohradní zámecké zdi jsou součástí nemovité kulturní památky číslo rejstříku 40548 /1 - 1527), který ho nabízí do pronájmu (listopad 2019): budovu zámku pouze k zdravotnickým účelům, objekt bývalé stodoly (skladiště) a objekty dostavěné vrátnice s kuchyní lze pronajmout též pro administrativní nebo skladové účely.

Budova zámku (čp. 1 na stavební parcele č. +more 138) o dvou nadzemních podlažích s podkrovím a půdou je z valné části podsklepená. V suterénu se nachází výměník a sklady, v přízemí kancelářské prostory, sociální zařízení, recepce a bývalé ordinace lékařů. V prvním patře slouží zámecké prostory lékařským kancelářím (místnosti bývalé posluchárny a ordinace lékařů). V podkroví vznikla kancelář, šatna a sklady. Ordinace mají odmontované sanitární zařízení. V objektu zámku se také nachází vybavení uměleckého charakteru (dvoje kachlová kamna, dva lustry s ověsky, stavební detaily, dřevěné obložení). Zámek je dálkově vytápěn.

Stodola (stavební parcela č. 140) s nadzemním podlažím a podkrovím sloužila jako skladiště (též pro administrativu). +more V budově byl zbudován výtah a topení na plynový kotel. Jednopodlažní stavba vrátnice (stavební parcela č. 140) s přistavěným podkrovím obsahuje prostory samotné vrátnice s rozvaděčem. V podkroví se nacházely kanceláře a sklady, vytápěné dálkovým topením. Jednopodlažní nepodsklepená stavba kuchyně (stavební parcela č. 139) byla zbudována jako vývařovna pro kliniku. V roce 2004 bylo její zařízení demontováno a objekt sloužil do listopadu 2018 jako kanceláře. Objekt je vytápěn dálkovým topením. Celý zámecký areál je obehnán zdí, která se nachází ve špatném stavu (na několika místech ve velmi špatném stavu) a po částečném zhroucení byl průlom provizorně zajištěn.

Odkazy

Reference

Literatura

František Holec a kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách a na Moravě. Díl VII. Praha : Svoboda 1988, s. 83.

Externí odkazy

[url=http://www.hrady.cz/?OID=3869]Zámek Veleslavín na Hrady.cz[/url]

Kategorie:Barokní zámky v Praze Kategorie:Kulturní památky ve Veleslavíně Kategorie:Stavby v Praze 6

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top