Velká pardubická

Pardubické závodiště Velká pardubická (Velká pardubická steeplechase) je dostihový závod typu steeplechase cross-country s více než stoletou tradicí, konající se jednou za rok na dostihovém závodišti v Pardubicích. Patří mezi nejtěžší dostihy v Evropě.

Historie

Velká pardubická je sportovní událost s nejdelší sportovní tradicí v Česku; když se začala hrát fotbalová liga Československa, Velká pardubická již za sebou měla padesát ročníků.

Na počátku byly parforsní hony. Vyšší šlechta oblečená do barevných kabátců se smečkou psů a na koních pronásledovala zvěř a překonávala přitom různé přírodní překážky. +more Tento druh zábavy se brzy stal oblíbeným i v Čechách. První závod se uskutečnil roku 1836 na chlumeckém panství Oktaviána Josefa hraběte Kinského. Díky aktivitě knížete Františka z Lichtenštejna se tyto hony (zvané parforsní) přesunuly do Pardubic. Charakter zdejší krajiny, která připomínala anglický park, byl příčinou velkého rozmachu honů v tomto městě.

Nejstarší závod, Velká liverpoolská, který se konal v roce 1836 v Anglii, inspiroval i ostatní evropské země a např. ve střední Evropě působila řada trenérů a žokejů z kolébky turfu, z Anglie. +more V Pardubicích byla první závodní dráha vybudována v roce 1856, kdy tehdejší Dostihový spolek pro pořádání dostihů v Čechách požádal obec Pardubice o postoupení pastvin i s lesíkem Cvrčkovem ke zřízení závodní dráhy. Díky snaze o nové a nezvyklé uspořádání překážek vznikla ojedinělá a obtížná závodní dráha.

První Velká pardubická steeplechase se běžela 5. +more listopadu 1874 o 8000 zlatých. Na startu stálo 14 koní. Vítězství si nakonec odnesli plnokrevný hřebec Fantôme s anglickým žokejem Georgem Sayersem v sedle. Dostih dokončilo pouhých 7 koní (podle jen 6 koní, ale jen 4 bez úrazu). První obětí dostihu se stal Strizzel, který si na bulfinši zlomil vaz. Průběh dostihu a výsledek vzbudily ohlas nejen v českých zemích. Od té doby se Velká běžela každý rok s výjimkou válečných let, z důvodu politických událostí v roce 1968 (sousedící vojenské letiště zabrali sovětští vojáci) a kvůli nepřízni počasí v letech 1876 a 1908. Dnešní podobu má závodiště od prvních poválečných let. Dříve se běhalo až k obci Popkovice a běhalo se též za tribunami, v prostoru, kde je nyní parkoviště.

V roce 1990 byla při příležitosti 100. ročníku závodu vydána stříbrná stokorunová pamětní mince (autorka Jarmila Truhlíková-Spěváková).

Současnost

V současnosti se Velká pardubická koná vždy druhou říjnovou neděli. Dráha tohoto dostihu měří 6900 metrů a má celkem 31 překážek, koně ji běží přibližně 9-10 minut. +more Na startu se setkává obvykle 15 až 20 koní. Účast je mezinárodní, nicméně převažují koně a jezdci z České republiky.

Název Velká pardubická se vžil pro označení celého dostihového víkendu, hlavní program se odehrává v neděli, kdy se koná osm dostihů, z nichž posledním a hlavním dostihem (se startem obvykle v 16:00) je samotná Velká pardubická. K závodům doprovodného programu patří především Cena Labe, Cena Vltavy a Memoriál kapitána Rudolfa Poplera nebo Stříbrná trofej (dříve Cena Paramo).

Ve Velké pardubické mohou startovat pouze šestiletí a starší koně, kteří se musí kvalifikovat v jednom ze čtyř kvalifikačních dostihů nebo v dostizích v rámci Crystal cupu.

Překážky

V průběhu let se trasa i překážky několikrát upravovaly. Měnila se tedy i náročnost dostihu, a tak není možné přímo srovnávat výsledky koní a jezdců nejstarších účastníků s těmi pozdějšími.

Současná podoba kurzu pochází z roku 1998. Na trase dlouhé 6900 m zahrnuje 31 překážek z celkových 55 na pardubickém dostihovém závodišti.

* 1. Živý plot (po startu) * 2. +more Živý plot s příkopem * 3. Malý vodní příkop * 4. Velký Taxisův příkop * 5. Irská lavice * 6. Popkovický skok * 7. Francouzský skok * 8. -9. Malé zahrádky * 10. Anglický skok * 10a. Prodloužený taxisův příkop * 11. Živý plot s příkopem * 12. Živý plot - seskok * 13. Živý plot * 14. Poplerův skok * 15. Drop * 16. Kamenná zeď * 17. Hadí příkop * 18. Velký vodní příkop * 19. Malý Taxisův příkop * 20-21. Velké zahrádky * 22. Suchý příkop (za lesem) * 23. Steeplechase skok * 24. Živý plot (u hangáru) * 25. Velký anglický skok * 26. Suchý příkop (mezi břízkami) * 27. Havlův skok * 28-30. Steeplechase skok.

Zajímavosti

Čtyřikrát vyhrál Velkou pardubickou kůň Železník (v letech 1987-1989 a 1991, vždy s Josefem Váňou v sedle). * Nejrychlejší závod se běžel v roce 2015. +more Traťový rekord „Velké“ byl překonán valachem Nikasem s žokejem Markem Stromským 11. října 2015. Nový nejrychlejší čas byl 8:55,29. Byla to teprve druhá Velká pardubická, která se jela pod 9 minut. Po diskvalifikaci je nejrychlejším časem 8:56,01 valacha Ribelina s žokejem Pavlem Kašným, v závodě druhým. Do té doby držel rekord závod z roku 2008, kdy jej vítězka zvládla za 8:58,99 min. Průměrná rychlost na 6900 metrů dlouhé trati činila 12,78 m/s - 46,00 km/h. O tehdejší rekord se postarala bělka Sixteen s žokejem Bartošem v sedle. Do cíle sice doběhla jako druhá, ale Amant Gris pod vedením Marka Stromského, který se do cíle dostal jako první, byl kvůli porušení pravidel, špatnému objetí točného bodu na trati, následně diskvalifikován. Čas bělky Sixteen zůstává stále rekordem pro klisny. * V roce 1909 dostih nedokončil žádný kůň. * V roce 1920 byl dostih ukončen bez vítěze. Jediný Jonathan, který doběhl do cíle, byl diskvalifikován pro překročení daného časového limitu. * Nejmladším vítězem se stal Josef Vavroušek roku 1956, v sedle valacha Letce. * Nejstarším vítězem je Vladimír Hejmovský, který vyhrál ve věku 59 let spolu s koněm Salvator. * Jediným osminásobným vítězem je žokej Josef Váňa. * Jedinou ženou, která zvítězila ve Velké pardubické, je Lata Brandisová. Stalo se tak v roce 1937 a jela v sedle klisny Normy. * Jediným žokejem, který vyhrál čtyři ročníky za sebou, je Peter Gehm (2001, 2002, 2003 a 2004). * V roce 1992 obsadili na protest proti množství koní zahynuvších při závodu ochránci zvířat startovní prostor a pokusili se zabránit zahájení dostihu. Následoval tvrdý policejní zákrok, který vedl k jejich rozehnání. Následný chaos způsobil, že na Taxisově příkopu spadlo osm koní včetně obhájce prvenství Železníka. Důsledkem aféry byla úprava trati v roce 1994, kdy bylo zavedeno zavlažování změkčující povrch dráhy a byla snížena hloubka Velkého Taxisu ze dvou metrů na jeden.

Opakovaná vítězství - jezdci

Opakovaná vítězství - koně

Účast žen

Rovinných dostihů se v současnosti ženy-jezdkyně účastní poměrně často (a s úspěchy), ale dostihy typu steeplechase cross-country jsou stále doménou mužů-jezdců. Je to pravděpodobně způsobeno tím, že cross-country je fyzicky náročnější a hrozí v něm častější a závažnější zranění. +more Snad proto se ženy účastní cross-country spíše jako trenérky, pořadatelky, lékařky nebo ošetřovatelky (kde jsou naopak naprosto nenahraditelné).

Dosud (tj. do roku 2023 včetně) se Velké pardubické steeplechase účastnilo pouze 8 jezdkyň: # Lata Brandisová # Eva Palyzová # Jana Nová # Charlotte Brew # Renáta Charvátová # Martina Růžičková # Lucie Baluchová # Veronika Škvařilová-Řezáčová

Jako vůbec první žena v historii se dostihu účastnila slečna komtesa Maria Immaculata Brandisová (známá spíše pod zkráceným jménem Lata). Stalo se tak roku 1927, tj. +more ve 46. ročníku (53 let od prvního ročníku). Po té se Velké pardubické účastnila ještě 9× (pouze 2× nedokončila, 7× se umístila do 5. místa) a v roce 1937 se dokonce stala první a dosud jedinou vítězkou a to spolu s klisnou Normou.

Eva Palyzová (dívčím jménem Vítová) se rovněž účastnila Velké pardubické opakovaně, dvakrát dosáhla 2. místa: v r. 1965 s Cavaletem a r. 1971 s Metálem.

Martina Růžičková je nejen jezdkyní, ale i majitelkou koní a hlavně uznávanou trenérkou. Jako jezdkyně se účastnila Velké pardubické 14×, naposledy v r. 2014.

Lucie Baluchová se Velké pardubické steeplechase účastnila dvakrát. Při své první účasti v r. +more 1997 se umístila na 3. místě spolu se svým vlastním koněm, valachem Grettym. Podruhé, v roce 2010, jela v sedle klisny Ligrety, ale kvůli pádu na 11. překážce závod nedokončily.

Jana Nová (rozená Jášová) se také účastnila pouze jednou, r. 1972 s klisnou Lukavou dosáhly 8. +more místa (přičemž je zdržel pád na Velkém Taxisově příkopu). Jana Nová byla civilním povoláním úřednice podniku Škoda Plzeň a jezdectví se věnovala pouze ve svém volném čase.

Pozoruhodný je příběh Angličanky Charlotte Brew. Byla první ženou, která se účastnila dostihu v Anglii. +more Až do té doby, tj. do r. 1976, anglické zákony účast jezdkyň nedovolovaly. Aby si splnila svůj sen, systematicky usilovala o to, aby vyvrátila všechny námitky a protiargumenty, aby se i ženy mohly v Anglii dostihů účastnit. Prokázala při tom velkou míru houževnatosti a cílevědomosti. V roce 1977 se pak jako první žena účastnila i slavného dostihu Grand National Liverpool steeplechase. Ve stejném roce se později zúčastnila i Velké pardubické steeplechase. Ve všech dostizích jela v sedle svého vlastního koně Barony Forta. Navzdory velkému úsilí se jí nepodařilo Grand National ani Velkou pardubickou steeplechase dokončit kvůli pádům.

I ostatní dámy se dostihu zúčastnily pouze jednou, ale závod nedokončily: Renáta Charvátová r. 1990 s klisnou Monkou a Veronika Škvařilová-Řezáčová r. 2020 s All Scaterem.

Je třeba zdůraznit, že samotná kvalifikace do velkých dostihů, jakými jsou Velká pardubocká steeplechase a Grand National, vyžaduje umístění v několika dalších dostizích, při nichž musí jezdec/jezdkyně prokázat své kvality.

Není bez zajímavosti, že v Československu se Lata Brandisová mohla coby první jezdkyně účastnit dostihu v roce 1921, zatímco v Anglii, kolébce dostihového sportu, mohla Charlotte Brew coby pvní jezdkyně stanout na startu až roku 1976, tj. o 55 let později.

Pouze jedenkráte se stalo, že se na startu sešlo více jezdkyň současně - v r. 1972 startovaly Eva Palyzová a Jana Nová. Ve všech ostatních letech startovaly ženy vždy samotné.

Vítězové