Veněra 9

Technology

12 hours ago

Author

Veněra 9 byla první československá umělá družice, která byla vypuštěna do vesmíru 19. listopadu 1965. Jejím hlavním úkolem bylo provádění astronomických a geodetických pozorování z oběžné dráhy Země. Držela také sovětskou vlajku a měla na palubě malou sovětskou kosmickou loď. Družice měla tvar kutu s průměrem 1, 2 metru a hmotností 280 kilogramů. Byla vybavena dvěma spektrometry a dvěma kamerami, které umožňovaly pořizovat fotografie povrchu Země. Zpočátku byla Veněra 9 ve vesmíru funkční, ale po několika měsících provozu došlo k problémům s radiovým spojením. Přes tyto technické potíže se však podařilo získat hodnotné údaje a fotografie díky spolupráci českých a sovětských vědců. Veněra 9 se tak stala významným příspěvkem československé kosmonautiky. Po skončení své mise byla družice 11. června 1967 zničena při vstupu do atmosféry nad Jižním oceánem. Celý projekt Veněra byl součástí mezinárodní kampaně Mezinárodního geofyzikálního roku, který probíhal v letech 1957 až 1958. Cílem bylo využití vesmírného prostoru pro výzkum Země a dalších vesmírných těles.

Veněra 9 (rusky: Венера-9) byla sovětská planetární sonda, která v rámci programu Veněra zkoumala planetu Venuši. Let se uskutečnil v roce 1975. Veněra 9 byla první sonda na oběžné dráze Venuše, přistávací modul pak jako první pořídil fotografie z povrchu jiné planety.

Orbiter

Orbitální část sondy se skládala z válcovité části se dvěma křídly solárních panelů a s parabolickou anténou s vysokým ziskem. Ke dnu válce byla připojena jednotka s pohonným systémem, vrchol válce byl spojen s kulovitým pouzdrem o průměru 2,4 m, které obsahovalo přistávací modul sondy.

Sonda odstartovala 8. +more června 1975 pomocí rakety Proton-K/D z kosmodromu Bajkonur. Na oběžnou dráhu Venuše vstoupila 20. října 1975. Úkolem orbitální části bylo zprostředkovávat radiové spojení přistávacího modulu se Zemí a zkoumat horní vrstvy atmosféry planety. Veněra 9 se stala první umělou družicí Venuše.

Seznam přístrojů orbiteru, experimenty

infračervený spektrometr * infračervený radiometr * ultrafialový fotometr * fotopolarimetry * spektrometr * Lyman-α spektrometr * mapování bistatickým radarem * radiové zákrytové experimenty * tříosý magnetometr * UV kamera * 6 elektrostatických analyzátorů * 2 modulované iontové zádrže * detektor nízkoenergetických protonů * detektor nízkoenergetických elektronů * 3 polovodičové čítače * 2 čítače výbojů * Čerenkovův detektor

Přistávací modul

Dne 20. října 1975 se přistávací modul oddělil od orbitální části a +more_říjen'>22. října v 05:13 UTC přistál na povrchu Venuše poblíž Beta Regio na strmém svahu (20°) pokrytém balvany. Přistávací modul byl chlazen cirkulující kapalinou. Přesto vydržel pracovat na povrchu za extrémních podmínek pouze 54 minut.

Sonda zjistila, že vrstva mraků je 30-40 km silná a začíná ve výšce 30-35 km nad povrchem. Bylo analyzováno chemické složení atmosféry, kde byly nalezeny kyselina chlorovodíková, kyselina fluorovodíková, brom a jód. +more Ostatní měření zahrnovala určení tlaku asi 90 atmosfér (9 MPa), teplotu 485 °C, světelnost na povrchu dosahovala úrovně srovnatelné se zamračeným letním dnem na Zemi. Veněra 9 byla první sondou, která zaslala na Zem černobílé snímky z povrchu Venuše. Na nich lze pozorovat, že v atmosféře není zjevně viditelný prach, kolem sondy byly různé 30-40 cm velké kameny bez eroze. Naplánované 360° panoramatické obrázky nemohly být vytvořeny, protože se u jednoho ze dvou fotoaparátů nepodařilo odstranit kryt čočky. Na Zemi byly odeslány snímky omezené na 180°. Tuto poruchu měla i Veněra 10.