Vernéřov (zámek)

Technology

12 hours ago

Author

Vernéřov je zaniklý zámek, který stál ve stejnojmenné zaniklé vesnici v okrese Chomutov. V průběhu dvacátého století zchátral a po roce 1986 byl spolu s vesnicí zbořen. V zámeckém areálu, který se nachází na východním okraji průmyslové zóny u Klášterce nad Ohří, se dochovaly jen nepatrné fragmenty zdí.

Historie

Od roku 1605 Vernéřov patřil rytíři Eliášovi Schmidtgrabnerovi z Lustenegu a byl součástí bruského panství. Jeho potomek, Vilém Jindřich Schmidtgrabner, nechal po roce 1651 postavit přízemní barokní zámek. +more V letech 1684-1700 vesnice patřila rytířskému rodu z Münchenau a v roce 1701 ji získal Václav Arnošt Markvart z Hrádku, který zámek rozšířil o další patro. Václav Arnošt zemřel roku 1739 a v následujícím roce panství koupil hrabě Václav Antonín Chotek.

Mezi lety 1786 a 1804 (nebo 1803) zámek vlastnil hrabě Jan Karel Chotek z Vojnína. Po něm panství za 157 000 zlatých koupil Ludvík Sulzer, a od něj ještě téhož roku pražský obchodník Petr z Ballabene. +more O tři roky později zámek získal Paul Büttner, v letech 1827-1837 jej vlastnila Josefa Wolfová z Wolfsbergu a po ní Johann Reinwart. V roce 1857 zámek koupil František Karel Korb z Weidenhaimu, který jej okolo roku 1864 naposledy přestavěl a jehož potomkům patřil až do roku 1945.

Baron Hugo Korb z Weidenhaimu koupil rozsáhlé geologické, mineralogické, botanické, numismatické a archeologické sbírky Antona Martiuse a zpřístupnil je v zámeckém muzeu, které bylo nejstarším v chomutovském okrese. Samotný Anton Martius na sklonku života v letech 1872-1876 bydlel na zámku jako správce sbírek. +more Po jeho smrti muzeum zaniklo a sbírky byly z části rozprodány nebo se ztratily.

Po roce 1945 zámek potom patřil místnímu státnímu statku, který jej převedl na vernéřovské jednotné zemědělské družstvo, v jehož majetku zůstal až do roku 1964, kdy byl převeden na klášterecký státní statek. Od té doby zámek chátral. +more Existovaly sice plány na zřízení puškařského muzea, ale když padlo rozhodnutí o výstavbě složiště popílku pro prunéřovskou elektrárnu, byl zámek spolu s vesnicí zbořen.

Stavební podoba

Původní zámek stál na půdorysu ve tvaru písmena L v poplužním dvoře. Středem hlavního křídla vedl průjezd do dvora a po jeho stranách se nacházely valeně zaklenuté místnosti. +more V kratším křídle, později rozšířeném o malou kapli, bylo schodiště. Chotkové budovu rozšířili o druhé kratší křídlo (zámek tak získal půdorys mělkého písmena U) s místnostmi klenutými plackovou klenbou a stejná klenba byla nově použita v průjezdu brány.

Hlavní budova byla zdobena nízkou atikou a mělkým středovým rizalitem. Nad bránou klenutou stlačeným obloukem byla umístěna kartuše s erbem rodu Korbů nesená okřídlenými lvy. +more Fasádu členila patrová a hlavní římsa podpíraná pilastry. Během poslední přestavby Františka Korby byla nad západní stranou průjezdu přistavěna věž s hodinami a založen malý anglický park.