Večerní univerzita marxismu-leninismu
Author
Albert FloresVečerní univerzita marxismu-leninismu byla vzdělávací instituce provozovaná Komunistickou stranou Československa v letech 1953 až 1989. Původně byla založena jako Večerní univerzita marxismu v roce 1953, ale poté, co se v roce 1976 sloučila se Střediskem vzdělávání a kulturní práce UV KSČ, změnila název na Večerní univerzita marxismu-leninismu. Účelem této univerzity bylo poskytnout marxisticko-leninské vzdělání stranickým činovníkům, odborovým pracovníkům a dalším zájemcům. V rámci univerzity se konaly přednášky, semináře, konference a další vzdělávací akce. Večerní univerzita marxismu-leninismu hrála důležitou roli v ideové indoktrinaci a školení členů KSČ a přispěla tak k upevnění komunistického režimu v Československu. Po pádu komunistického režimu v roce 1989 byla univerzita zrušena a dochované dokumenty a archivy byly předány do archivu Památníku národního písemnictví.
Večerní univerzita marxismu-leninismu (zažitá zkratka VUML) byla forma vzdělávání určená především členům Komunistické strany Československa. Na okresní úrovni to bylo nejvyšší dosažitelné stranické vzdělání. Šlo o studium externí - při zaměstnání, trvalo tři roky a bylo zakončeno zkouškou.
Cíl
Rozvíjející se poznání marxismu-leninismu mělo upevňovat třídní vědomí posluchačů, vychovávat k samostatnému politickému myšlení, schopnosti správně se orientovat, k tvořivému uplatňování získaných znalostí ve vlastní politické práci a pobízet k aktivitě při uskutečňování politiky Komunistické strany Československa.
Získané teoretické a praktické znalosti po tříletém studiu měly v absolventovi upevnit komunistické přesvědčení a přimět ho k aktivnímu životnímu postoji.
Rámcový obsah vzdělávání
marxisticko-leninská filozofie (:ru:Марксистско-ленинская философия), * politická ekonomie, * vědecký komunismus, * dějiny Komunistické strany Československa, * zkušenosti a politika Komunistické strany Sovětského svazu, * teorie a praxe výstavby strany.
Posluchači skládali předmětové zkoušky a na závěr získali vysvědčení.
Komunistická strana Československa uplatňovala do roku 1989 svou vedoucí úlohu v tehdejší společnosti i různými formami mimoškolního politického, tzv. „stranického vzdělávání pracujících“.
Important
Výuka
VUML
Byla nejvyšší formou vzdělávání pracujících v civilním sektoru, organizovanou a řízenou profesionálním aparátem OV KSČ (Okresní výbor KSČ). Tato forma byla určena pro proškolení vedoucích kádrů (tehdejšího managementu) nejen v průmyslu, ale v celé infrastruktuře společnosti - školství, zdravotnictví, zemědělství, obchodě, dopravě, bezpečnosti atd. +more a to nejen členů KSČ.
„Kádrová politika KSČ“ - kontrola řídících a vedoucích pozic (tzv. nomenklatura) se opírala především o členy své strany. +more Ovšem se stoupající technologickou úrovní převážně v průmyslu a zvyšujícím požadavkům na odbornou úroveň vedoucích kádru nutně středního a vysokoškolského vzdělání, se obzvláště v 80. letech vhodných členů KSČ, schopných odborně zastávat vedoucí místa, logicky nedostávalo. Proto byli do programu studia VUML zařazováni i zaměstnanci nečlenové KSČ, kteří již vedoucí místa zastávali a nebo se s nimi výhledově na některé tzv. nomenklaturní místo počítalo.
Do studia VUML byli zařazováni i absolventi vysokých škol přesto, že v rámci vysokoškolského studia už absolvovali povinné studium, zakončené zkouškou na konci každého ročníku ze čtyř předmětů:
* v 1. ročníku - dějiny mezinárodního dělnického hnutí (DMDH) * ve 2. +more ročníku - politická ekonomie (PE). * ve 3 ročníku - marxisticko-leninská filozofie (MLF) * ve 4. ročníku - vědecký komunismus (VK).
Další ročníky na VŠ již studium jiných předmětů z marxismu-leninismu (ML) neobsahovaly.
Povinná zkouška z ML byla i součástí 1. atestace lékařů. +more Bez ní žádný lékař 1. atestaci nemohl získat. I přesto se na vedoucí kádry - vysokoškoláky kompletní tříleté studium ve VUML vztahovalo. Studium totiž vedle čtyř výše uvedených zahrnovalo další dva předměty: * zkušenosti a politika Komunistické strany Sovětského svazu * teorie a praxe výstavby strany.
Předměty, na kterých právě kádrová politika KSČ stavěla a o které své tehdejší vysokoškolsky vzdělané kádry v žádném případě nechtěla připravit.
Po absolvování VUML pak již zaměstnanec žádnou jinou formu studia neabsolvoval. Zpravidla však byl vedle své odborné profese zařazen jako instruktor nižší formy stranicko-politického vzdělávání u svého zaměstnavatele. +more Touto formou byly různé stupně politického vzdělávání pracujících v rámci ZO KSČ (základní organizace Komunistické strany …), ZO ROH (základní organizace Revolučního odborového hnutí) a ZO SSM (základní organizace Socialistického svazu mládeže).
Politické a stranické vzdělávání v ČSLA
V případě armády byla KSČ nekompromisní. „Stranicko-politická práce“ se týkala povinně všech příslušníků armády a to jak všech vojáků základní prezenční služby (ZS), tak všech vojáků z povolání (VzP) po celou dobu jejich služby v armádě. +more Systém politické práce a stranického vzdělávání byl zakotven v předpisu „Všeob-SM-15“ (o stranicko-politické práci v ČSLA). Každé porušení jakéhokoliv předpisu v ČSLA bylo považováno za porušení zákona a podle závažnosti posuzováno velením útvarů, případně prokurátorem a vojenským soudem.
Stranicko-politická práce u útvarů byla organizována, řízena a vyhodnocována profesionálními pracovníky na politické skupině útvaru. Tuto skupinu tvořili podle velikosti útvaru:
* zástupce velitele pro věci politické ZVP * propagandista * předseda základní organizace KSČ * předseda základní organizace SSM (Socialistického svazu mládeže)
PŠM - „politické školení mužstva“ bylo pravidelné týdenní školení vojáků ZS podle osnov školení a aktuální situace ve společnosti. Školení probíhalo po celou dobu dvouleté služby vojáků. +more Školení vedli zpravidla velitelé čet. Každý rok byla úroveň a znalosti vojáku prověřována tzv. „útvarovými prověrkami bojové připravenosti“.
MLP DPaA - „marxisticko-leninská příprava důstojníků, praporčíků a absolventů VKVŠ“ (vojáků z povolání a absolventů vojenských kateder vysokých škol během jejich jednoroční prezenční služby). Školení vedli vyšší důstojníci útvarů, velitelé, odborní náčelníci a jejich zástupci, zařazení do systému politického vzdělávání jako instruktoři. +more Platila zásada „…každý voják se vzdělává, nebo vzdělává jiného…“ Školení probíhalo podle osnov. Hlavním předmětem byl „Marxismus-leninismus o válce a míru“ Obsahem tohoto předmětu byly vzájemné vztahy mezi kategoriemi spravedlivá a nespravedlivá válka, válka útočná a obranná v rámci tehdejší ideologie KSČ a politické doktríny Varšavské smlouvy. Úroveň znalostí byla opět prověřována pravidelnými ročními „prověrkami bojové připravenosti útvarů“.
Školení bylo opět povinné i pro vysokoškolsky vzdělané důstojníky. Ti se pravidelného školení z MLP účastnili po dobu celého svého služebního úvazku, někteří i několik desetiletí se stejnými, dokola se opakujícími osnovami a prověrkami z jednoho jediného předmětu.
Odkazy
Reference
Literatura
USTOHAL, M. (ředitel třebíčské VUML) In Zpravodaj města Třebíče, 9/1986, str. 3.
Související články
Katedra základů marxismu-leninismu * Ústav marxismu-leninismu ÚV KSČ * Vysoká škola politická ústředního výboru Komunistické strany Československa
Externí odkazy
[url=http://neviditelnypes. lidovky. +morecz/spolecnost-co-to-vlastne-bylo-ten-vuml-dya-/p_spolecnost. asp. c=A100829_101957_p_spolecnost_wag]Článek o VUML na Neviditelném psovi[/url] (Jiří Hrdlička) * [url=http://www. scanzen. cz/files/dobove_listiny/prukazy/Vysvedceni_Vecerni_univerzita_marxismu_-_leninismu_VUML_(1984)_p2. jpg]Vysvědčení o absolvování VUML (1981-1984)[/url].