Viktor Hübner

Technology

12 hours ago

Author

Viktor Hübner (13. března 1838 Brno - 27. dubna 1903 Znojmo) byl rakouský politik německé národnosti z Moravy, na konci 19. století poslanec Říšské rady a Moravského zemského sněmu.

Životopis

Narodil se v Brně do rodiny místního historika Antona Hübnera, který byl během revolučního roku 1848 poslancem rakouského Říšského sněmu i celoněmeckého Frankfurtského parlamentu. Střední školu studoval v Jihlavě a Znojmě, potom studoval právo ve Vídni. +more Po studiích nastoupil k Okresnímu soudu ve Znojmě, ale soudcovské zkoušky odložil a zatím pracoval jako advokát. Po úmrtí otce v roce 1869 odešel do Starého Šaldorfa, kde se věnoval dědictví - rodinnému mlýnu.

Působil v Okresním hospodářském spolku Znojmo, kde v letech 1874-1887 jako viceprezident a pak do roku 1893 jako prezident obhajoval agrární zájmy znojemského měšťanstva. V zemských volbách 1878 byl zvolen za venkovské obce Znojemska do Moravského zemského sněmu, kde zasedal až do voleb 1896, kdy jej porazil Ferdinand Neunteufel. +more Hübner na sněmu podporoval zájmy vinařů, byl pro vytvoření německé univerzity na Moravě a proti všeobecnému volebnímu právu. Často lobboval za stavbu různých silnic.

V roce 1882 byl v doplňovacích volbách po smrti Johanna Fuxe zvolen za venkovské obce Znojemska a Mikulovska do Říšské rady, když porazil federalistu Josefa Purznera. Toho porazil i v řádných volbách v roce 1885. +more Ve volbách 1891 porazil Antona Nawratila. V tomto volebním období měl problém se vyrovnat s nástupem lidových politických hnutí. V roce 1892 hlasoval proti zavedení cel na italská vína, čímž ztratil mezi zemědělci podporu a o rok později rezignoval i na funkci prezidenta Okresního hospodářského spolku. V zemských volbách 1896 pak ztrácí mandát v Moravském zemském sněmu.

Příbuzný Johann Haase mu ve volbách do Říšské rady 1897 přepouští mandát za skupinu měst Znojmo, Dačice, Jemnice, Slavonice, Moravský Krumlov, Ivančice a Moravské Budějovice a Hübner v nich poráží českého kandidáta Bedřicha Kancnýře. Za badeniovské krize se staví proti jazykovým nařízením. +more V roce 1898 stál u zrodu Svazu Němců jižní Moravy. Zvítězil i ve volbách do Říšské rady na přelomu let 1900 a 1901 a v parlamentu působil až do své smrti.

Působil i v komunální politice. Od roku 1879 byl členem obecního výboru ve Znojmě a v roce 1900 byl jmenován obecním radou. +more Působil rovněž jako ředitel spořitelny, angažoval se v místních spolcích, např. v Německém měšťanském spolku, jemuž v letech 1900-1903 předsedal. Roku 1898 se zasloužil o výstavbu mostu mezi Louckým klášterem a Sedlešovicemi.

Do Říšské rady kandidoval jako německý liberál (tzv. Ústavní strana). +more Po svém zvolení do Říšské rady usedl do nově utvořeného poslaneckého klubu Sjednocené levice, do kterého se spojilo několik ústavověrných politických proudů. I po volbách roku 1885 patřil do klubu Sjednocené levice. Po rozpadu Sjednocené levice přešel do frakce Německorakouský klub. V roce 1890 se uvádí jako poslanec obnoveného klubu německých liberálů, nyní oficiálně nazývaného Sjednocená německá levice. I ve volbách roku 1891 byl na Říšskou radu zvolen za klub Sjednocené německé levice. Ve volbách roku 1897 byl do parlamentu zvolen za Německou pokrokovou stranu, jejímž byl členem.

Oženil se v roce 1870 s Marií Haase, dcerou císařského rady a velkoobchodníka Karla Haaseho, s níž měl tři syny. Zemřel ve Znojmě a je pohřben na hřbitově v Louce.