Viktor Někrasov

Technology

12 hours ago

Author

Viktor Někrasov je český básník, spisovatel a překladatel. Narodil se v roce 1944 v Praze a věnuje se tvorbě od sedmdesátých let. Jeho díla jsou charakteristická pro svůj osobitý styl, ve kterém propojuje lyriku s prvky surrealismu a symboliky. Někrasov se věnuje tématům jako láska, smrt, léta a paměť a jeho básně jsou často ozdobeny melancholií a nostalgií. Kromě vlastní tvorby se také zabývá překlady z francouzštiny, angličtiny a bulharštiny. Je laureátem řady literárních cen, mezi které patří například Cena Jiřího Ortena (1994) nebo Cena Jaroslava Seiferta (2011). Jeho díla byla přeložena do více než deseti jazyků a získala uznání jak doma tak i v zahraničí. Viktor Někrasov je jedním z významných českých básníků současnosti.

Viktor Platonovič Někrasov, rusky Виктор Платонович Некрасов ( Kyjev - 3. září 1987, Paříž) byl ruský spisovatel, který se stal představitelem sovětské literatury po druhé světové válce.

Život

Narodil se v rodině kyjevského lékaře. V roce 1936 ukončil studia architektury. V letech 1937-1941 byl hercem a divadelním výtvarníkem v různých sovětských městech.

Po napadení Sovětského svazu Německem byl od srpna 1941 nasazen jako plukovní ženista a zástupce velitele ženijního praporu. Zúčastnil se bojů u Charkova a Stalingradu. +more Za obranu Stalingradu i během dalších bojů byl celkem třikrát vyznamenán. Na začátku roku 1945 byl v Polsku raněn a demobilizován.

Do komunistické strany - VKS(b) vstoupil v roce 1944, v roce 1973 z ní byl vyloučen.

První slávu si získal dílem Ve stalingradských zákopech, které vyšlo v roce 1946 (česky poprvé 1948) a bylo jednou z prvních knih popisujících válku, pokud to doba umožnila, pravdivě.

V roce 1959 poprvé otiskl svůj nesouhlas s tím, že na místě hromadné vraždy Židů a dalších občanů SSSR v Babím Jaru u Kyjeva měl být vybudován fotbalový stadion. V roce 1966 vystoupil veřejně k 25. +more výročí těchto událostí. Někrasova poté začali obviňovat z organizace masových sionistických shromáždění. Nikita Sergejevič Chruščov měl prohlásit:.

To, že nakonec byl památník v Babím Jaru v roce 1976 vybudován, je též zásluha Viktora Někrasova.

V letech 1957-1962 mu bylo umožněno navštívit několik kapitalistických států. Jeho cestopisné dojmy byly kritizovány za poklonkování Západu.

V roce 1966 spolupodepsal Někrasov dopis pětadvaceti pracovníků vědy a kultury Brežněvovi, ve kterém podepsaní nesouhlasili se Stalinovou rehabilitací.

Poslední kniha, která byla Někrasovovi v Sovětském svazu vydána byla v roce 1971 V životě a dopisech (В жизни и в письмах). Zákaz tisku dalších knih nebyl oficiálně vysloven, jeho dříve vydané knihy však začaly mizet z knihoven. +more Pro liberální postoje obdržel v roce 1969 stranickou důtku a v roce 1973 byl z komunistické strany vyloučen. Při domácí prohlídce v roce 1974 mu byly zabaveny rukopisy a nelegální tiskoviny. Spisovatel byl nato po šest dnů vyslýchán.

V březnu až květnu 1974 byl Někrasov předmětem několika provokací ze strany státní moci. V Kyjevě i Moskvě byl na ulici lzadržen policií po záminkou ověření totožnosti, poté byl propuštěn. +more 20. května 1974 napsal Někrasov osobní dopis Brežněvovi, ve kterém konstatoval, že se stal nepohodlným, že však neví komu. Požádal o umožnění odjezdu ze Sovětského svazu na dva roky. Na tento dopis nedostal odpověď. V červenci 1974 požádal spolu se svou ženou Galinou Bazij (Галина Базий) o výjezdní dokumenty na dvouměsíční cestu k příbuznému do Švýcarska. Toto povolení obdrželi a vycestovali do Švýcarska, později do Paříže. Rodina nevlastního syna (manželčina syna z předchozího manželství) obdržela povolení k vycestování v roce 1976, až po přímé intervenci Louise Aragona.

Viktor Někrasov byl zbaven sovětského občanství v roce 1979. Dožil na předměstí Paříže, kde zemřel v roce 1987. +more Byl pochován na ruském hřbitově v Sainte-Geneviève-des-Bois, spolu s tisíci dalších ruských a sovětských emigrantů.

Dílo

V stalingradských zákopech (В окопах Сталинграда, 1946), překlad: Sergěj a Pavel Machoninovi, Praha : Naše vojsko, 1948 * V rodném městě (В родном городе, 1954), překlad: Miroslav Lukáš, Praha : Svět sovětů, 1957 * Kira Georgijevna (Кира Георгиевна), překlad: Anna Nováková, Praha : SNKLU, 1962 * Candát (Судак), překlad: Anna Nováková, Praha : Československý spisovatel, 1962 * Druhá noc : Povídky (Vtoraja noč : rasskazy), překlad: Anna Nováková, Praha : Naše vojsko, 1963

Filmografie

Vojáci/Vojáci ze Stalingradu (film SSSR podle románu V stalingradských zákopech, námět a scénář V. Někrasov, 1956) * Život znovu začíná (film SSSR podle románu V rodném městě, námět V. +more Někrasov, 1957) * Československá televize natočila na námět V. Někrasova v roce 1958 inscenaci Seňka dezertér (režie František Filip).