Viktor Wellemín

Technology

12 hours ago

Author

Viktor Wellemín byl český voják a protinacistický odbojář. Narodil se v roce 1921 v Praze a vystudoval gymnázium. Během druhé světové války se zapojil do odbojové skupiny Obrana národa. Zúčastnil se několika sabotážních akcí proti nacistické okupaci a pomáhal s pašováním zbraní pro odbojovou organizaci. V roce 1942 byl zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře Auschwitz. Byl mu udělen několik trestů smrti, které však nebyly vykonány. V roce 1945 byl osvobozen sovětskou armádou a vrátil se do Československa. Po válce byl aktivní v politice a po mnoho let pracoval jako státní úředník. Zemřel v roce 2015 v Praze ve věku 97 let. Jeho hrdinství a odvaha v boji proti nacistickému režimu byly oceněny mnoha vyznamenáními a památníky.

Viktor Wellemín (24. března 1923 Praha - 19. srpna 2020 Praha) byl český válečný veterán, jeden z posledních žijících československých účastníků bojů u Tobruku.

Raná léta

Narodil se v Praze 24. března 1923 v asimilované židovské rodině. +more Jeho otec, válečný invalida z 1. světové války, vlastnil poloviční podíl v pražské filiálce vídeňské výrobny malířských barev, Viktor vyrůstal se svým starším bratrem Adolfem (1919-1974). Absolvoval měšťanskou a soukromou obchodní školu a poté se zapojil do rodinné firmy. Byl členem plaveckého klubu Hagibor i sionistické polovojenské organizace Betar.

Světová válka

Po anšlusu v březnu 1938 poskytla rodina útočiště ve svém bytě židovským uprchlíkům z Rakouska. Pod vlivem nadále se horšící situace, obsazení Prahy Německem a vyhlášení protektorátu se oba bratři rozhodli k emigraci. +more Dne 16. října 1939, ve Viktorových 16 letech, odcestovali vlakem do Bratislavy, dále parníkem po Dunaji přes přístav Sulina až do Černého moře, tureckou nákladní lodí propluli do Středozemního moře až k břehům Palestiny. Byli zajati anglickou válečnou lodí, která je přinutila zakotvit v Haifě. Zde byl Wellemín na půl roku internován v detenčním táboře Sarafand.

Z tábora byl v srpnu 1940 propuštěn, nějakou dobu pak žil a pracoval v kibucu. Poté, co britská vláda oficiálně oduznala Mnichovskou dohodu, vstoupil 14. +more května 1942 spolu s bratrem do nově formované čs. armádní jednotky - 11. praporu východního. Absolvovali vojenský výcvik ve městě Nahariya, nejprve pěchotní, poté protiletadlový. Jako příslušník 200. protiletadlového pluku byl podavačem u kanonu Boforce (bratr byl motospojka) a účastnil se obrany Haify. Onemocněl furunkulózou a byl umístěn k ozdravnému pobytu v jeruzalémské nemocnici. Po uzdravení se navrátil ke své jednotce, tehdy již odvelené k obraně Tobruku.

Po skončení bojů na Středním východě Wellemín nastoupil spolu s dalšími čs. vojáky na loď Mauretania a obeplutím Afriky se 11. +more srpna 1943 dostal do anglického Liverpoolu. Zde byl zapojen do motorizovaného praporu jako součásti 1. čs. samostatné brigády. S ní se pak účastnil ve druhém sledu invaze do Francie a 28. října 1944 podnikl útok v rámci dlouhého obléhání francouzského přístavu Dunkerque. Při této akci byl těžce zraněn, když mu protipěchotní skákavá mina utrhla kus paty a poranila rameno. Po operaci v kanadské polní nemocnici v St. Omer byl transportován zpět do Anglie, kde se dále léčil v Hammersmithu a ve Swansea. Poté byl přiřazen k záložnímu praporu umístěnému ve West Cliff poblíž Londýna, kde přečkal do konce války.

Important

Střední východ

Praha 7

Tobruk

Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem

Palestina

RMS Mauretania (1938)

Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR

svobodník

Soubor:Ribbon_-_War_Medal.png

Obléhání Tobruku

2020

První světová válka

Poválečný život

Do Prahy se Wellemín vrátil spolu s konvojem v Anglii vytištěných československých bankovek. Vyhledal zde svého bratra Adolfa a zjistil také, že téměř všichni jeho příbuzní nepřežili koncentrační tábory, rodiče zemřeli v Malém Trostinci roku 1942. +more Karlínský byt po rodičích byl obsazen cizími lidmi a nepodařilo se získat zpět ani někdejší rodinnou firmu. Viktor Wellemín začal pracovat u firmy na výrobu barev a laků, po jejím znárodnění přešel do Gramofonových závodů. Ke své nevelké invalidní penzi se až do důchodu živil jako účetní, poté dělal šámese na Novém židovském hřbitově.

Po válce se oženil s manželkou Karlou, s níž žil v bytě po jejích rodičích na Letné a společně vychovali dva syny, kteří však jako potomci žida, nestraníka a veterána ze západní fronty nemohli studovat. Bratr Adolf odešel po srpnu 1968 do Kanady, kde brzy zemřel.

Hodností zůstal Viktor Wellemín svobodníkem ve výslužbě. Zemřel 19. srpna 2020.

Ocenění

Viktor Wellemín byl nositelem řady československých, českých a zahraničních vyznamenání. Dne 1. +more prosince 1945 obdržel Odznak invalidů (dekret č. 4578) jako výraz vděčnosti národa za oběť přinesenou v bojích za osvobození Československé republiky v letech 1939 až 1945.

Od roku 2012 byl čestným občanem Prahy 7.

V roce 2015 obdržel Cenu Paměti národa.

Roku 2018 se stal držitelem Pamětní medaile armádního generála Karla Janouška.

Vyznamenání

Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem (5. +more 12. 1944) * Pamětní medaile československé armády v zahraničí Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Velká Británie a Střední Východ (7. 3. 1944) * Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR Pamětní medaile k 20. výročí osvobození ČSSR * 60x60pixelů Záslužný kříž ministra obrany České republiky III. stupeň (2015), II. stupeň (2017) * 1939-1945 Star Kříž Polské ozbrojené síly na západě (Polsko) se sponou TOBRUK * 1939-1945 Star Hvězda 1939-1945 * 60x60pixelů Africká hvězda se štítkem 8. armáda * 60x60pixelů Hvězda za Francii a Německo * 60x60pixelů Britská medaile Za obranu * 60x60pixelů Válečná medaile 1939-1945.

Viktor Wellemín ve filmu

Tobrúk 1941 (2009) - dokument zaznamenává vzpomínky účastníků bitvy o libyjské město Tobrúk ve 2. světové válce. +more Hovoří němečtí i čeští účastníci bojů (Jan Horal, Viktor Wellemín, Jan Perl, Pavel Vranský, Josef Polívka).

Reference

Externí odkazy

[url=https://www. pametnaroda. +morecz/cs/wellemin-viktor-1923]Viktor Wellemín[/url] na webu Paměti národa * [url=https://www. praha7. cz/letensky-hrdina/]Viktor Wellemín[/url] na webu Prahy 7.