Vilemína Ernestina Dánská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vilemína Ernestina Dánská (20. nebo 21. června 1650, Kodaň - 22. nebo 23. dubna 1706, zámek Lichtenburg u Prettinu) byla rodem dánská a norská princezna z oldenburské dynastie a jako manželka falckého kurfiřta Karla II. Falckého v letech 1680-1685 falcká kurfiřtka.

Biografie

Původ

Narodila se jako třetí dcera (čtvrté z osmi dětí) dánského a norského krále Frederika III. +more a jeho manželky Žofie Amálie Brunšvické. Jejím starším bratrem byl budoucí dánský a norský král Kristián V. .

Manželství

23. +more dubna 1670 se v Kodani zasnoubila a 20. září roku 1671 v Heidelbergu provdala za následníka falckého kurfiřta Karla Ludvíka Falckého, prince Karla. V průběhu svatebního veselí musel údajně žádat Karel o radu, co si má muž o svatební noci počít. Manželé si od počátku nebyli nakloněni, z dynastických důvodů uzavřené manželství nebylo šťastné a zůstalo bezdětné. Úsilí o anulaci sňatku, které Karlův otec kurfiřt Karel Ludvík Falcký vyvinul v roce 1677, ztroskotalo na odporu Karlovy matky Šarloty Hesensko-Kasselské (1627-1686).

Karel zemřel 26. +more května roku 1685 po pěti letech vlády (na trůn nastoupil v roce 1680 po smrti svého otce) a v jeho osobě vyhasla protestantská linie falckých Wittelsbachů; na falcké dědictví vznesla nárok na jedné straně katolická větev Wittelsbachů Pfalz-Neuburg, na druhé straně pak Francie v osobě mladší Karlovy sestry Alžběty Šarloty, provdané vévodkyně orleánské (manželky Filipa I. Orleánského, mladšího bratra francouzského krále Ludvíka XIV). To vyvolalo devastující válečný konflikt - válku o falcké dědictví (1688-1697), kdy se proti Francii Ludvíka XIV. postavila koalice evropských států (Augšpurská liga) s cílem zamezit další francouzské územní expanzi. Titul falckého kurfiřta nakonec přešel do rukou katolické linie Wittelsbachů, reprezentované Filipem Vilémem Falckým, ovšem za cenu zničení do té doby kvetoucí země.

Vdovství

Po manželově smrti Vilemína Ernestina přesídlila ke své sestře, saské kurfiřtce-vdově Anně Žofii na její vdovské sídlo na zámku Lichtenburg u Prettinu, kde pak žila dalších dvacet let. Zemřela 22. +more nebo 23. dubna roku 1706 a byla pochována do hrobky, kterou vybudoval Balthasar Permoser pro její sestru, jež byla po jejím boku uložena o jedenáct let později. Náhrobek byl v roce 1811 přeložen do knížecí kaple dómu ve Freibergu.