Villanovská kultura

Villanovská kultura, také známá jako villanovská doba, byla raná fáze železné doby na území dnešní Itálie, trvající přibližně od 9. do 8. století př. n. l. Název kultury vychází z názvu sídliska Villanova, které bylo významným centrem tohoto období. Villanovská kultura představovala přechod mezi pozdní dobou bronzovou a ranou železnou dobou v Itálii. Je charakteristická výrobou železných předmětů, jako jsou zbraně, nádoby a šperky. Dále byla známá i keramikou zdobenou typickými vzory. Villanovská kultura se vyznačovala i zvyklostmi pohřbívání, kdy mrtví byli spalováni a jejich ostatky uloženy do cinerárií. Villanovská kultura byla společností převážně zemědělskou, jejíž obyvatelstvo se živilo pěstováním obilí, chovem dobytka a výrobou vín. Věřilo se, že pohřební rituály měly zabezpečit přechod duší zemřelých do posmrtného života. V průběhu 8. století př. n. l. v italské oblasti nastal přechod k etruské kultuře, která ovlivnila další vývoj na území Itálie. Villanovská doba však představuje důležitý předěl v italském zemědělství a řemeslné výrobě, který má významný vliv na další historii regionu.