Vilém III. Nizozemský

Vilém III. Nizozemský, (Willem Alexander Paul Frederik Lodewijk, 19. února 1817 v Bruselu - 23. listopadu 1890 v Het Loo) z dynastie Oranje-Nassau byl v letech 1849 až 1890 nizozemský král, lucemburský velkovévoda a v letech 1849 až 1866 vévoda limburský. Jako následník nizozemského trůnu nesl v letech 1840-1849 titul princ Oranžský.

Původ

Vilém III. byl synem +more_Nizozemský'>Viléma II. a jeho ženy Anny Pavlovny, sestry ruského cara Alexandra I. .

První manželství

18. +more července 1839 se ve Stuttgartu oženil s Žofií Württemberskou. Královský pár sídlil v paláci Noordeinde. Manželství nelze nazvat šťastným, především pro velký rozdíl povah obou partnerů. Žofie byla žena liberálně a intelektuálně založená, Vilém byl spíš jednoduchý člověk, konzervativec vychovaný v armádě, a líbil se mu vojenský způsob života. Uprostřed rodinných hádek zakázal intelektuální výchovu ve svém domě, za což ho královna Viktorie, udržující korespondenci s Žofií, nazvala "nevychovaným hulvátem"; na druhé straně stály jeho mimomanželské avantýry. Dalším důvodem napětí v manželství byla jeho náladovost: jeden den se s někým nepohodl do krajnosti, druhý se k němu choval maximálně vstřícně a vychovaně. Později se k neshodám mezi manželi přidaly i neshody se syny.

Z manželství vzešly tři děti: * Vilém (Willem Nicolaas Alexander Frederik Karel Hendrik, 1840-1879), od 1849 oranžský princ a následník trůnu * Mořic (Willem Frederik Maurits Alexander Hendrik Karel, 1843-1850) * Alexandr (Willem Alexander Karel Hendrik Frederik, 1851-1884), po smrti svého bratra Viléma oranžský princ a následník trůnu

Druhé manželství

Král Vilém III. +more a královna Emma Žofie v roce 1877 zemřela a Vilém se rozhodl znovu se oženit. Kandidátkami byly mezi jinými i princezna Paulina Waldeck-Pyrmont z malého německého knížectví a princezna Thyra Dánská. Nakonec se Vilém oženil s mladší sestrou Pauliny, Emmou. Jeho rozhodnutí vyvolalo námitky, neboť nevěsta byla o 41 let mladší, nakonec však se volba ukázala šťastnou, Emma se projevila jako žena srdečná a poddajná, zmizelo napětí jak v rodině, tak mezi parlamentem a králem. Měla dobrý vliv na nestálou a náladovou osobnost královu a manželství bylo mimořádně šťastné. Poslední desetiletí Vilémovy vlády bylo bezpochyby nejlepší.

Pár měl jediného potomka, dceru Vilemínu, narozenou 31. srpna 1880.

Ze čtyř Vilémových dětí z obou manželství se dospělosti dožily tři - synové Vilém a Alexandr z prvního manželství a dcera Vilemína z manželství druhého. Oba dva synové však zemřeli ještě za Vilémova života - starší Vilém v roce 1879, mladší Alexandr v roce 1884. +more Dědičkou trůnu se tak naprosto neočekávaně stala ve svých čtyřech letech nejmladší Vilemína, v době otcovy smrti o šest let později (1890) v roce desetileté dítě.

Vláda

Vilém nesouhlasil s ústavními změnami, se kterými započal v roce 1848 jeho otec, král Vilém II. a jeho první ministr Johan Rudolph Thorbecke. +more Vilém II. a jeho snacha Žofie považovali tyto změny za nezbytné pro záchranu monarchie, zatímco princ Vilém je bral jako nepotřebné omezení královské moci a přál si vládnout jako jeho děd Vilém I. Za předpokladu, že by měl vládnout konstituční monarchii, se dokonce rozhodl přenechat svá práva na trůn svému mladšímu bratrovi, princi Jindřichovi, jeho matka ho však od tohoto kroku odvrátila. O rok později se Vilém po smrti svého otce stal králem Nizozemska. Vilém poté, co jeho nejstarší syn dosáhl věku 18 let, opakovaně zvažoval možnost abdikace, nakonec se však vždy rozhodl na trůně setrvat.

Prvním činem jeho vlády byla inaugurace kabinetu premiéra Thorbecka, liberálního architekta nizozemské ústavy z roku 1848, který monarcha zdědil. V roce 1867 přistoupil na návrh +more'>Napoleona III. na "odkup" Lucemburského velkovévodství, ale jeho návrh málem vyvolal válku mezi Francií a Pruskem; tento nepopulární krok nakonec vedl k tomu, že Lucembursko se stalo nezávislou zemí.

Přes všechny neshody s parlamentem byl Vilém III. velmi populární mezi svými Holanďany, k nimž se choval vždy velmi srdečně a otevřeně.

Král v roce 1887 vážně onemocněl a v roce 1890 zemřel. Vilemína byla ještě útlého věku (10 let), královna Emma se tedy stala regentkou své dcery do jejích 18. +more narozenin v roce 1898. Protože Lucemburské velkovévodství podle svých zákonů mohlo být děděno pouze v mužské linii, získal jeho trůn velkokníže Adolf Lucemburský, dříve vévoda z Nassau.

Vilém byl pochován v královské hrobce v Nieuwe Kerk v Delftu, místě posledního odpočinku nizozemské panovnické rodiny.

Vývod z předků

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Nizozemští králové Kategorie:Lucemburští velkovévodové Kategorie:Limburští vévodové Kategorie:Oranžsko-nasavská dynastie Kategorie:Oranžská knížata Kategorie:Nizozemští princové Kategorie:Pohřbení v Královské hrobce v Nieuwe Kerk v Delftu Kategorie:Narození 1817 Kategorie:Úmrtí 1890 Kategorie:Muži Kategorie:Rytíři Řádu černé orlice Kategorie:Rytíři španělského Řádu zlatého rouna Kategorie:Protestantští panovníci Kategorie:Narození v Bruselu Kategorie:Narození 19. +more února Kategorie:Úmrtí 23. listopadu Kategorie:Oranžsko-nasavští princové Kategorie:Nizozemští panovníci Kategorie:Nositelé Řádu nizozemského lva.