Žofie Württemberská

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Královna Žofie Württemberská Žofie Württemberská (17. června 1818, Stuttgart - 3. června 1877, palác Huis ten Bosch, den Haag) byla rodem württemberská princezna a jako první manželka nizozemského krále Viléma III. nizozemská královna.

Biografie

Královna Žofie na fotografii z roku 1877

Původ, mládí

Žofie se narodila jako dcera württemberského krále, Viléma I. +more a jeho manželky, ruské velkokněžny Kateřiny Pavlovny. Matku Žofie nepoznala, neboť ta zemřela v lednu roku 1819, když bylo Žofii půl roku. Dítě se dostalo do péče své tety Kateřiny Bonaparte.

Manželství a potomci

Mezi uchazeči o Žofiinu ruku byli mj. pozdější řecký král +more_Řecký'>Otto I. , brunšvický vévoda Vilém či syn budoucího francouzského krále Ludvíka Filipa I. , Ferdinand Filip Orleánský. 18. června roku 1839, den po svých 21. narozenin, se Žofie ve Stuttgartu provdala za svého bratrance Viléma (jeho matka byla starší sestra matky Žofiiny). Z jejich manželství se narodili tři synové:.

* Vilém Oranžský (4. září 1840 - 11. +more června 1879), nizozemský korunní princ a následník trůnu * Mořic (15. září 1843 - 4. června 1850) * Alexandr (25. srpna 1851 - 21. června 1884), nizozemský princ, po smrti svého bratra Viléma následník trůnu;.

Královský pár sídlil v paláci Noordeinde. Manželství Žofie a Viléma nebylo šťastné, Žofie měla averzi vůči Vilémovi od prvního setkání. +more Její tchyně Anna Pavlovna, Vilémova matka a Žofiina teta (sestra její matky), svou snachu zcela ignorovala. Nesoulad v manželství měl původ především ve velkém rozdílu povah obou partnerů. Žofie byla žena liberálně a duchovně založená a intelektuálně značně převyšovala svého manžela, zatímco Vilém byl spíš jednoduchý člověk, konzervativec vychovaný v armádě, a líbil se mu vojenský způsob života. Uprostřed rodinných hádek zakázal intelektuální výchovu ve svém domě, za což ho královna Viktorie, udržující s Žofií čilou korespondenci, nazvala "nevychovaným hulvátem".

Dalším důvodem napětí v manželství byla jeho náladovost: jeden den se s někým nepohodl do krajnosti, druhý se k němu choval maximálně vstřícně a vychovaně. Později se k neshodám mezi manželi přidaly i neshody se syny. +more Kromě toho Vilém svou manželku často podváděl. Nesoulad mezi manželi vyvrcholil definitivně v roce 1850 po smrti prostředního syna Mořice, který zemřel v sedmi letech na meningitidu. Král činil Žofii odpovědnou za chlapcovu smrt, neboť nechtěla, aby ho ošetřoval dvorní lékař, jemuž nedůvěřovala.

Po roce 1850 usilovala Žofie o anulaci manželství, které však nedosáhla. Od roku 1855 žili manželé odděleně; Žofie trávila většinu času se svou původní rodinou ve Stuttgartu.

Žofie udržovala kontakty s řadou evropských vědců; vřelé vztahy měla s francouzským císařem Napoleonem III. +more a s královnou Velké Británie Viktorií. Podporovala umění a řadu charitativních organizací (včetně ochrany zvířat) či budování veřejných parků.

Smrt

Královna Žofie zemřela v Haagu 3. června 1877. +more Pochována byla ve svatebních šatech, neboť tvrdila, že její život skončil dnem sňatku. Po její smrti se král Vilém oženil s o 41 let mladší princeznou Emmou Waldecko-Pyrmontskou. Oba Žofiini synové (prostřední Mořic zemřel již jako dítě) zemřeli záhy po smrti své matky a dědičkou trůnu se stala princezna Vilemína, jediná Vilémova dcera z jeho druhého manželství.