Vilém IV. Hesensko-Kasselský

Technology

12 hours ago

Author

Vilém IV. Hesensko-Kasselský (24. června 1532, Kassel - 25. srpna 1592, tamtéž) byl lankrabě Hesenska-Kasselska a astronom. Byl zakladatelem dnes nejstarší německé dynastie, ta přetrvala až do současné doby.

Život

+morejpg|náhled|vlevo'>Olejomalba Viléma od Kaspara van der Borchta Sabina Vilém se narodil v Kasselu jako nejstarší syn lankraběte Filipa I. , zvaného Velkomyslného, a jeho manželky Kristýny Saské. Po otcově smrti v roce 1567 bylo Hesenské lankrabství rozděleno mezi jeho čtyři syny; Viléma, Ludvíka, Filipa a Jiřího. Vilém si vybral oblast v okolí hlavního města Kasselu, proto byla jeho část dědictví nazvána Hesensko-Kasselsko. Ludvík získal okolí města Marburgu (Hesensko-Marbursko), Filip Rheinfels (Hesensko-Rheinfelsko) a Jiří okolí města Darmstadt (Hesensko-Darmstadtsko).

Vilém byl luterán a snažil se o rozšíření a reformování jeho náboženství. Byl neúnavný v úsilí o sjednocení Hesenských luteránů a jiných protestantů proti katolíkům. +more Nicméně, nehodlal při tomto snažení využít vojenských sil.

Jako lankrabě byl reformátor, vydal řadu vyhlášek, jmenoval odborné úředníky, šetřil finance… Vilém IV. Hesensko-Kasselský zemřel 25. +more srpna 1592 v Kasselu a vládu po něm převzal syn Mořic. Ten sice konvertoval ke kalvinismu, stále ale tedy byl protestant a otec se mu rozhodl přenechat veškerou vládu. Sám Mořic ale nebyl tak dobrým vládcem, jako byl Vilém, finančně Hesensko-Kasselsko téměř zruinoval kvůli podporování umění a divadel.

Vilém jako astronom

Vilém byl nejvíce pozoruhodný díky svým schopnostem; zajímal se o umění, vědy a především o astronomii. V mládí se často scházel s učenci a jeho zájem o astronomii jen stoupal. +more Nejvíce jej prý inspirovalo dílo Cosmographicus liber od Petra Apiana.

Vilém byl téměř průkopníkem v astronomickém výzkumu, dokonce zlepšoval předměty používané Tychonem Brahem. Zajímal se ale především o pozorování, vytvořil dokonce soupis více než tisíce různých hvězd. +more Jednotlivé hvězdy rozlišoval pomocí metod obvykle používaných v 16. století. Jeho lexikon hvězd byl zveřejněn v Historia coelestis (Augsburg, 1666) Albertem Curtzem. Další jeho pozorování byla také publikována v Coeli et siderum.

Manželství a děti

Dne 11. února 1566 si Vilém vzal Sabinu Württemberskou. +more Měli spolu celkem jedenáct dětí, avšak pouze pět z nich se dožilo dospělosti. Při druhém porodu dokonce Sabina porodila dvojčata, Hedviku a Anežku, avšak Anežka po několika týdnech života zemřela.

* Anna Marie Hesensko-Kasselská (27. ledna 1567 - 21. +more listopadu 1626); *: ⚭ 1589 hrabě Ludvík II. Nasavsko-Weilburský * Hedvika Hesensko-Kasselská (30. června 1569 - 7. července 1644); *: ⚭ 1597 hrabě Arnošt ze Schaumburgu (1569-1622) * Anežka Hesensko-Kasselská (*/† 1569) * Žofie Hesensko-Kasselská (1571-1616) * Mořic Hesensko-Kasselský (25. května 1572 - 15. března 1632); lankrabě hesensko-kasselský; *: ⚭ 1593 hraběnka Anežka ze Solms-Laubachu (1578-1602) *: ⚭ 1603 Juliana Nasavsko-Dillenburská (1587-1643) * Sabina Hesensko-Kasselská (*/† 1573) * Sidonie Hesensko-Kasselská (1574-1575) * Kristián Hesensko-Kasselský (1575-1578) * Alžběta Hesensko-Kasselská (1577-1578) * Kristýna Hesensko-Kasselská (19. října 1578 - 19. srpna 1658); ⚭ 1598 vévoda Jan Arnošt Sasko-Eisenašský (1566-1638) * Julie Hesensko-Kasselská (*/† 1581).

Kromě těchto jedenácti legitimních dětí měl Vilém ještě několik nemanželských. Mezi ty nejslavnější patřil Philipp von Cornberg (1553-1616), syn Viléma a Alžběty z Valdštejna. +more Philipp (neboli Filip) byl otcem povýšen do šlechtického stavu a stal se předchůdcem všech baronů von Cornberg.