Vilém Weitenweber

Vilém Weitenweber, křtěný Wilhelm Adolph Weitenweber (6. dubna 1839 Praha-Malá Strana - 1. prosince 1901 Praha), byl český spisovatel a novinář, proslulý svými články a kritickými studiemi z oblasti výtvarného umění.

Život

Pocházel ze staré měšťanské rodiny; jeho otec Vilém Rudolf Weitenweber (1804-1870) byl známý pražský lékař a přírodovědec. Také matka Marie, rozená Raňková (1817-1886) pocházela z významného rodu. +more Absolvoval malostranské gymnázium, poté krátce studoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě. Jako student se zapojil do sokolského hnutí - např. roku 1863 byl zvolen za šermovního dozorce, v roce 1866 zastával funkci praporečníka.

Zájem o umění jej brzy přivedl na akademii výtvarných umění v Mnichově. Zde se spřátelil s řadou budoucích významných výtvarníků. +more Určitou dobu sám maloval a kreslil ilustrace, například do deníku Politika, ale později si uvědomil hranice svého talentu a umění se věnoval již jen jako novinář. Působil také ve výtvarném odboru Umělecké besedy.

V dubnu 1895 byl jedním z porotců v soudním procesu se skupinou sedmnácti „neodvislých socialistů“ (anarchistů), obžalovaných ze zločinu rušení veřejného pokoje na Kladensku (nepovolené spolčování a rozšiřování tiskovin, vychvalování násilných činů).

V roce 1897 zasedal v komisi pro výběr nejlepšího návrhu fontány před Rudolfinem. Ve společnosti byl oblíbený jako vypravěč vtipů a zábavných historek; posluchačům přitom ani nevadilo, že měl vadu řeči. +more Byl velmi aktivní ve spolcích, vždy ochotný pomáhat ostatním.

Jeho pozdní manželství s o čtvrt století mladší Otilií Hájkovou (* 1863) bylo bezdětné. Zemřel po delší nemoci ve svém dvojdomě čp. +more555/II-556/II na Karlově náměstí, kde obýval horní patro s ateliérem. V sousedním domě sídlilo nakladatelství Jana Otty a redakce Zlaté Prahy.

Byl pohřben byl na Olšanských hřbitovech po obřadu v kostele sv. Štěpána.

Dílo

Více než deset let pracoval jako redaktor výtvarné rubriky Ottova týdeníku Zlatá Praha. Napsal množství článků a referátů, zejména jako komentáře k reprodukcím uveřejněným v příslušném vydání. +more Svou činností přispěl k vysoké úrovni časopisu. Začínající čeští umělci mu byli vděčni za pravidelný výběr jejich prací k otištění, protože honorář od vydavatele pro ně tehdy byl často jediným zdrojem příjmu. V textech je podporoval a povzbuzoval. Byl známým a váženým členem pražské umělecké obce.

Sokolské prostředí ho inspirovalo k napsání humorné básně Sbor cvičitelský (1864), v jejímž textu postupně vyjmenoval všechny tehdejší cvičitele, a vzpomínkového článku Jeden večer mezi Sokoly v .... Obě práce vyšly roku 1883 ve sborníku Památník Sokola Pražského.

Ukázky článků

Reference

Externí odkazy

[url=http://www.ahmp.cz/katalog/permalink?xid=C059E50F5F7211E4AD9340618600A675&scan=1]Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Weitenweber Vilém 1839[/url]

Kategorie:Čeští novináři Kategorie:Čeští výtvarní kritici Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Narození 1839 Kategorie:Úmrtí 1901 Kategorie:Muži Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození 6. +more dubna Kategorie:Úmrtí 1. prosince Kategorie:Pohřbení na Olšanech.