Vincenc Maria Josef Libštejnský z Kolovrat

Vincenc Maria Josef hrabě Libštejnský z Kolovrat (též Kolowrat-Liebsteinský, německy Vinzenz Maria Joseph Graf von Kolowrat-Liebsteinsky, 11. květen 1749 (1750), Černíkovice - 7. prosinec 1824, Vídeň) byl příslušník libštejnské větve rodu Kolovratů, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Věnoval se vojenské kariéře, stal se kapitánem tělesné gardy, podmaršálem 4. rusko-rakouské pěchoty, získal Řád zlatého rouna, a byl jmenován 54. velkopřevorem maltézských rytířů. Nikdy se neoženil a zemřel bezdětný.

Rodina

Narodil se jako syn Františka Josefa I. +more hraběte Libštejnského z Kolovrat (1718-1758), nejvyššího komisaře pro armádu v Čechách a Marie Karolíny hraběnky z Waldsteina (1724-1782). Měl dalších pět sourozenců, z nichž nejúspěšnějším se stal František Josef II. hrabě Libštejnský z Kolovrat (1747-1829), který se stal c. k. císařským komořím, čestným skutečným tajným radou a čestným balivem a velkokřižníkem řádu maltézských rytířů. Proslavil se jako významný mecenášem umění a kultury a sběratel umění. Podpořil například vznik obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění (dnešní Národní galerie v Praze).

Vincenc Maria hrabě Kolovrat-Libštejnský se nikdy neoženil a zemřel v roce 1824 bezdětný. Byl pochován v rodové hrobce v Rychnově nad Kněžnou.

Kariéra a vyznamenání

Malá Strana, maltézský kostel Panny Marie pod řetězem

Vincence Mariu čekala úspěšná vojenská kariéra, vojenství se věnoval prakticky celý život. Stal se mistrem polního tažení, kapitánem tělesné trabantské gardy a velkopřevorem maltézských rytířů v Čechách, a to v letech 1819-1824. +more Dosáhl tak skvělé vojenské kariéry, během níž získal vysoká vojenská ocenění. Za zásluhy o dobytí nepřátelského tábora Calafat ve válce s Turky 26. 9. 1790 dostal rytířský kříž vojenského řádu Marie Terezie. Za bitvu u Limburgu (u Neuwied) nedaleko Koblenze 18.  dubna 1797 byl oceněn komandérským křížem.

V bitvě u Slavkova (bitva Tří císařů) 2. prosince 1805 velel jako podmaršál 4. +more rusko-rakouské koloně pěchoty o síle 16 000 mužů. Rakouskou část pěchoty tvořili narychlo odvedení a nezkušení mladíci, což se negativně projevilo i v bitvě, která byla spojenci navíc špatně připravena a řízena. Dne 23. listopadu 1823 mu císař František II. za zásluhy, jako jedinému velkopřevorovi v dějinách udělil Řád zlatého rouna, ve stejném roce obdržel také velkokříž francouzského Řádu čestné legie.

Literatura

JUŘÍK, Pavel: Kolowratové, věrně a stále, Praha Universum 2016, s. 42. +more * MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bíle Hory do současnosti. Praha Argo 2008, díl I. , s. 479.

Externí odkazy

[url=http://www.kolowrat.cz/cs/vincenc-maria-hrabe-kolowrat-liebsteinsky]Vincent Marie Josef Libštejnský z Kolovrat[/url]

Vincenc Maria Josef Kategorie:Čeští komorníci Kategorie:Čeští tajní radové Kategorie:Maltézští rytíři Kategorie:Narození 11. +more května Kategorie:Narození 1749 Kategorie:Úmrtí 7. prosince Kategorie:Úmrtí 1824 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži Kategorie:Velkopřevorové.