Vintíř (poustevník)

Blahoslavený Vintíř ( Gunther nebo Günther, Guntharius, někdy uváděn jako Gunther z Niederaltaichu, asi 955-1045, někdy označován jako svatý) byl německý benediktinský mnich, zakladatel kláštera Rinchnach. Z jeho jména vzniklo německé jméno Günther.

Život

Vintíř žil v 10. +more-11. století a jeho život je opředen mnoha nejasnostmi. Narodil se někdy kolem roku 955 v hraběcí rodině z Käfernburgu-Schwarzburgu v Durynsku, byl bratrancem bavorského vévody a pozdějšího římského císaře Jindřicha II. a díky sňatku Jindřichovy sestry Gisely s králem Štěpánem (později svatořečeným) se stal spřízněným i s uherským vládnoucím rodem. V Uhrách strávil několik let, především v lesích u dnešního Bakonybélu, kde kolem roku 1018 založil benediktinský klášter svatého Mořice.

Je pravděpodobné, že se přátelil s přemyslovskými bratry Oldřichem a Jaromírem, kteří v roce 1001 utekli z Čech před krutým Boleslavem Ryšavým. +more Kolovala pověst, že se Vintíř stal kmotrem knížete Břetislava, Oldřichova syna.

Osudovým pro Vintíře a pro utváření jeho názorů na život a víru bylo setkání s biskupem Gothardem, na jehož základě se Vintíř rozhodl stát řeholníkem benediktinského řádu. V té době byl vdovcem a otcem minimálně dvou synů. +more Darovací listinou z 25. prosince 1005 odevzdal v přítomnosti Gothardově svůj majetek klášteru hersfeldskému jako prebendu pro klášter Göllingen. Gothard ho poté vzal s sebou v jeho světském šatě do kláštera v bavorském Niederaltaichu. Odtud vykonal Vintíř pouť do Svaté země a po návratu na jaře roku 1006 odložil před oltářem sv. Mořice zbraň a započal noviciát a roku 1007 složil řeholní sliby. Nejprve se navzdory vstupu do řádu nemohl vzdát světských radovánek, později ale odchází do samoty a žije příkladný život světce. Prošel Bavorskem, krátký čas pobyl v Rancingu (dnešní Lahling), později se přemístil do kraje nad Řezným potokem (na bavorské straně Šumavy), kde si založil poustevnu, která se s příchodem dalších bratří později rozrostla v klášter Riminichi (klášter Rinchnach). Podílel se na vybudování kaple sv. Jana Křtitele.

Později se dostal do oblasti kolem hradu Rabí a nakonec se usadil na vrchu Březník (Dobrá Voda), kde v poustevně Březnice 9. října 1045 zemřel. +more Podle svého přání byl pochován v břevnovském klášteře. Jeho ostatky během husitských válek rozházeli husité. Jeho kenotaf se nachází při jižní stěně klášterní baziliky sv. Markéty.

Posmrtné osudy a význam

Břetislav I. +more oceňoval jeho misionářské úsilí a využíval jej jako diplomata. Je doloženo Vintířovo působení v jednání mezi císařem Jindřichem III. a českým knížetem.

Odkazy

Reference

Literatura

Rufolf Schikora: Naše světla : Čtení ze životů svatých. Frýdek 1947, s. 671-672 *KUBÍN, Petr (ed.). Legenda o sv. Vintířovi. Praha: Togga 2014. ISBN 978-80-7476-064-8

Související články

Kostel svatého Vintíře v Dobré Vodě * Kaple svatého Vintíře *Seznam světců a mučedníků katolické církve

Externí odkazy

Kategorie:Čeští blahoslavení Kategorie:Němečtí blahoslavení Kategorie:Středověcí světci Kategorie:Čeští benediktini Kategorie:Němečtí misionáři Kategorie:Poustevníci Kategorie:Osoby s nejistým datem narození Kategorie:Narození 10. +more století Kategorie:Úmrtí 1045 Kategorie:Úmrtí 9. října Kategorie:Úmrtí v Prášilech Kategorie:Muži.