Cesko.wiki Violka Rivinova
Author
Albert FloresViolka Rivinová je fiktivní postava z detektivních románů českého spisovatele Jaroslava Foglara. Její příběhy jsou součástí románové série Rychlé šípy, která se odehrává v prostředí první republiky. Rivinová je rozumem a srdcem celé party Rychlých šípů, skupiny mladých dobrodruhů, která vyřešila mnoho zločinů a záhad v rodném městě Kladno. Violka je inteligentní, statečná a odvážná dívka s dlouhými hnědými vlasy a světle modrou uniformou Junáka. Oblečení má podobné jako její kamarádi, ale její šátek je modrý. Violka je členkou skautské skupiny a vyniká svými schopnostmi a dovednostmi v přírodě. Je velmi ochotná a vždy se snaží pomoci Rychlým šípům při jejich dobrodružstvích. Spolu s ostatními členy skupiny vytváří tým, který poskytuje čtenářům vzorové morální hodnoty. Violka Rivinová se stala jednou z nejoblíbenějších postav v české literatuře pro mládež a její příběhy jsou často čteny i dnes.
Violka Rivinova (Viola riviniana) je vytrvalá bylina z čeledi violkovité (Violaceae). V roce 2002 se stala německou Rostlinou roku.
Popis
Dorůstá výšky cca 10-20 cm, v době plodů většinou ještě o kousek vyroste, i na 35 cm. Oddenek je přímý nebo vystoupavý, často vícehlavý. +more Listy jsou jednoduché, čepele listů na bázi srdčité, jsou vejčité až okrouhle vejčité, většinou o něco širší než delší či zhruba stejně široké jako dlouhé, všechny listy na okraji jsou mělce vroubkovaně pilovité.
Lodyha se vytváří, jsou přítomny přízemní i lodyžní listy. Na bázi listů jsou palisty, které jsou u přízemních i lodyžních listů úzce až široce kopinaté a třásnitě zubaté. +more Na květní stopce jsou v horní třetině 2 listénce.
Květy jsou nevonné. Přívěsky kališních lístků jsou větší, cca 1,5-2,5 mm dlouhé, zabírající cca 1/4 délky kališního lístku (tedy větší než u violky lesní).
Korunní lístky jsou bledě modrofialové až bledě modré, ostruha je bělavá a celkem silná (cca 3 mm) (podobná violka lesní má ostruhu fialovou a tenčí [do 2 mm]). Kvete v dubnu až v květnu. +more Plodem je tobolka.
Rozšíření v Česku
Roztroušeně po celé zemi, v horách jen vzácně, nad 800 m n. m. +more už zpravidla neroste. Je světlomilnější než violka lesní, vyhovuje jí polostín. Najdeme ji v dubohabřinách, méně extrémních acidofilních doubravách a teplomilných doubravách. V tmavších lesích, třeba v bučinách, roste častěji jen na světlinách a při lesních cestách. Najdeme ji také na pasekách a v lesních lemech.
Kříženci
Často se kříží s violkou lesní, kříženec se jmenuje Viola × dubia a hojně vytváří hybridní roje. Celkem častý je také kříženec s violkou psí, kříženec se jemnuje Viola × baltica, a také vytváří hybridní roje, existují i další hybridní kombinace.
Literatura
Kirschner J. et Skalický V. +more (1990): Viola - In: Hejný S. et Slavík B. (eds. ), Květena České republiky, vol. 2. - Praha: Academia, 1990. - p. 394-431 - * Suda J. (2002): Viola - In: Kubát K. et al. (eds. ), Klíč ke květeně České republiky. - Praha: Academia, 2002. - p. 207-214.
Externí odkazy
Kategorie:Violkovité Kategorie:Flóra Česka Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra Makaronésie Kategorie:Flóra severní Afriky Kategorie:Flóra severní Evropy Kategorie:Flóra střední Evropy Kategorie:Flóra východní Evropy