Visla (město)

Skokanský můstek Malinka Visla je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín. Leží na území Těšínského Slezska ve Slezských Beskydech a k březnu 2011 čítalo 11 335 obyvatel. Většina katastru města leží v krajinném parku Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego.

Z Visly pocházejí soudobý polský spisovatel Jerzy Pilch (nar. 1952) a skokan na lyžích Adam Małysz (nar. 1977).

Geografie

Rozloha obce Visla činí 110,17 km², což je 5 % celého území Těšínska, přičemž až tři čtvrtiny zaujímají horské lesy. Uvnitř hranic města se nachází mimo jiné Beraní hora (Barania Góra), s 1220 metry druhý po Skrzyczném nejvyšší vrchol Slezských Beskyd a druhý po Lysé hoře nejvyšší vrchol Těšínska, a také východní svahy Velkého Sošova a Velkého Stožku. +more Na svazích Beraní hory pramení Černá a Bílá Viselka, které se u osady Czarne (Černé) spojují do Viselky a ta pak po spojení s potokem Malinka tvoří řeku Vislu, od niž také pochází název města. Na soutoku Černé a Bílé Viselky byla roku 1973 postavena přehrada Čerňanské jezero (Jezioro Czerniańskie).

Původní vesnice a dnešní centrum města se nachází v údolí Visly mezi Cyrhlou (701 m) a Skalnitým vrchem (728 m). Na jejím hornějším toku se rozkládá Nowa Osada (Nová osada). +more Ostatní městské části leží většinou v úzkých údolích jednotlivých přítoků a nesou zpravidla název právě po těchto říčkách a potocích: * Czarne, na úpatí Beraní hory * Dziechcinka, na úpatí Malého Stožku * Głębce, směrem k Jistebné * Jawornik, na úpatí Velkého a Malého Sošova * Gościejów, na úpatí stejnojmenného vrcholu * Kopydło, směrem k Jistebné, blíže centra * Łabajów, na úpatí Velkého Stožku * Malinka, směrem k Szczyrku * Obłaziec, směrem k Ustroni * Partecznik, na východ od centra.

Dějiny

Prvními osadníky na území dnešní Visly byli v 16. a 17. +more století dřevorubci ve službách těšínských knížat. Současně probíhala valašská kolonizace, v jejíž rámci byla založena vesnice zmiňovaná poprvé roku 1615. Třetí skupinou obyvatelstva osídlujícího tenkrát beskydská údolí byli luteránští uprchlíci utíkající před protireformačním útlakem z ostatních oblastí Těšínska. Hlavní zdroj obživy původních obyvatel Visly představovalo salašnické pastevectví. Dochovanou památkou tohoto období je budova hostince z roku 1794, ve které nyní sídlí Beskydské muzeum.

Ve druhé polovině 19. století byla Visla „objevena“ jakožto turistická a odpočinková lokalita. +more Za jejího „objevitele“ a prvního propagátora je považován polský etnograf Bogumił Hoff, který sem přijel v roce 1882 ze středopolské Radomi, když vyhledával vhodné místo pro zotavení se. O tři roky později postavil Hoff první dřevěnou vilu ve vesnici (Boží dar) a roku 1892 se v ní usadil natrvalo. Druhým nadšeným propagátorem Visly byl varšavský psycholog Julian Ochorowicz, který zde zřídil několik penzionů a založil psychologickou laboratoř navštěvovanou mnoha osobnostmi tehdejšího polského literárního a uměleckého života, mj. Marií Konopnickou a Władysławem Reymontem. Hoffův syn Bogdan postavil těsně před první světovou válkou kromě dalších penzionů a vil i lázeňský dům s lázeňským parkem (dnešní park Stanisława Kopczyńského).

Popularita Visly pokračovala po připojení obce k Polsku v roce 1920. V meziválečné době vznikla funkcionalistická zástavba kolem nově komponovaného hlavního náměstí (Hoffovo náměstí) a vesnice získala železniční spojení s Katovicemi (konečná stanice až v osadě Głębce). +more Roku 1927 byl dávný habsburský lovecký zámeček darován polskému prezidentovi Ignacymu Mościckému. Brzy poté však vyhořel a na jeho místě byla mezi lety 1929 až 1931 postavena nová prezidentská rezidence (tzv. Zámeček) podle návrhu Adolfa Szyszko-Bohusze, kterou navštěvují hlavy státu i v současnosti.

Roku 1962 získala Visla městská práva. Doba socialismu se vyznačovala dalším vývojem turistické infrastruktury, především hotelů a rekreačních středisek pro zaměstnance podniků v průmyslové části polského Slezska. +more Největším hotelovým objektem ve městě je od roku 2002 kontroverzní z hlediska architektonického a urbanistického hotel Gołębiewski s 564 pokoji.

Kultura a sport

Ve Visle se nachází pět větších lyžařských středisek - Szoszów, Stożek, Cieńków, Nowa Osada a Klepki - a tři komplexy skokanských můstků: Centrum, Łabajów a Malinka, z nichž je Malinka největší a nejslavnější. Po rekonstrukci dokončené roku 2008 se na něm konají i mezinárodní závody včetně Světového poháru. +more Mezi nejznámější rodáky patří Adam Małysz (* 1977), bývalý polský skokan na lyžích. Má zde také muzeum - Galerie sportovních trofejí Adama Małysze.

Visla je jediné město v Polsku (a také na celém Těšínsku), kde převládá protestantské náboženství. 57,3 % obyvatel se hlásí k evangelické církvi augsburského vyznání a 6,2 % k ostatním evangelikálním církvím, přičemž v roce 1900 tvořili luteráni až 94,4 % obyvatelstva. +more Poměrně hojně jsou zastoupeni také Svědkové Jehovovi - 4,5 % obyvatel.

Odkazy

Reference

Literatura

Externí odkazy

Kategorie:Slezská města Kategorie:Města ve Slezském vojvodství Kategorie:Okres Těšín Kategorie:Sídla na Visle Kategorie:Sídla ve Slezských Beskydech Kategorie:Park Krajobrazowy Beskidu Śląskiego