Vičenec ligrus

Nákres vičence ligrusu Vičenec ligrus (Onobrychis viciifolia) je vytrvalá, trsnatá jetelovina vysokého vzrůstu, jeden ze dvou druhů širokého rodu vičenec rostoucích v české přírodě. Občas se pěstuje jako pícnina a je považován za zdomácnělý neofyt. Původní místa jeho výskytu se nacházejí v jižní a jihovýchodní Evropě a západní Asii. Na rozhraní 18. a 19. století byl v převážné části Evropy zaveden do kultury jako užitková rostlina a zdomácněl, postupně se dostal do celého mírného pásma Asie a Austrálie, na Nový Zéland, do Jižní Afriky i Severní Ameriky.

Ekologie

Tato rostlina většinou roste na sušších stanovištích se zásaditou půdou. Je náročná na světlo a teplo, nejlépe jí vyhovují pozemky mírně svažité s jižní expozicí. +more Spokojí se s chudšími půdami, které ale musejí být dostatečně zásobeny vápníkem, nesmí být uléhavé a nesmí mít vysokou hladinu spodní vody. Pro dobré výnosy je nutný dostatek fosforu a draslíku, které si rostlina dokáže osvojit i z velké hloubky. Na suchých, mělkých vápenitých nebo opukových půdách nemá ve výnosech konkurenci. Vodu si dokáže svým rozsáhlým kořenovým systémem, sahajícím až do hloubky 1 m a šířky 2 m, téměř vždy získat.

V České republice roste vičenec ligrus ve volné přírodě roztroušeně, v nižších polohách je hojný, ve vyšších vzácný. Vyskytuje se na sušších loukách, mezích, stráních, náspech i v suchých příkopech, vystupuje do nadmořské výšky 1000 m. +more Je to hemikryptofyt začínající kvést až od druhého roku v době od května do července. Existují formy kvetoucí již prvým rokem, ale ty obvykle nejsou vytrvalé. Ploidie druhu je 2n = 28.

Popis

Vytrvalá, 30 až 100 cm vysoká bylina s přímou nebo obloukovitě vystoupavou lodyhou, která bývá pouze ve spodní části rozvětvená. Lodyha je hranatá, rýhovaná, drsně chlupatá a vyplněná dření. +more Vyrůstá ze silného, kůlovitého, dřevnatého kořene, z jehož vrcholu mohou vyrůstat krátké oddenky a z nich sekundární růžice a kvetoucí rostliny. Listy jsou vícečetné, lichozpeřené, mívají 6 až 12 párů krátce řapíkatých lístků eliptického až podlouhlého tvaru, 12 až 22 mm dlouhých a 3 až 5 mm širokých. Lístky jsou na líci zelené a lysé, na rubu nasivělé a měkce chlupaté. Palisty šikmo odstávají, jsou úzce kopinaté, nahnědlé, blanité a asi 10 mm dlouhé a 5 mm široké.

Na lodyze vyrůstá jedno až čtyři květenství, což je sytě růžový, válcovitý hrozen rostoucí na dlouhé stopce z úžlabí listů. Obvykle je tvořený pěti až pětadvaceti květy šikmo až rovnovážně odstávajícími a bývá dlouhý až 5 cm a široký 3 cm, za plodů se prodlužuje. +more Květní kalich je zvonkovitý, 5 mm velký, zelený a dlouze chlupatý. Koruna je 1 cm dlouhá, různě intenzivně růžově zbarvená a má tmavší žilky. Pavéza je vejčitá a stejně dlouhá jako člunek, křídla jsou zakrnělá. Opylovači jsou převážně včely, které v květech nacházejí hodně nektaru. Deset dvoubratrých tyčinek nese žluté prašníky.

Plod je půlkruhovitý, v boku smáčknutý, na břišní straně plochy, jemně chlupatý, sivohnědý, nepukavý nepravý lusk až 8 mm dlouhý a 6 mm tlustý; tisíc lusků váží 18 až 25 gramů. Lusk obsahuje jediné elipsoidní, 4,5 mm dlouhé a 3 mm široké, poněkud zploštělé, hladké semeno hnědé až olivové barvy. +more Hmotnost tisíce semen je asi 14 gramů. Tímto plodem se vičenec odlišuje od ostatních, v české přírodě se vyskytujících rodů z čeledi bobovitých: u něj to není pravý lusk, ale nepukavá, jednosemenná nažka.

Rozmnožování

Rozmnožovat se může jak vegetativně odnožováním lodyh na povrchu půdy nebo mělce pod povrchem, tak i generativně semeny. Pro pěstování v kultuře existují typy vhodné k vysetí na podzim a jiné na jaře. +more Při dostatku vlhkosti rychle klíčí a semenáče se dobře vyvíjejí.

Tato vytrvalá rostlina (6 a více let) se nejčastěji pěstuje na zásaditých půdách v teplých, vinorodých a stepních oblastech, kde dává největší výnosy. Obvykle se vysévá na jaře jako monokultura nebo na orné půdě ve směsích s vojtěškou, kostřavou nebo vikvemi, na 1 ha půdy se spotřebuje asi 150 kg lusků (semena se před výsevem neluští). +more Nejlépe roste po okopaninách.

Význam

Píce, pro kterou se vičenec ligrus pěstuje, je kvalitní a její výnosy jsou velké. Je lehce stravitelná, má vysokou výživnost a nezpůsobuje nadýmání. +more Vysoký obsah tříslovin dále ve střevech přežvýkavců likviduje hlístice. Seče se dvakrát ročně ve stadiu plného květu a vyrábí se z něho seno nebo vysoce kvalitní senáž. Rostliny nesnáší pastvu, po které brzy vymizí.

Vičenec ligrus způsobuje specifické vyčerpání půdy a neměl by se na stejné místo vysévat častěji než co šest let. Semena obsahují jedovaté aminokyseliny, proto se nekonzumují. +more Je považován za velmi dobrou medonosnou rostlinu. Slouží jako živná rostlina housenek kriticky ohroženého motýla modráska ligrusového (Polyommatus damon).

Galerie

Soubor:Onobrychis viciifolia (plant). jpg|Kvetoucí porost Soubor:Sainfoin2. +morejpg|Část květenství Soubor:Onobrychis viciifolia InflorescenceBud 11April2009 CampoCalatrava. jpg|Nerozvité květenství Soubor:Cosses de sainfoin. jpg|Plody.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=http://quick.florabase.cz/map/show/taxon/Onobrychis+viciifolia/callback/]Botanický ústav AV ČR - rozšíření vičence ligrus v ČR[/url]

Kategorie:Bobovité Kategorie:Nepůvodní flóra Česka Kategorie:Flóra jihozápadní Evropy Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy Kategorie:Flóra jihozápadní Asie Kategorie:Pícniny Kategorie:Medonosné rostliny