Vladimir Iosifovič Veksler

Vladimir Iosifovič Veksler (4. března 1907 - 22. září 1966) byl prominentní sovětský experimentální fyzik.

Vekslerova rodina se přestěhovala z Žytomyru do Moskvy v roce 1915. Roku 1931 absolvoval moskevský energetický institut. +more Následně v roce 1936 začal pracovat na Lebeděvově fyzikálním ústavu, kde se zapojil do vývoje částicových detektorů a studia kosmického záření. Účastnil se několika expedic do Pamíru a na horu Elbrus, které byly věnovány studiu složení kosmického záření. V roce 1944 začal pracovat v oblasti fyziky urychlovačů, kde se stal známým pro vynález mikrotronu, a rozvoj synchrotronu nezávisle na Edwinu McMillanovi.

V roce 1956 založil a stal se prvním ředitelem laboratoře vysokých energií ve Spojeném ústavu jaderných výzkumů v Dubně, kde byly pod jeho vedením postaveny ve své době největší protonové urychlovače částic na světě.

V letech 1946-1957 byl korespondenčním členem sovětské akademie věd. Řádným členem akademie se stal roku 1958. +more V roce 1963 byl jmenován vedoucím oddělení jaderné fyziky akademie věd. V roce 1965 založil časopis Jaderná fyziky (Jadernaja fizika) a stal se jeho prvním šéfredaktorem.

Dostalo se mu mnoha poct, včetně Stalinovy ceny v roce 1951, Americké ceny Atomy pro mír v roce 1963 a Leninovy ceny v roce 1959.

Ulice v Dubně, Oděse, Žitomiru a CERNu jsou pojmenovány na jeho počest.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Sovětští fyzici Kategorie:Experimentální fyzici Kategorie:Fyzici 20. +more století Kategorie:Sovětští vědci Kategorie:Sovětští vynálezci Kategorie:Členové KSSS Kategorie:Nositelé Leninova řádu Kategorie:Nositelé Řádu rudého praporu práce (SSSR) Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Narození 4. března Kategorie:Úmrtí v roce 1966 Kategorie:Úmrtí 22. září Kategorie:Muži.