Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická

Historie

První spolek baráčníků vznikl v Kolíně roku 1873. Bylo to období zakládání mnoha druhů různých vzdělávacích, podpůrných a vlasteneckých sdružení. +more Baráčníci, kteří se scházeli v již zbořeném kolínském hostinci U Šleitrů zvaném Baráček, se starali o podporování vdov, sirotků, chudiny a tuto činnost spojovali s vlastenectvím.

Období zakládání dalších obcí navazovalo na Jubilejní zemskou výstavu v Praze 1891 a obdobné národní akce v dalších letech (Národopisná výstava českoslovanská v Praze 1895). Nejstarší pražskou obcí, která si zachovala kontinuitu, jsou Baráčníci malostranští, jejichž stolová společnost byla založena v polovině října 1893 v hostinci U tří červených růží. +more Do roku 1994 měla tato obec vlastní rychtu U lužického semináře 9 na Malé Straně.

V roce 1896 vzniká Veleobec českého baráčnictva v království Českém. Během dalších deseti let vznikají jednotlivé župy jako mezičlánek ústředí a jednotlivých obcí na venkově. +more První župa vznikla v Brandýse nad Labem schválením jejích regulí Zemským úřadem v Praze roku 1902. Tehdy se jmenovala I. župa Polabská. V roce 1907 se konal I. sjezd ve Veleobci sdruženého Baráčnictva v Českých Budějovicích a zde bylo rozhodnuto o vydávání svého svazového časopisu "Český Baráčník" Obce baráčníků vznikly i ve Vídni a přes emigranty v Spojených státech amerických.

Baráčnické spolky nezanikly tak jako mnoho jiných během komunistického režimu. Na začátku 50. let 20. století měl spolek přes 90 tisíc členů.

Zvláštnosti pojmenování

Výbor místní obce baráčníků se označoval jako rychta a v jeho čele stál rychtář. Baráčnická rychta pak byl název pro spolkovou místnost, nebo budovu. +more Z těch je na veřejnosti nejznámější Všebaráčnická rychta v Praze na Malé Straně, v jejímž sále se pořádají koncerty i jiné akce.

Zajímavé je tradiční pojmenování členů a funkcionářů organizace. Členové se nazývají sousedé a tetičky, členové výboru mají funkce panímaminka, pantatínek, rychtář, místorychtář, syndyk (jednatel), berní (hospodář), slídilové účtů (revizní komise), švandymistr (za kulturu), vzdělávatel, dráb (dohlíží na pořádek v obci), ponocný, šafář (zabezpečuje občerstvení), gratulanti (chodí svým členům gratulovat k narozeninám). +more Cedulka baráčníků v Praze Michli.

Organizační struktura

Jednotlivé obce baráčnické jsou sdruženy do žup. * I. +more župa Pavla Stránského ze Zapské Stránky, dříve I. Polabská, vytvořena roku 1902 v Brandýse nad Labem. * II. župa Jiřího z Poděbrad, založena roku 1902 jako Karlova v Praze * III. župa Mistra Jana Husi, založena jako Přemyslova v Praze roku 1903 * IV. župa Petra Gutha, založena v Kladně roku 1904 * V. župa Václava Budovce z Budova má sídlo v Mladé Boleslavi založena roku 1905. * VI. župa Boleslava Jablonského v Soběslavi založena roku 1931 v Mezimostí * VII. župa Vlasákova * VIII. župa Tomáše Štítného má sídlo v Českých Velenicích. * IX. župa Kubatova má sídlo v Českých Budějovicích * X. baráčnická župa spisovatele Josefa Holečka ve Vodňanech. * XI. župa Most * XII. župa Jana Sladkého Koziny v Plzni * XV. župa Františka Holého byla založená roku 1932 v Kralupech nad Vltavou. * XIV. župa vznikla v Duchcově Josefa Jungmana * XVIII. župa Tomáše Garyka Masaryka * XX. župa Krušnohorská, založena v Chomutově * XXI. župa vznikla v Ústí nad Labem. * XXII. župa má ústředí v Sokolově. * XXIV. župa Jana Žižky z Trocnova byla založena v 1949 a má ústředí v hl. m. Praha.

Náplň činnosti

Mimo pravidelné schůzovní činnosti organizují či se podílí na organizaci Dne matek, MDŽ, Den dětí, rozloučení s rokem, stavění májek, pořádání baráčnických, staročeských plesů a zábav. Součástí zábav bývají i staročeské tance, např. +more Česká beseda. Dále se účastní různých místních aktů, jako kladení věnců, slavnostní průvody apod. Před nacistickou okupací se Baráčníci ve velkém účastnili i jiných vlasteneckých akcí. Akce bývají odlišné podle místních zvyklostí vesnice či města. Svérázné jsou i rituály při velkých akcích a schůzích, prováděné často v krojích. Baráčníci při adventních slavnostech v Zákupech 2011.

V kultuře

Postava předsedy Baráčníků, který sdílí celu s Josefem Švejkem po Sarajevském atentátu, se objevuje také v románu Osudy dobrého vojáka Švejka (1921) od Jaroslava Haška. Ve filmu Dobrý voják Švejk (1956) tuto postavu ztělesnil herec Jaroslav Vojta.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

[url=://www.baracniciuhrineves.wgz.cz * [url=http://www.repov.cz/baracnici/]url=://5-zupa.webgarden.cz

[[Kategorie:Spolky v Česku]url=http://www. veleobec. +morecz/]Veleobec sdružených obcí baráčníků Praha - oficiální stránky českých baráčníků[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090312021153/http://www. baracnici. eu/]Sdružená obec baráčníků Staré Čičovice[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20130524210707/http://www. baracnicistredokluky. cz/]Baráčníci Středokluk[/url] * [url=http://jicin. tpc. cz/zss/98/zss985-2. htm]Zpravodaj Sobotky[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20091002164226/http://www. zakolany. cz/cz/obec-zakolany/baracnici/c41]Baráčníci v Zákolanech[/url] * [url=http://www. mestomseno. cz/index. php. cmd=page&id=675&lang=cs]Baráčníci ve Mšeně[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20090417194424/http://www. baracnickarychta. cz/cz/historie]Historie spolku[/url] * [url=http://baracnici. sweb. cz/spolky. htm]Baráčníci v ČR[/url] * [url=http://baracnicidolnibousov. webgarden. name/]Baráčníci Dolní Bousov[/url] * [url=http://www. tisice. cz/spolky-sdruzeni/obec-baracniku/historie/]Baráčníci Tišice[/url] *[/url]Baráčníci Řepov, okr. Mladá Boleslav[/url] *[/url]].