Vlastimil Tusar

Vlastimil Tusar (23. října 1880 Praha-Nové Město - 22. března 1924 Berlín) byl český sociálně demokratický politik a novinář, druhý československý ministerský předseda (takzvaná rudozelená koalice).

Život

Tusarův otec Josef Tusar (1847-1895) byl soukromý úředník, matka Antonie roz. Zemanová (1853-1880) zemřela měsíc po narození nejmladšího syna Vlastimila. +more Otec se roku 1882 podruhé oženil s Alžbětou, též rozenou Zemanovou, se kterou měl ještě dvě děti.

Vystudoval střední obchodní školu a pak byl zaměstnán jako obchodní příručí. Politicky aktivní byl již za Rakouska-Uherska. +more Do politiky vstoupil okolo roku 1900. Nejprve se angažoval v odborovém svazu obchodních zaměstnanců v Praze, od roku 1903 pracoval jako redaktor sociálně demokratické Rovnosti v Brně. V letech 1908 až 1911 byl šéfredaktorem tohoto periodika, které bylo za jeho vedení přeměněno v deník. Patřil k hlavnímu proudu české sociální demokracie, který okolo roku 1910 nabyl rázu samostatné politické strany, jen volně spolupracující s celorakouskou sociální demokracií. Disponoval i vlastní odborovou organizací. Kvůli autonomnímu vývoji české sociální demokracie došlo k rozkolu s vídeňskou centrálou celostátní strany. Tusar v roce 1910 obhajoval český postup na kongresu druhé internacionály v Kodani.

Ve volbách do Říšské rady roku 1911 se stal poslancem Říšské rady, kam byl zvolen za okrsek Morava 11. Usedl do poslanecké frakce českých sociálních demokratů. +more Členem vídeňského parlamentu byl až do zániku monarchie. Roku 1913 byl zvolen též na Moravský zemský sněm, kde setrval jen do roku 1914.

Významnou roli v české politice sehrál za 1. světové války. +more V prosinci 1914 se účastnil schůzky moravských politiků s T. G. Masarykem před jeho odchodem do exilu. V prvních letech války ovšem patřil mezi stoupence prorakouského aktivismu. V srpnu 1916 se stal vedoucím sekretariátu českých (českoslovanských) sociálních demokratů ve Vídni. V listopadu 1916 usedl také na post jednatele Českého svazu, koordinační střechové platformy sdružující všechny české politické strany ve vídeňském parlamentu. Roku 1917 po obnově parlamentního života v monarchii se stal místopředsedou Poslanecké sněmovny Říšské rady. V září 1917 zastupoval českou sociální demokracii na mezinárodním odborovém sjezdu ve Švýcarsku. Zde patrně nabyl přesvědčení, že Centrální mocnosti válku prohrají, proto opustil svou dosavadní aktivistickou, prorakouskou orientaci a začal se klonit k myšlence nezávislosti.

V lednu 1918 přednesl za české poslance návrh tříkrálové deklarace, od července 1918 zasedal v Národním výboru československém, přičemž byl jeho neoficiálním emisarem ve Vídni (zajišťoval z titulu místopředsedy sněmovny kontakty s vídeňskou vládou). Právě Tusar informoval +more_říjen'>27. října 1918 z Vídně Aloise Rašína o vhodném okamžiku k vyhlášení samostatného státu.

V letech 1918-1919 působil Tusar ve Vídni jako vyjednavač s představiteli Rakouska a 8. +more července 1919 se stal po v nepřítomnosti odvolaném Karlu Kramářovi v pořadí druhým ministerským předsedou Československa. Vzhledem k tomu, že komunální volby roku 1919 vyhrála v českých zemích jednoznačně levice a výrazné pozice si vydobyla i agrární strana, byla nová Tusarova vláda koncipována nikoliv coby široká celonárodní koalice jako za vlády Karla Kramáře, ale jako aliance nejsilnějších socialistických stran a agrárníků. Pro jeho první vládu se tak vžilo pojmenování první vláda rudozelené koalice. Po parlamentních volbách v dubnu 1920, které rovněž vyhrála jednoznačně sociální demokracie, sestavil Tusar svou druhou vládu (tzv. 2. vláda rudozelené koalice). V letech 1919-1920 musel Tusar kromě vládních otázek budování nového státu řešit i vnitrostranické spory. Vystupoval proti marxistickému levicovému křídlu sociální demokracie, které již v červnu 1920 odmítlo v parlamentu hlasovat pro programové prohlášení vlády, a začalo vystupoval jako fakticky samostatný politický subjekt (později se toto křídlo ustavilo jako Komunistická strana Československa). Sociální demokracie byla rozštěpena a dominance levice zpochybněna.

Tusarova vláda uzavřela s Masarykovým souhlasem dohodu o volném průjezdu válečného materiálu po východoslovenských železnicích do Polska a 9. srpna 1920 oficiálně vyhlásila neutralitu v polsko-sovětském konfliktu (k neutrálnímu bloku se připojily i Německo a Rakousko). +more Bylo tím zlikvidováno revizionistické hnutí versailleského systému a zamezeno pronikání bolševické revoluce do oblasti střední a východní Evropy a zajištěn týl polské intervenční fronty. V rámci neutrálního bloku ubránilo v létě 1920 Československo svoji existenci a také svůj interní demokratický systém.

Tusarova vláda 14. září 1920 podala demisi.

V parlamentních volbách v roce 1920 byl Tusar zvolen do Národního shromáždění RČS. +more_březen'>1. března 1921 podal rezignaci na poslanecký mandát. V poslaneckém křesle ho nahradil Josef Bubník. Po podání demise na post předsedy vlády se Tusar odjel léčit do Hamburku. Jeho zdravotní stav byl velmi vážný, trpěl výdutí aorty a kornatěním tepen. Posléze přijal funkci velvyslance v Berlíně, kterou vykonával v letech 1920-1924. Tam také 22. března 1924 zemřel.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

První vláda Vlastimila Tusara * Druhá vláda Vlastimila Tusara

Externí odkazy

[url=http://www. vlada. +morecz/scripts/detail. php. id=428]Vlastimil Tusar[/url] - životopis na stránkách Úřadu vlády České republiky * [url=http://digi. nacr. cz/prihlasky2/index. php. action=link&ref=czarch:CZ-100000010:874&karton=659&folium=254]Pobytové přihlášky pražského policejního ředitelství (konskripce) 1850-1914, Tusar Vlastimil *1880[/url].

Kategorie:Čeští odboráři Kategorie:Předsedové československých vlád Kategorie:Poslanci československého Národního shromáždění Kategorie:Poslanci rakouské Říšské rady Kategorie:Poslanci Moravského zemského sněmu Kategorie:Českoslovenští politici české národnosti Kategorie:Diplomaté Československa Kategorie:Členové ČSSD Kategorie:Čeští svobodní zednáři Kategorie:Narození 1880 Kategorie:Úmrtí 1924 Kategorie:Muži Kategorie:Narození 23. +more října Kategorie:Úmrtí 22. března Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Velvyslanci Československa v Rakousku Kategorie:Velvyslanci Československa v Německu.