Vodní nádrž Bystřička

Přehrada

Pobřeží, dno

Břehy jsou travnaté a podél nich rostou stromy. Nachází se tu i písečná pláž s mírným poklesem bahnitého dna. +more Mimo pláž klesá dno prudce až ke 12 m.

Popis hráze

Hráz je postavená z kamenného zdiva a je to hráz gravitační. Přesněji z lomového kamene a s mezery vyplněnými cementovou maltou se základem z prostého betonu. +more Ční do výšky 36,5 m a táhne se 170 m do šířky, což bylo na tehdejší dobu zcela nevídané. Těsnění je zajištěno nátěrem siderostonovou lubrosou. Těsnění je obloženo chránící vrstvou 50 až 70 cm z droby. Spodní část hráze je zesílena oponou z udusaného jílu a to do mocnosti 150 až 250 cm. Z pohledu půdorysu dělá koruna hráze oblouk o poloměru 135 metrů. Vypouštěcí věž, spodní výpusti a bezpečnostní přeliv není součástí samotné hráze a jsou na levém břehu nádrže. Hráz byla v posledních letech několikrát zpevňována. Na levém břehu od tělesa hráze ve vzdálenosti 150 metrů (ale není přímou součástí hráze) byl postaven bezpečnostní přeliv s délkou přelivné hrany 43 metrů a pod ním o 220 centimetrů níže je uklidňovací bazén s dalšími dvaceti schody nebo také stupni, každý o 125 centimetrů níže a každý o šířce 14 metrů. Poslední stupeň v kaskádě je vysoký 3 metry a má vývařiště.

Využití

Dnes je hlavní využití nádrže již čistě rekreační, i když období své největší slávy a popularity již má za sebou. V jejím okolí vyrostlo bezpočet chat a rekreačních středisek, které každoročně lákají spousty návštěvníků. +more Přehradní nádrž se taktéž využívá pro sportovní a rekreační rybaření. V neposlední řadě se také využívá k výrobě elektrické energie, její maximální výkon je 66 kW. Malý objem nádrže je důvod pro nepřímé nadlepšení množství vody ve Vsetínské Bečvě (logicky dál pod jejím soutokem s Bystřičkou, na které je tato hráz postavena).

Historie

povodně v roce 2010 +morejpg|náhled'>Panorama přehrady Bystřička Byla postavena mezi lety 1907 až 1912 a je to proto jedna z nejstarších přehradních hrází v České republice a zároveň nejstarší přehradou na povodí řeky Moravy (nad jejím soutokem s Dyjí) a její prvotní využití mělo být, jako zásobárna vody pro budoucí plavební kanál spojující Dunaj, Odru a Labe, který však nikdy nebyl realizován. Druhotným důvodem pro stavbu přehrady byla ochrana proti povodním. Projekt přehrady vytvořil vídeňský inženýr a stavební rada Emil Grohman spolu s architektem Brangemem. Samotnou stavbu hráze provedla firma Rabas, Kosina a Weiner. Ještě před stavbou byla postavena správní budova, která dodnes slouží pro provoz přehrady. Cena stavby se vyšplhala až k asi 7 milionům předválečných korun. Před hlavní stavbou hráze byla v levém břehu vyražena vypouštěcí štola a 54 metrů dlouhá obtoková štola, která sloužila pro to, aby voda z řeky netekla skrz stavbu. Aby opravdu netekla žádná voda skrz stavbu, tak byla přes celé údolí postavena 5 metrů vysoká dočasná zděná hráz. Po dokončení hráze byla obtoková štola zazděna do hloubky 17 metrů. Veškeré práce byly na přehradě prováděny ručně a nebo s použitím jednoduchých strojů bez větší mechanizace. Kámen byl těžen v kamenolomu pod hrází a dopravován na stavbu pomocí dočasné úzkokolejné dráhy. Ovšem nejkvalitnější kámen na vnější obložení byl dopravován z kamenolomu v Hrabůvce u Hranic. Využití přehrada však brzy našla jako vyhlášené rekreační středisko, především díky okolní malebné krajině.

Rekonstrukce a modernizace

V letech 1960 až 1961 proběhla modernizace výpustních zařízení.

V letech 1964 až 1967 proběhla generální rekonstrukce a v roce 1967 byla hráz posílena z důvodu zamezení průsaku a zlepšení stability dodatečně posílena cementovou směsí.

V roce 1982 byla u výpusti hráze postavená vodní elektrárna s Bankiho turbínami s výkonem 68,7 kW a 13,65 kW.

V letech 2001 - 2003 byla provedena rekonstrukce koruny hráze. Nádrž během této byla také vypuštěna a odbahněna. +more Bylo to první odbahnění od výstavby hráze, proto tato akce vedla k výraznému zlepšení kvality vody.

Zajímavosti

Hráz a přehrada jsou kulturní památkou České republiky. Je to velmi rozsáhlý komplex zařízení s jednotným architektonickým stylem, který převládal mezi +more_století'>19. a 20. stoletím. V roce 2003 Ministerstvem kultury České republiky přidána na seznam kulturních památek.

Odkazy

Reference

Související články

Klenov (Vsetínské vrchy) * Klenov (hrad) * Klenov (přírodní rezervace)

Literatura

Štefáček Stanislav, Encyklopedie vodních ploch Čech, Moravy a Slezska, Bystřička ÚN (s. 37), Nakladatelství Libri, Praha, 2010

Externí odkazy

[url=http://bystricka. cz/prehrada/]Historie přehrady a historické fotografie na stránkách obce Bystřička[/url] * [url=http://bystricka. +morekotrla. com/prehrada/]Přehrada Bystřička - historie, fotografie - aktualizovaná kapitola z knihy o Bystřičce[/url] * [url=http://www. pmo. cz/cz/uzitecne/vodni-dila/bystricka/]Technické údaje na stránkách „Povodí Moravy“[/url] * [url=https://web. archive. org/web/20120125052808/http://www. prehrady. cz/dams/index1. htm]Detaily o přehradě Bystřička[/url] → „Seznam přehrad“ → „Bystřička“.

Bystřička Kategorie:Jezera v Hostýnsko-vsetínské hornatině Kategorie:Povodí Vsetínské Bečvy Kategorie:Vodní elektrárny v Česku Kategorie:Kulturní památky v okrese Vsetín Kategorie:Technické památky ve Zlínském kraji Kategorie:Bystřička