Vojtěch Václav z Klebelsbergu

Technology

12 hours ago

Author

Albert Flores

Vojtěch Václav hrabě z Klebelsbergu a Thumburgu (Adalbert Wenzel Malachias Karl Borromäus Reichsgraf von Klebelsbelrg und Thumburg) (3. listopadu 1738, Libořice - 20. ledna 1812, Praha) byl český šlechtic a rakouský politik. Řadu let zastával funkce ve správě Českého království, nakonec byl nejvyšším maršálkem (1803-1812). Vlastnil statky v severních Čechách (Třebívlice).

Životopis

Zámek Třebívlice, hlavní sídlo hrabat z Klebelsbergu Pocházel z tyrolské šlechtické rodiny, která od +more_století'>17. století vlastnila statky v severních Čechách a v roce 1733 získala říšský hraběcí titul. Narodil se na jednom z rodových sídel na zámku v Libořicích jako nejmladší syn hraběte Josefa Klementa z Klebelsbergu (1695-1757) a jeho manželky Ludmily Juliány z Lisova, po otci zdědil panství Třebívlice se statkem Děčany. Během jeho éry došlo k přestavbě třebívlické tvrze na zámek. Od mládí působil ve správě Českého království, od roku 1762 byl radou apelačního soudu a od roku 1767 zemským soudcem. Díky dvěma sňatkům (Gabriela Lažanská, Antonie Kolovratová) pronikl mezi nejvyšší českou šlechtu s vlivnými konexemi, což předurčilo jeho další kariéru ve správě Českého království. Dlouhodobě zastával funkci hejtmana Nového Města Pražského (1769-1791), poté byl nejvyšším komorníkem Českého království (1791-1804) a nakonec nejvyšším maršálkem (1803-1812). V Praze sídlil v paláci na rohu Voršilské a Ostrovní ulice, který byl zbořen koncem 19. století. Za zásluhy byl nositelem Leopoldova řádu. Zemřel ve svém pražském paláci, pohřben byl v Třebívlicích.

Rodina

Byl dvakrát ženatý. Poprvé se oženil v roce 1764 v Manětíně s hraběnkou Gabrielou Lažanskou z Bukové (1737-1772), dcerou plzeňského krajského hejtmana Maxmiliána Václava Lažanského z Bukové. +more Z tohoto manželství pocházela dcera Anna (1772-1841), provdaná za barona Františka Hildprandta (1771-1843). Po ovdovění se Václav Vojtěch z Klebelsbergu oženil podruhé v roce 1773 s hraběnkou Antonií Krakovskou z Kolovrat (1736-1799), dcerou nejvyššího purkrabího Filipa Krakovského z Kolovrat. Antonie po své tetě Marii Anně Šlikové zdědila v roce 1771 statek Čakovice u Prahy, kde v letech 1773-1785 nechala přestavět zámek. Byla císařovninou dvorní dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. Měli spolu tři syny, z nichž významného postavení v politice i ve společenském dění v Čechách dosáhl prostřední František Josef (1774-1857), který po matce zdědil v roce 1799 Čakovice a po otci v roce 1812 Třebívlice.

Jeho švagry byli Leopold Vilém z Kolovrat (1728-1809), Prokop Lažanský z Bukové (1741-1804), prostřednictvím sňatku svého staršího bratra, generálmajora Prokopa Zikmunda z Klebelsbergu, byl spřízněn také s Aloisem Ugartem (1749-1817). Tito tři zastávali v letech 1782-1817 funkci nejvyššího kancléře (Kolovrat 1782-1796, Lažanský 1796-1802, Ugarte 1802-1817).