Vokalizace písma
Author
Albert FloresVokalizace je proces doplnění či dosazení samohlásek (vokálů) do souhláskového textu.
Vokalizace v semitských jazycích
Slovní zásoba semitských jazyků je založena na souhláskových kmenech. Jednotlivá slova odvozená od tohoto kmene pomocí přípon, předpon a rozdílného vkládání samohlásek (tj. +more vokalizace) se pak vytvářejí různá slova, mající podobný význam. Jako ukázkový příklad se uvádí např. hebrejský kořen M-L-K týkající se panování, kralování: „MeLeK“ znamená „král“, „MaLaK“ znamená „kraloval“, „maMLaKah“ znamená „království“ apod. Často mají semitské jazyky podobné nebo stejné či odvozené kmeny, liší se však jejich vokalizací. Proto např. zmíněný kmen „M-L-K“ nalezneme např. v aramejštině nebo v arabštině.
Z tohoto důvodu jsou slovníky těchto jazyků uspořádávány většinou nikoli striktně podle abecedního pořádku, jak jsme zvyklí v češtině, nýbrž podle abecedního pořadí kmenů. Následně u každého kmene se uvádějí nejrůznější odvozená slova a jejich významy. +more Proto určení slovního souhláskového kmene je v těchto jazycích primární.
Jelikož jsou samohlásky (vokály) považovány jen za modulaci souhlásek, nikoli za samostatné hlásky, neexistují pro ně ve většině semitských abeced zvláštní znaky. Zapisují se jen souhlásky a doplnění samohlásek při čtení záleží na znalosti čtenáře. +more Text proto může mít někdy podle různého dosazení samohlásek poněkud odlišný smysl.
V případě možného různočtení, nebo je-li nutné přesně stanovit podobu čtení textu, používají některá semitská písma systém speciálních znaků, kterými doplňují souhláskový text. Týká se to především (z těch nejznámějších jazyků) například arabštiny nebo hebrejštiny. +more Vokalizace hebrejského textu Bible byla fixována před 10. stoletím v takzvaném masoretském textu. Vokalizací se zde dosáhlo jednak toho, že se zamezilo různočtením a tím i odlišnému výkladu textu, jednak toho, že se uchovala výslovnost v té době již mrtvého jazyka. Přesto musíme pamatovat na to, že tato vokalizace je poměrně mladá a pozdní, a musíme počítat pří interpretaci textu i s jinými variantami vokalizace.
Problematická je vokalizace textů zaniklých semitských jazyků, které byly objeveny a rozluštěny v nedávné době. Pokud nemáme soudobé přepisy do jiných písem, která obsahovala samohlásky, potom je vokalizace textů nesmírně obtížná, ne-li nemožná. +more V tom případě se texty buď přepisují bez samohlásek, nebo se doplňuje konvenčně vokalizace arabská, která je považována za jednu z nejstarších a nejpůvodnějších. Sestavení přesné gramatiky takových textů bez znalosti samohlásek však zůstává velmi hypotetické.