Cesko.wiki Volevčice (okres Most)
Author
Albert FloresVolevčice jsou obec v okrese Most v Ústeckém kraji. Žije v ní obyvatel.
Volevčice se nacházejí deset kilometrů jižně od města Most v rovinaté krajině v nadmořské výšce 219 m. Směrem od Mostu obcí prochází silnice II/255, která dále pokračuje do Postoloprt. +more Další silnice spojuje Volevčice s Bečovem. U obce je železniční zastávka na trati č. 123 z Mostu do Žatce.
Název
Název vesnice je odvozen, nejspíše jako zdrobnělina, z osobního jména Voľ, resp. ze jména Volevec, ve významu ves lidí Volevcových. +more V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Wolaschitz (1333), Wolewcicz (1369 až okolo roku 1405), de Wolewcicz (1406), na Volevčici (1613), Wolewcžicze (1634) a Wollepschitz (1833).
Historie
Kostel svatého Prokopa Nejstarší písemná zpráva o Volevčicích pochází z roku 1333, kdy ves prodali bratři Luthold, Ratzko a Ahna oseckému klášteru. +more Ovšem archeologický průzkum prováděný v rámci výstavby nedaleké elektrárny odhalil jihozápadně od dnešní obce starší zaniklou středověkou ves.
Osecký opat Balthasar (1563-1579) prodal část klášterního majetku na Mostecku, takže v roce 1613 byl majitelem Volevčic a nedalekého Bečova a Zaječic Vilém mladší Popel z Lobkowicz, který je připojil ke svému bílinskému panství. Zhruba od roku 1650 byla majitelkou vsi vdova po Oldřichovi Adamovi z Lobkovic, Anna Marie rozená ze Šternberka. +more V roce 1652 se Anna Marie provdala za hraběte Jana z Rottalu. Zadlužené statky získal v roce 1656 Kryštof Ferdinand z Lobkovic, který Volevčice opět připojil k bílinskému panství. Jeho součástí zůstaly Volevčice až do zrušení poddanství v roce 1848. Poté se staly samotatnou obcí, ovšem od roku 1869 do konce 20. století byly osadou Bečova. Do roku 1950 byly opět samostatnou obcí a poté byly jako osada připojeny k Poleradům. V roce 1971 se opět osamostatnily.
Volevčice příslušely k bečovské farnosti, ovšem Volevčice měly původně vlastní farní kostel svatého Havla. Zpráva o zdejší faře pochází již z poloviny 14. +more století, ovšem v 17. století zanikla a zdejší kostel zůstal jen filiální.
Obec si uchovala tradiční zemědělský charakter i přes výstavbu nedaleké Elektrárny Počerady. Obyvatelé jsou zaměstnáni především v okolním průmyslu.
Obyvatelstvo
| 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 187 | 228 | 219 | 245 | 274 | 232 | 262 | 192 | 173 | 176 | 100 | 76 | 94 | 89 |
| Domy | 33 | 34 | 35 | 40 | 54 | 55 | 57 | 55 | 38 | 38 | 32 | 33 | 35 | 37 |
Pamětihodnosti
Jednolodní kostel svatého Prokopa z roku 1840 stojí na místě původního gotického kostela ze 14. století. +more * V západní části obce stojí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1926. * Necelý kilometr jihovýchodně od obce se vypíná vrch Velká Volavka (344 m), na jehož severozápadním úpatí byla v roce 2000 zřízena přírodní památka Velká Volavka.