Vranov (tvrz)
Author
Albert FloresVranov u Chocně (též Koutníkov - obojí jsou ovšem názvy novodobé) byl malý hrad nebo tvrz na skále nad údolím Tiché Orlice zvané kdysi Pelin, na východním okraji města Chocně. Patřil do skupiny opevněných sídel v okolí Chocně (tzv. choceňských hradů), spolu s Hlavačovem, Darebnicí, Zítkovem a Hrádníky.
Historie
Kdy která ze zmiňovaných tvrzí, resp. hrádků v okolí Chocně vznikla, je těžké určit - kvůli torzovitosti písemných pramenů a jejich nejasné mluvě. +more Názvy Hlavačov, Zítkov a Koutníkov jsou totiž novotvary a vznikly ze jmen novověkých majitelů pozemků; původní názvy ovšem neznáme. Díky archeologickému výzkumu S. Vencla je známo, že Darebnice jsou pravěkého původu a lze je tedy z této problematiky vyloučit. Stejně lze vyloučit i vzdálenější Hrádníky, které pravděpodobně neměly s historií Chocně bližší souvislost.
V roce 1227, kdy je město poprvé zmiňováno, ještě žádný hrad nestál. V roce 1292 je ovšem situace jiná. +more Tehdy král Václav II. uvažoval o vybudování hradu, ale bližší podrobnosti nejsou známy. V okolí Chocně měl své majetky také Zbraslavský klášter. Původní hrad Choceň (oppidum Kotzen), možná králem Václavem zbudovaný, byl roku 1338 zničen při známém tažení markraběte Karla proti loupeživému rytíři Mikuláši z Potštejna. Nejspíš stál na Hlavačově.
Okolo roku 1388 několikrát použil Jan starší Pykna z Lichtenburka predikát „z Nového Hradu“. O který z hradů se jednalo, není známo, ale je dosti pravděpodobné, že se jednalo o Zítkov, jenž by tomu svou dvoupalácovou dispozicí odpovídal. +more Od roku 1389 Nový Hrad spravoval Jan Krušina IV. z Lichtenburka, který jako poručník nezletilých dětí Jana Pykny celé panství i se „středně velikou tvrzí“ (in Choczni medium opidum) 27. prosince 1397 fingovaně prodal vzdálenému příbuznému Hynkovi z Třebechovic. Dál jej však ve skutečnosti držel, a proto mohl již následující rok darovat choceňskému kostelu pozemky u nedaleké obce Hemže a také zaniklý mlýn pod „Choceňským hradem“. A teprve tímto hradem byl pravděpodobně Vranov, který se nachází obci nejblíže a stával pod ním mlýn. Bližší dobu vzniku je však těžké určit; snad to bylo mezi lety 1366-1398. Svojí malou rozlohou však připomíná tvrz, proto se za jeho zakladatele dá spíše považovat šlechtic než král.
V letech 1406-1410 Choceňský hrad (Vranov. ) vlastnil Zikmund Pykna z Lichtenburka, jenž jej (před odjezdem do bitvy u Grunwaldu) opět fingovaně prodal, a sice Bočkovi staršímu z Poděbrad, jak je dosvědčeno ze zápisů o dědických sporech v knihách provolacích; poté připadlo celé panství jakožto odúmrť +more'>králi, a ten je udělil nejprve nejvyššímu purkrabímu Lackovi z Kravař a posléze roku 1417 pak Půtovi III. z Častolovic. Z toho roku pochází poslední zmínka o hrádku. Ten byl pravděpodobně v roce 1433 vypálen Janem Koldou ze Žampachu. V roce 1454 připojil zemský správce Jiří z Poděbrad Choceň k svému potštejnskému panství a hrad již nebyl obnoven.
Popis
Hrad stával na opukové skále v přírodní rezervaci Peliny. Přístupová cesta vedla od severu, z ostatních stran byl díky strmosti skály přístup nemožný. +more Přístupová cesta byla několikrát přerušena příkopem. Pravděpodobně jedinou kamennou stavbou hradu byla věž. Bližší poznatky byl mohl přinést archeologický průzkum. Na konci 18. století zde měla být vidět studna.