Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál

Pamětihodnosti Vranovsko-křtinského lichtenštejnského areálu. Nahoře zámek v Adamově, uprostřed Františčina huť, lichtenštejnská hrobka ve Vranově, jeskyně Býčí skála, dole jeskyně Kostelík a kostel v Křtinách Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál byl krajinný celek rozkládající se mezi obcemi Vranov a Křtiny v prostoru dnešních okresů Brno-venkov a Blansko. Vznikal na přelomu 18. a 19. století z iniciativy rodu Lichtenštejnů, kteří zde vlastnili pozořické panství.

Historie

Vznik

Počátky budování tohoto areálu spadají nejpozději do období 90. let 18. +more století, tedy do doby, kdy pozořickému panství vládl kníže Alois I. Josef Lichtenštejn (1759-1805). Po jeho smrti pokračoval v díle jeho bratr Jan I. Josef Lichtenštejn (1760-1836). V tomto období se ustálil název Moravské Švýcarsko (německy Mährische Schweiz).

Přestože od poloviny 19. století dochází k postupnému úpadku některých částí areálu (např. +more Kolonáda, altány apod. ), turistický ruch naopak sílil. Především pak železnice vytvořila nový výchozí bod do Moravského Švýcarska - Adamov.

Zánik

Již roku 1843 započala výstavba železniční tratě Brno - Česká Třebová. Dokončena a slavnostně otevřena byla +more_leden'>1. ledna 1849. Železnice protínala celou západní část areálu a kvůli ní byla zrušena obora.

Dalším důvodem, který vedl k celkovému zapomenutí areálu, byl pronájem železáren v roce 1880 a jejich následný prodej do rukou královéhradecké společnosti Bromovský, Schulz a Sohr v roce 1905. V neposlední řadě pak k zapomenutí vedlo odstraňování všeho německého v době, kdy vznikla Československá republika.

Stav ve 21. století

V roce 2013 vydal Martin Golec na webu byciskala.cz článek První turisticky zpřístupněnou jeskyni v ČR nehledejme v Chýnově, ve kterém areál poprvé nazývá Vranovsko-křtinský.

Popis

Vranov

Pod kostelem Narození Panny Marie z roku 1617 se nachází hrobka rodu Lichtenštejnů. Ta v letech 1818-1821 prošla přestavbou, kterou vedl Josef František Engel. +more Hrobka byla rozšířena a obohacena o vlastní vstup v antickém pojetí.

Vranov bylo možné chápat coby vstupní místo do celého areálu, přicházelo se po staré poutní cestě od Brna. Odtud se pokračovalo přes Adamov a Křtinským údolím směrem na Křtiny.

Church of the Nativity of the Virgin Mary (Vranov)59. JPG|Současná podoba vchodu do hrobky vycházející z přestavby ve 20. +more letech 19. století Hrobka, interier (Vranov). jpg|Lichtenštejnská hrobka ve Vranově po roce 1819 VranovUBrna-kostel. jpg|Pohled na kostel Narození Panny Marie se vstupem do krypty (vpravo dole).

Kolonáda

Nad adamovským údolím byla vybudována vyhlídka Kolonáda, kterou tvořilo sloupořadí šestnácti dórských sloupů nesoucí klasické kladí. Ta vznikala společně s adamovským zámkem, nad kterým se tyčila. +more Projekt stavby vytvořil Josef Hardtmuth. Dle stavebního deníku byla kolonáda vytvořena mezi 20. a 30. květnem 1807 a je v něm uváděna coby Englisches Thöre. Nad portálem byl uveden německý nápis: Bei der zeitlichen Ruhe denke auf die nicht entfernte Ewigkeit. Do dnešní doby se dochovaly pouze základní zemní úpravy.

Colonnade in Adamov.jpg|Kolonáda nad adamovským zámkem Kříž Katov v PR Jelení skok.jpg|Nedaleko místa, kde stávala Kolonáda, dnes stojí kříž

Adamov

Budova zámku, která se v době výstavby nacházela severně od Adamova, byla postavena v letech 1806-1807. Jednalo se o patrový klasicistní lovecký zámeček s anglickým parkem, který byl od okolí oddělen z jedné strany řekou Svitavou a z druhé strany náhonem adamovských železáren. +more Budovu zámku navrhl Josef Hardtmuth, samotnou stavbu pak řídil Karel Rudzinsky. V okolí zámku se až k Novému hradu rozkládala obora, kterou vytvořil společně s dalšími prvky parku Bernhard Petri.

Adamov Chateau (1815). jpg|Zámek ve svitavském údolí roku 1815 Adamov Chateau (about 1833). +morejpg|Kresba výhledu do údolí se zámkem z roku 1833 Adamov Chateau (2016). JPG|Současná podoba zámku, která vychází z jeho necitlivé přestavby v 60. letech 20. století Coats of arms of Liechtenstein family in Kamenak (Adamov). jpg|Erb lichtenštejnského rodu, původně umístěný na jednom průčelí adamovského zámku, dnes uchovávaný v expozici na Staré huti u Adamova.

Železárny

Další originální prvky Vranovsko-křtinského areálu tvořily také adamovské železárny, které příchozím přinášely raně industriální vjemy.

Adamov (1800).jpg|Adamovské železárny kolem roku 1800

Nový hrad

Torzo původně středověkého hradu, vzniklého v roce 1493, bylo využito a přestavěno do podoby loveckého zámku s vyhlídkovou věží (rozhlednou). Podobně jako předchozí projekty v Adamově, i tento navrhl Josef Hardtmuth. +more Přesné datum přestavby není známo, ale jsou uváděny roky 1800-1806. D. Riedl se domnívá, že hrad mohl sloužit jako myslivna. Stavba nové věže stála 2 935 zlatých a 62 krejcarů. Ta však na hradě nevydržela dlouho, protože již při stavbě železniční tratě Brna - České Třebové byla v polovině 19. století, z obavy před zřícením způsobené otřesy projíždějících vlaků, z poloviny snesena.

V okolí hradu byly vytvořeny palouky, které umožňovaly romantický pohled na hrad.

Nový hrad 1842. gif|Nový hrad společně s pozůstatky Starého hradu (nalevo) v roce 1842 Novy hrad (about 1848, Olomucany). +morejpg|Podoba Nového hradu v roce 1848, autor F. A. Haber Novy hrad u Adamova. jpg|Fotografie Nového hradu u Adamova z počátku 20. století s již sníženou věží Nádvoří Nového Hradu z roku 1926. gif|Nádvoří Nového hradu v roce 1926 Nový hrad u Adamova. JPG|Nový hrad v roce 2007.

Františčina huť

Druhý průmyslový provoz byl k zhlédnutí v Josefovském údolí. Zde se nacházela druhá, dodnes zachovalá železářská pec, která byla vystavěna nejpozději v polovině 18. +more století. Na svahu nad železářskými objekty byla vybudována umělá hradní ruina. Její zbytky lze v terénu naleznout dodnes. Ruina v podobě brány měla být využita již v roce 1804, kdy tímto místem projížděl při své návštěvě císař František II. a jeho manželka Marie Tereza Neapolsko-Sicilská, coby kulisa pro muzikanty a umístění děl pro slavnostní salvu. Další romantizující prvky se nacházejí na protějším svahu Křtinského údolí.

Stara hut (Adamov). JPG|Františčina huť v Josefovském údolí Stara hut, brana. +morejpg| Pohled z brány umělé ruiny na Starou huť u Adamova v 1. polovině 20. století Model arealu Stare huti. JPG|Model dobového areálu Staré huti v Adamově.

Jáchymka

Přírodní jeskyně Jáchymka, jež byla původně nazývána Evinou jeskyní, byla domodelována vylámáním nových partií a zpřístupněna zbudovanými cestami a schody, které se v Síni světla nalézají dodnes. Instalovány byly též kamenné lavičky a stůl. +more V části jeskyně byla též vytvořena prostora pro poustevníka Joachyma, který v ní jistý čas měl přebývat.

Pod Jáchymkou se východním směrem nacházel Huťský rybník opatřený ostrůvkem se stromy. Po rybníku bylo možné provádět romantické projížďky v loďkách.

Evina jeskyně Conrad 1826. gif|Jáchymka z východní strany v roce 1826, autor Conrad Evina jeskyně F Richter 1828. +moregif|Kresba z východní strany v roce 1828, autor F. Richter Moravský kras, jeskyně Jáchymka (2). JPG|Východní přístup k jeskyni od Býčí skály Moravský kras, jeskyně Jáchymka (3). JPG|Průchozí část jeskyně.

Býčí skála

Od pradávna známá jeskyně, která byla roku 1796 komplexněji remodelována - upraveny dva vchody, které umožňovaly vjetí s vozem do jeskyně. Návštěvník mohl sám, ale i s pomocí místních průvodců, za svitu loučí dojít až k tehdy známému konci tzv. +more Staré Býčí skály - k Šenkovu sifonu (Býčímu jezeru). Zde se do dnešní doby dochovala pamětní deska připomínající návštěvu Františka II. a Marie Terezy. Na stejném místě je též umístěna pamětní deska donátora areálu Aloise I. Josefa Lichtenštejna. Společně s ním jsou na ní uvedeni tvůrci nejstarší fáze romantického areálu. Uvnitř jeskyně byl vybudován dřevěný most, který pomáhal překonávat vodní jezírko, zvýšený chodník nad vodními tůněmi či kamenné mohyly.

V jeskyni se dochovaly také tisíce dobových podpisů - např. u Pohanských kamenů se nachází podpis lichtenštejnského architekta Josefa Hardtmutha z roku 1796.

Na skále nad jeskyní byl umístěn dřevěný altán. Tento se nedochoval a nyní jej připomínají pouze pozůstatky v terénu.

Býčí skála F Richter 1828. gif|Pohled na Býčí skálu od Jáchymky z roku 1828. +more V popředí zmíněný rybník, autor F. Richter Byci skala cave, F. A. Kunike. jpg| Pohled na skalní stěnu Býčí skály z roku 1833, F. A. Kunike Býčí skála E Herold 1875. gif|Pohled na Býčí skálu v roce 1875, autor E. Herold Pametni deska Aloise I. Josefa Lichtensteina, Byci skala. JPG| Lichtenštejnská pamětní deska z roku 1801 u Šenkova sifonu v Býčí skále Pamětní deska Františka I(I). Rakouského a Marie Terezy Neapolsko-Sicilské, Býčí skála. jpg|Pamětní deska upomínající na návštěvu císaře Františka II. a manželky Marie Terezie Neapolsko-sicilské 7. září 1804 u Šenkova sifonu v Býčí skále Býčí skála Cave. JPG|Dny otevřených dveří na Býčí skále v květnu roku 2015 Býčí skála Cave predsin. JPG| Tzv. Předsíň v Býčí skále, která byla značně narušena remodelací a položením betonové podlahy v roce 1944-1945 v Protektorátu Čechy a Morava Byci skala Cave - signature Hardthmuth and Laudon. jpg|Podpis Ernsta Gideona von Laudona a Josefa Hardthmutha u Pohanských kamenů v Býčí skále Byci skala Cave - pavilion. jpg|Schody v místě, kde stával altán nad Býčí skálou.

Kostelík

Jde o druhou průchozí jeskyní v areálu, která byla znovu uměle domodelována. Nachází se při bývalé vozové cestě (ze západu), která směřovala od Býčí skály k altánu nad ní. +more Vozy se mohly v jeskyni otočit a úvratí najet na cestu nad Býčí skálu, Krkavčí skálu, případně dál na Josefov či Habrůvku. Od jeskyně směřuje východním směrem pouze pěší cesta zpět na dno Křtinského údolí k vývěru Křtinského potoka. Dodnes se u jeskyně ve směru na Křtiny dochovala kamenná zeď podpírající tuto cestu. Interiér jeskyně byl upraven pro odpočinek - podobně jako v Jáchymce zde byly zřízeny též kamenné lavice.

Přímo z jeskyně bylo možné pozorovat hradní ruinu tzv. Hrádku u Babic na protější straně údolí.

Jeskyně Kostelík F Richter 1822. gif|Východní dvojice vchodů do jeskyně v roce 1822, autor F. +more Richter Kostelík (2016) 1. jpg|Západní vchod do jeskyně v roce 2016 Kostelik (2016) 2. jpg|Východní vchody do jeskyně v roce 2016 Kostelik (cave). jpg|Kamenná opěrní zeď cesty od východního vchodu jeskyně do Křtinského údolí.

Výpustek

Další a poslední uměle upravenou jeskyní v Křtinském údolí byl Výpustek. Zde proběhly na počátku 19. +more století velkorysé úpravy. Jak napsal dobový autor J. Horky, v místech, kde bylo potřeba k postupu jeskyní plazení, mohl po úpravě projet vůz. Práce probíhaly za Aloise I. Josefa i Jana I. Josefa Lichtenštejnů, a to vedením Bernharda Petriho. Mezi další úpravy interiéru jeskyně patří například úpravy ve vchodu do jeskyně (vchod č. 2, též Horní vchod), kde se v předsíni objevily dvoje kamenné schody, železné schodiště, zmiňované v dobovém tisku asi nikdy instalováno nebylo. V roce 1807 též vznikla vůbec první mapa jeskyně, kterou zhotovil Antonín Lola; jeskyni vyobrazil jako Plutovu podzemní říši.

Vypustek (1804).jpg|Podoba dolního interiéru jeskyně (asi Císařský sál) před rokem 1820, autor F. F. Runk Vypustek map (1807).jpg|Nejstarší mapa Výpustku, autor Antonín Lola 1807

Křtiny

Přestože Křtiny připadly Lichtenštejnům teprve v roce 1894, byly logickou součástí areálu již dříve, a to především proto, že se v nich zde nachází, podobně jako ve Vranově, poutní chrám - Jména Panny Marie. Na poutě sem směřovaly tisíce poutníků, kteří se mísili s prvními turisty, jejichž zájmem byly partie romantického parku.

Kostel Jmena Panny Marie ve Krtinach ( 1844). jpg|Malba kostela Jména Panny Marie ve Křtinách od neznámého autora pocházející zřejmě z doby před rokem 1844 Church of the Name of the Virgin Mary in Krtiny 1. +morejpg|Křtinský chrám Jména Panny Marie ve Křtinách v 1. polovině 20. století Church of the Name of the Virgin Mary in Krtiny 2. jpg|Hlavní oltář v křtinském chrámu Jména Panny Marie ve Křtinách v 1. polovině 20. století Křtiny Chrám Jména Panny Marie. jpg|Kostel Jména Panny Marie ve Křtinách dnes.

Další místa

Součástí parkových úprav bylo také vybudování sítě cest, odpočívadel a dalších menších vyhlídek. Např. +more před jeskyní Jestřábka je vytvořené umělé prostranství z nasucho kladených kamennů. Součástí romantické krajiny byly rozvolněné prvky a výhledy, jako na kostel svaté Kateřiny ve Svaté Kateřině, který byl dobře vidět z vyhlídky Nového hradu.

Jestrabka (terasa).jpg|Uměle vytvořená terasa před jeskyní Jestřábka v Křtinském údolí Church of Saint Catherine (Sebrov-Katerina) 2016.jpg|Kostel svaté Kateřiny ve Svaté Kateřině

Jubilejní háje a památníky

U příležitosti 40. výročí vlády knížete +more_z_Lichtenštejna'>Jana II. z Lichtenštejna roku 1898 byly na každém revíru lichtenštejnského panství zakládány jubilejní háje s památníky. Jejich součástí byla kamenná pamětní tabule a výsadba 58 dubů, symbolizujících věk knížete. Z toho bylo vždy 18 dubů červených (jeho věk při nástupu na trůn), 20 dubů letních a 20 dubů zimních (dohromady délka jeho panování). O deset let později byly pomníky doplněny ještě o menší tabulku připomínající dalších deset let vlády. Památníky byly původně zděné z vápencového kamene, nyní jsou tabule umístěny většinou na kupách kamenů. Soubor:Lichtenštejnský kámen, Adamov. JPG|Lichtenštejnský jubilejní kámen u Adamova.

Odkazy

Reference

Související články

Lednicko-valtický areál * Lesnický Slavín * Masarykův les Křtiny

Externí odkazy

[url=http://www. byciskala. +morecz/MaRS/index. php. show=clanek&id=532]"Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál" na webu byciskala. cz[/url] * [url=http://www. byciskala. cz/MaRS/index. php. show=clanek&id=551]Lichtensteinský areál mezi Vranovem a Křtinami na webu byciskala. cz[/url] * [url=http://www. byciskala. cz/MaRS/index. php. show=clanek&id=562]Vranovsko-křtinský lichtensteinský areál podrobně na webu byciskala. cz[/url] * [url=http://www. adamovaokoli. cz/stavby/vranovsko-krtinsky_areal. html]Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál na webu adamovaokoli. cz[/url] * [url=https://www. youtube. com/watch. v=EesgyQLivBk]Dokumentární film Města Adamov Vranovsko-křtinský lichtenštejnský areál na YouTube[/url].

Kategorie:Vranov (okres Brno-venkov) Kategorie:Adamov Kategorie:Olomučany Kategorie:Babice nad Svitavou Kategorie:Habrůvka Kategorie:Březina (dříve okres Blansko) Kategorie:Křtiny (okres Blansko) Kategorie:Geografie okresu Blansko Kategorie:Geografie okresu Brno-venkov Kategorie:Stavby v Jihomoravském kraji Kategorie:Drahanská vrchovina Kategorie:Lichtenštejnové Kategorie:Anglické parky v Česku