Vymírání eocén–oligocén

Vymírání eocén-oligocén je historické událostí, která se odehrála před přibližně 33,9 milionu lety a ovlivnila řadu živých organismů na Zemi. Toto masové vymírání je považováno za druhou největší událost tohoto druhu v zemi, po vymírání na přelomu permu a triasu. Během vymírání eocén-oligocén došlo k vymizení mnoha živočišných druhů, včetně některých oceánských živočichů a rostlin. K této události přispělo několik faktorů, včetně změny klimatu, snížení obsahu kyslíku v mořích a změn v prostředí. Jedním z hlavních důvodů vymírání byla změna teploty na Zemi. Během eocénu bylo klima teplejší a podnebí bylo všeobecně vyšší. Avšak na přechodu do oligocénu došlo k ochlazení klimatu a ochlazení oceánů. Tato změna teploty měla zásadní vliv na životní podmínky mnoha organismů, které nebyly schopny se přizpůsobit novým podmínkám. Dalším faktorem, který přispěl k vymírání eocén-oligocén, byla změna prostředí. Například došlo k poklesu hladiny moří, což ovlivnilo životní prostředí mnoha mořských organismů. Také došlo k vymizení některých druhů rostlin a lesů, což ovlivnilo ekosystémy a potravní řetězce. Vymírání eocén-oligocén mělo důsledky i pro další vývoj života na Zemi. Po této události se postupně začaly vytvářet nové druhy a ekosystémy, které byly schopny přežít nové podmínky. Vymírání eocén-oligocén je proto důležitou událostí ve vývoji života na Zemi a má zásadní vliv na současnou biodiverzitu.