Vysoká Jedle

Vysoká Jedle je malá vesnice v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. Stojí v Krušných horách v nadmořské výšce 650 metrů, asi jedenáct kilometrů západně od Chomutova a jeden kilometr severně od Místa, ke kterému jako část obce patří. Vesnice byla založena nejspíše ve čtrnáctém století. Její obyvatelé se živili zemědělstvím, prodejem dřeva, a také těžbou malých ložisek železné rudy. Počet obyvatel po roce 1950 klesl na desetinu počtu z počátku dvacátého století, a řada domů začala být využívána k rekreačním účelům.

Název

Název vesnice vznikl překladem středněhornoněmeckého výrazu (u vysoké jedle) nebo (u vysokého lesa). V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Hohentanne (1367), w hochtanj vsi, Hochtan (1540), ves hohtan jinak Hohentham (1606), ves Hohenthann (1638) a Hohentann (1787 a 1846). +more Název se používal až do roku 1952, kdy byl úředně změněn na Vysoká Jedle.

Historie

Dům čp. 13

První písemná zmínka o Vysoké Jedli pochází z roku 1367. Až do sedmnáctého století se o vesnici v listinách objevují pouze stručné zmínky, které dokládají její příslušnost k hasištejnskému panství. +more Jeho součástí byla i roku 1606, kdy panství koupil Linhart Štampach ze Štampachu. Majetek rodiny Štampachů byl zabaven za jejich účast na stavovském povstání. Vesnice se proto roku 1623 dostala do majetku Jaroslava Bořity z Martinic, který ji připojil ke svému rozsáhlému panství Ahníkov-Prunéřov.

Podrobnější popis vesnice přináší až Berní rula z roku 1654, podle které ve vsi žilo sedm sedláků a osm chalupníků. Dohromady jim patřilo 25 potahů, 44 krav, 37 jalovic, deset prasat a šestnáct koz. +more O tři roky později získali vesničané od hraběte Maxmiliána Valentina z Martinic dědické právo, za což se jim prodloužila robota z třiceti na čtyřicet dní v roce. Schellerova z roku 1878 uvádí ve Vysoké Jedli pouze sedm domů, čímž se výrazně odlišuje od soupisu panství z roku 1794, podle kterého ve vsi stálo 23 domů a žilo 121 obyvatel. V rámci roboty museli odpracovat 573 dní v létě, 481 dní v zimě, odsloužit celkem 1092 dní roboty s potahy a navíc zaplatit dvakrát ročně peněžní poplatek.

Přestože vesnice stojí v relativně vysoké nadmořské výšce, zabývala se většina obyvatel zemědělstvím, které jim poskytovalo potraviny pro vlastní potřebu. Jedinou plodinou, kterou dále zpracovávali a prodávali, byl len. +more K pozemkům jednotlivých usedlostí patřily kromě polí a luk také lesy, a proto mezi významné zdroje příjmů patřil prodej dřeva. V okolí vesnice se pokusně těžily menší krevelové žíly.

Před rokem 1846 stálo ve vesnici 27 domů a žilo 170 obyvatel. Novým zdrojem příjmů se v devatenáctém století stala výroba krajek, prýmků a nášivek. +more V roce 1898 byla vesnicí postavena silnice z Ahníkova do Celné, která umožnila kvalitní dopravní spojení. Led z místního rybníka se vozil do řeznického skladu v Místě. Ze služeb ve vesnici fungoval pouze hostinec a obchod s potravinami. Děti chodily do školy v Místě.

Jeden z domů byl k vodovodu připojen již v roce 1900, ale jen protože vodovod do Místa vedl přes jeho pozemek. Vodovod pro celou vesnici a splašková kanalizace byly postaveny až ve dvacátém století.

Přírodní poměry

Vysoká Jedle stojí ve stejnojmenném katastrálním území s rozlohou 3,78 km². Jeho nejvyšším bodem je vrch Poustevna (826 metrů), pod jehož vrcholem se nachází výchozy zrnité muskovit-biotitické ortoruly. +more Hornina svým složením odpovídá granodioritu až dioritu a převažuje v tzv. kateřinohorské klenbě. Vyskytují se v ní až několik centimetrů velké vyrostlice ortoklasu, jehož okraje v důsledku deformace rekrystalizovaly na jemnozrné monominerální mozaiky. Původní horniny vznikly během kadomského vrásnění v době neoproterozoika přibližně před 550 milióny let.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 138 obyvatel (z toho 64 mužů) německé národnosti, kteří s výjimkou jednoho evangelíka patřili k římskokatolické církvi. Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 121 obyvatel německé národnosti, z nichž byl jeden evangelík, jeden patřil k neuvedeným církvím a ostatní se hlásili k římskokatolické církvi.

Po druhé světové válce byla většina původních obyvatel vystěhována do Německa. Na jejich místo sice přišli noví osadníci, ale počet obyvatel přesto dosáhl pouze jedné třetiny předválečného počtu. +more V průběhu druhé poloviny dvacátého století potom lidé postupně odcházeli, až se vesnice téměř vylidnila.

Náboženství

Vysoká Jedle patřila až do roku 2012 do římskokatolické farnosti Místo a následujícího roku byla začleněna k chomutovskému děkanství. Od roku 1840 ve vsi stála kaple, kde se v šedesátých letech devatenáctého století konaly jednou za čtrnáct dní bohoslužby, které vedl farář z Chomutova.

Obecní správa

Po zrušení poddanství se v roce 1850 Vysoká Jedle stala pod názvem samostatnou obcí v okrese Chomutov, kterou byla až do konce roku 1954. Od 1. +more ledna 1955 se stala částí obce Místo. Úřední název byl již o tři roky dříve změněn na Vysokou Jedli.

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 ve Vysoké Jedli žilo 75 voličů. +more Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.

Doprava

Vysokou jedlí vede jediná silnice třetí třídy č. +more 22322, která u Blahuňova odbočuje ze silnice I/13 a vede přes Místo ke křižovatce se silnicí III/22321 u Celné. Ve vsi se na ní nachází zastávka autobusové linkové dopravy. Nejbližší pravidelně obsluhované železniční zastávky jsou Kadaň-Prunéřov a Málkov na trati Chomutov-Cheb. Obě jsou přibližně pět kilometrů daleko. Po silnici vede značená cyklotrasa č. 3003A od Hasištejna k Celné. Jediná turisticky značená trasa vede podél Prunéřovského potoka na západní hranici katastrálního území od Hasištejna do Celné.

Pamětihodnosti

Kaple na návsi

Na návsi stojí jednoduchá kaple z roku 1840 a na jižním okraji vesnice barokní kříž s reliéfem svatého Floriána z roku 1747. Z kříže se dochoval jen podstavec. +more Nejsou památkově chráněné.

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Římskokatolická farnost Místo * Římskokatolická farnost - děkanství Chomutov

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Krušných horách Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Hasištejnské panství Kategorie:Místo