Málkov (okres Chomutov)

Obec Málkov se nachází v okrese Chomutov v Ústeckém kraji. V obci žije obyvatel.

Název

Název vesnice je odvozen ze jména Málek ve významu ves lidí Málkových. V historických pramenech se jméno vesnice vyskytuje ve tvarech: Malkow (1361), w Malkowie (1543), Malkow (1518), Malkow (1638) nebo Malkau (1787).

Historie

První písemná zmínka o Málkovu pochází z roku 1361, kdy vesnice patřila k hasištejnskému panství. Roku 1533 se Málkov spolu se sousední Zásadou ocitl v zástavě u pánů z Fictumu a v roce 1608 jej Bohuslav Felix z Fictumu připojil k Prunéřovu. +more Na přelomu šestnáctého a sedmnáctého století vesnici krátkou dobu vlastnil Christof Workatsch. Po potlačení stavovského povstání v letech 1618-1620 Málkov patřil ke zkonfiskovanému majetku, který roku 1623 koupil Jaroslav Bořita z Martinic a z něhož vytvořil panství Ahníkov - Prunéřov. K němu potom Málkov patřil až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. Správu vesnice do té doby zajišťovali vrchnostenští rychtáři.

Během třicetileté války vesnici těžce postihly vojenské události. Velké škody způsobily nájezdy Švédů v letech 1644 a 1647. +more Někdy v té době zanikl mlýn , zmiňovaný roku 1618, severně od vesnice. Podle berní ruly z roku 1654 ve vsi žili dva sedláci a osm chalupníků. Urbář z roku 1678 uvádí deset poddaných a existenci dvou vodních mlýnů. Jedním z nich byl obnovený Hölenmühle a druhým Dolní mlýn připomínaný poprvé roku 1642.

V blízkosti Málkova se po těžbě stříbra nebo pravděpodobněji železné rudy dochovaly dvě štoly a dvě šachty. Těžba v nich skončila v roce 1703. +more Průzkum v první polovině dvacátého století v hornině prokázal 30% obsah pyritu, ale jen malé množství stříbra a mědi.

Vesnice měla zemědělský charakter. Na konci osmnáctého století se v ní rozšířilo spřádání bavlny a lnu. +more Podle popisu panství roku 1794 v Málkově stálo 21 domů. Dva patřily bohatším sedlákům s potahy, osm sedlákům bez potahů a jedenáct domkářům.

V roce 1830 vesnici poškodila velká povodeň a o pět let později ji zasáhl požár, při kterém shořely tři domy a dvě stodoly. Koncem devatenáctého století docházely málkovské děti do školy v Zásadě, poštu a železniční stanici měli málkovští v Kralupech a farností patřili ke Krbicím.

Za první světové války do armády z Málkova narukovalo čtyřicet mužů, což představovalo téměř čtvrtinu obyvatel. Šest z nich na bojištích padlo. +more Po válce ve vsi zůstávalo převážně německé obyvatelstvo, které 5. října 1938 většinou přivítalo obsazení vsi německou armádou. Druhá světová válka se vsi výrazněji nedotkla, pouze v jednom z domů byl zřízen zajatecký tábor pro přibližně dvacet zajatců, kteří pracovali na pile. Po válce došlo k vysídlení Němců, ale část jich ve vsi zůstala a vystěhované nahradili noví osídlenci, takže pokles počtu obyvatel nebyl velký.

Na začátku sedmdesátých let dvacátého století měl Málkov zemědělský charakter, ale většina obyvatel pracovala v průmyslových podnicích v okolí. Přímo v Málkově působila provozovna státního statku, která spravovala majetek bývalého jednotného zemědělského družstva, které ve vsi existovalo v letech 1949-1960. +more Zaměřovala se na rostlinou a živočišnou výrobu (chov drůbeže). Kromě státního statku v Málkově fungoval podnik Lesotechnické meliorace Teplice a Lesní závod - polesí Černovice.

V osmdesátých letech dvacátého století byl rozšířen vodovod a státní statek dokončil výstavbu pěti panelových domů. Po krátkém období útlumu se vesnice začala znovu rozvíjet v následujícím desetiletí. +more Opravena byla kaple svatého Josefa a vzniklo zde několik drobných podniků: Agro Málkov, Auto - terno, Zelený ranč nebo H+H Car - autobazar Málkov.

Stadl

Podle hypotézy Jaroslava Pachnera se na úbočí vrchu Hradiště severovýchodně od Málkova ve středověku po krátkou dobu nacházela osada Stadl. Nedochovaly se o ní žádné písemné zprávy, pouze pomístní název Stadl. +more Pokud osada existovala, byla snad součástí k tzv. Křimovskému kolonizačnímu újezdu, který ve třináctém století patřil Chotěborovi z Račic. Stadl vznikl nad prvním stoupáním do hor na cestě, která spojovala centrum Chotěborova panství v Račicích s vesnicemi v okolí Křimova. Části cest do Strážek a Nebovaz dosud existují. Osada zanikla nejpozději ve čtrnáctém století, kdy Křimovsko patřilo především řádu německých rytířů z chomutovské komendy a cesta z Račic ztratila význam. Na místě předpokládané osady se v minulosti křížilo sedm cest a dochovala se řada terénních reliktů, které mohou souviset s těžbou kamene i se stopami po osadě. Bez archeologického výzkumu nelze existenci osady prokázat.

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 261 obyvatel (z toho 129 mužů), z nichž bylo 257 německé národnosti a čtyři cizinci. Kromě tří členů evangelických církvi byli římskými katolíky. +more Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 275 obyvatel: 274 Němců a jednoho cizince. S výjimkou dvou evangelíků se hlásili k římskokatolické církvi.

Obecní správa a politika

Místní části

Málkov se stal obcí v roce 1850. Při reformě územní správy v roce 1960 byly k obci připojeny části Zelená, Ahníkov a Zásada a roku 1989 také Vysoká a Lideň. +more Sídlem místního národního výboru a později obecního úřadu je od roku 1977 Zelená. Obec Málkov se člení na čtyři části obce, které leží na šesti katastrálních územích: * Málkov (katastrální území Málkov u Chomutova a Ahníkov) * Lideň (katastrální území Lideň) * Vysoká (katastrální území Vysoká u Chomutova) * Zelená (katastrální území Zelená, Ahníkov a Kralupy u Chomutova).

Ve správním území obce stávala také zaniklá vesnice Zásada.

Výsledky komunálních voleb

Ve volbách do obecního zastupitelstva v červnu 1919 se volilo dvanáct zastupitelů, přičemž šest zvolených bylo členy Německého svazu zemědělců a zbývající patřili k Německé sociálně demokratické dělnické straně.

Při volbách do obecních zastupitelstev konaných 22. května 1938 v Málkově žilo 171 voličů. +more Volby však neproběhly, protože kandidátní listinu podala pouze Sudetoněmecká strana, která se tak automaticky stala vítězem voleb.

Doprava

Vesnicí vede silnice I/13 z Chomutova do Karlových Varů. V sedmdesátých letech dvacátého století byla postavena přeložka železniční trati Chomutov-Cheb. +more Provoz na ní byl zahájen 2. října 1978. Staré nádraží v Kralupech bylo zrušeno a na nové trati začala fungovat zastávka Málkov.

Pamětihodnosti

Ve vesnici stojí klasicistní kaple svatého Josefa z konce osmnáctého století, opravena roku 1995. Má obdélný půdorys s konkávně prohnutými nárožími. +more Po jejích stranách rostly dvě lípy chráněné jako památné stromy, ale jednu z nich zničilo v roce 2000 tornádo.

Galerie

Málkov 2016-05-07 Kaple. jpg|Kaplička Málkov 2016-05-07 Lípy u kapličky. +morejpg|Málkovská lípa u kapličky Málkov 2016-05-07 Křižovatka. jpg|Křižovatka Málkov 2016-05-07 K návsi. jpg|Ulice k návsi Bleší trhy v Málkově u Chomutova. jpg|Bleší trhy.

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Vesnice v okrese Chomutov Kategorie:Obce v okrese Chomutov Kategorie:Sídla v Mostecké pánvi Kategorie:Těžba železné rudy v Česku Kategorie:Těžba v okrese Chomutov Kategorie:Ahníkovské panství Kategorie:Hasištejnské panství Kategorie:Prunéřovské panství Kategorie:Mikroregion Podkrušnohor Kategorie:Severočeské sdružení obcí