Cesko.wiki Vytížení moskevského metra
Author
Albert FloresMetro, které slouží hlavnímu městu Ruska, Moskvě, je jedním z nejvytíženějších na světě; denně jej využije kolem sedmi až devíti milionů cestujících.
Vytížený eskalátor moskevského metra
Průměrně dvakrát podzemní dráhu využije 1,8 milionu cestujících v pracovních dnech a 463 tisíc cestujících o sobotě a neděli. 80 % cestujících využije při své cestě i okružní linku Kolcevaja (to je 3,9 milionu cestujících), 66 % všech cestujících pak při své cestě přestupuje (3,2 milionu). +more Mnohé stanice mají rozsáhlé sítě přestupních chodeb, mnohdy mezi dvěma nástupišti vede i více než obvyklá jedna.
Největší toky cestujících zažívají nejdelší linky; Zamoskvoreckaja, Tagansko-Kransopresněnskaja, Kalužsko-Rižskaja a Serpuchovsko-Timirjazevskaja. Je to nejen díky tomu, že pokrývají velkou část metropole, ale též i kvůli navazující rozsáhlé síti příměstské dopravy. +more Na některých konečných stanicích činí obrat cestujících i přes 100 000; součástí těchto stanic jsou velké terminály autobusové dopravy. V moskevské dopravě je toto označováno názvem Efekt Vychino, a to podle stanice, kde je tento tok nejrazantnější.
Naopak nejméně vytížené jsou linky Ljublinskaja, Kalininskaja a Kachovskaja. A to díky tomu, že jsou jednak krátké a jednak nebyly dobudovány celé; v provozu jsou pouze jejich první úseky. +more Výstavba dalších byla plánována, avšak díky nedostatku financí v 90. letech odsunuta do budoucnosti. I linka lehkého metra Butovskaja patří k málo využívaným; funguje však teprve od roku 2003 a její další rozšiřování jsou plánována. Navíc díky svému umístění slouží spíše jako napáječ deváté linky pro sídliště Butovo.
Případy přetížení
Denní tok cestujících činí v moskevském metru 32 194 cestujících na kilometr a 56 166 na stanici. Samotné vlaky bývají někdy vytížené maximálně, a to i přesto, že na nejvíce vytížených linkách fungují až osmivozové soupravy o délce 153,6 m. +more Díky nim je možné přepravit za hodinu v jednom směru mezi 50 (šestivozové soupravy) až 70 tisíci cestujícími (osmivozové). Provozované soupravy typu E, 81-71 a Jauza lze spřáhnout jako osmivozové; u lehkého metra a vozů Rusič pak do sedmivozových (na některých nástupištích by však cestující museli vystupovat pomocí dveří v šestém voze vzhledem k nedostatečné délce nástupišť).
Kromě vlaků však v některých stanicích dochází v časech dopravní špičky i přetížení eskalátorových tunelů, tj. tvoří se před i za eskalátory dlouhé fronty. +more Jako nejjednodušší řešení se ukázala (v Praze či Budapešti) výměna původních sovětských eskalátorů (LT-3) za novější západní výroby a hlavně čtyřramenné. Tyto rekonstrukce by však byly v Moskvě poměrně nákladné, vzhledem k velkému počtu problematických stanic a délce eskalátorů. Navíc průměr tunelu je také omezený, a to průměrem 7,5 m. Výhledově se však plánuje dobudovat do některých stanic nové výstupy, což bude sice dražší, ale jako řešení efektivnější.
Statistiky
| %" !colspan="2"| Nejvíce vytížené stanice Obrat cestujících za den | |
|---|---|
| Komsomolskaja | 187 078 |
| Vychino | 176 629 |
| VDNCh | 133 897 |
| Tušinskaja | 128 781 |
| Jugo-Zapadnaja | 128 629 |
| Ščjolkovskaja | 124 201 |
| Rečnoj vokzal | 121 187 |
| Tekstilščiki | 118 849 |
| Pražskaja | 118 271 |
| Petrovsko-Razumovskaja | 116 079 |
| Kuzminki | 116 006 |
| Novogirejevo | 114 030 |
| Puškinskaja | 109 983 |
| Caricyno | 96 381 |
| Těatralnaja | 96 283 |
| Ploščaď Revoljucii | 96,283 |
| %" !colspan="2"| Nejméně vytížené stanice Obrat cestujících za den (pod 20 000) | |
|---|---|
| Rimskaja | 9 306 |
| Bratislavskaja | 10 411 |
| Kresťanskaja Zastava | 10 711 |
| Pioněrskaja | 12 694 |
| Sevastopolskaja | 13 053 |
| Borovickaja | 14 143 |
| Dubrovka | 14 400 |
| Nagornaja | 17 884 |
| Studenčeskaja | 16 467 |
| Kaširskaja | 16 903 |
| Smolenskaja | 17 154 |
| Novojasenevskaja | 18,325 |
| Arbatskaja | 19 053 |
| pondělí | %" | {| | | 16,0 |
|---|
| 5. 30-6. +more00 | %" | {| | 44,2 (0,51) |
|---|