Václav Levý

Václav Levý (14. září 1820, Nebřeziny u Plas - 30. dubna 1870, Praha) byl český sochař, zakladatel „moderního“ českého sochařství a učitel sochaře Josefa Myslbeka. V jeho díle se snoubí raně romantické a vlastenecky orientované skalní plastiky (Klácelka, Blaník) s monumentálními a poetickými plastikami (Adam a Eva), které překračují dobový akademismus a kladou později rozvíjené základy českého národního sochařství.

Životopis

Narodil se 14. září 1820 v Nebřezinách u Plas jako syn obuvníka Vincence Levého a matky Doroty, rozené Tupé, dcery koláře z Plas. +more Ve dvou letech se rodina přestěhovala do Kožlan, kde se již usadila natrvalo. Zde se utvářel talent mladého hocha především v řezbářství inspirovaném silným náboženským zanícením (vypráví se, že v deseti letech vyřezal dvě sošky Panny Marie, Madonu a krucifix). Se svým uměleckým zájmem však nenalezl pochopení u rodičů, kteří jej nechali vyučit truhlářem. Na naléhání kožlanského faráře Weingärtnera byl dán na výchovu do kláštera v Plzni a později k Augustiniánům do Lnář, kde se měl stát fráterem kuchařem. Odtud byl poslán k vyučení do Drážďan.

Po odjezdu z Drážďan se náhodně setkal s mecenášem umění, velkostatkářem Antonínem Veithem. Dvaadvacetiletý v roce 1844 vstoupil do jeho služeb jako kuchař na zámku v Liběchově u Mělníka. +more Jeho sochařský talent nezůstal utajen před řadou hostů z uměleckých kruhů, kteří velkostatkáře navštěvovali. Na radu malíře Josefa Navrátila byl poslán na vyučenou k sochaři Františku Linnovi ml. do Prahy. S ohledem na to, že Linn byl pouze podprůměrný sochař Prachnerovy školy, nemohl se zde mnoho nového naučit a záhy se vrací zpět do Liběchova. Zde počátkem roku 1845 na podnět Veithova knihovníka, brněnského augustiniána profesora Františka Matouše Klácela, vytvořil reliéfní výzdobu Klácelky v lese na stráni nad Liběchovem. Inspirací se mu stala Klácelova satirická báseň „Ferina Lišák“ a je pravděpodobné, že Klácel přímo ovlivňoval ztvárnění díla.

Úspěšné provedení Klácelky podnítilo Veitha, aby jej na konci roku 1845 poslal na studia do Akademie v Mnichově k jednomu z nejuznávanějších sochařů, profesoru Ludwigu Schwanthalerovi. V Mnichově se vyškolil v klasicistním akademismu a již po roce se stal korektorem v Schwanthalerově škole. +more Sám Schwanthaler jej považoval za svého nejlepšího žáka. Vrcholným dílem mnichovského období bylo sousoší Adama a Evy z roku 1849.

Koncem roku 1849 se vrátil do Liběchova a zde v roce 1850 pokračoval ve výzdobě Klácelky - tentokráte tesal národní motivy z českých dějin - Blaník - Jana Žižku, Prokopa Holého atd. Při rekonstrukci zákupského zámku, prováděné v letech 1850-1853 se podílel na sochařské výzdobě zámecké kaple. +more Václav Levý, Kristus u Marie a Marty 1858 (mramor), Národní galerie v Praze Václav Levý, Madona in Throno 1857 (odlitek) Václav Levý, jeho poslední dílo, Anděl 1869, hřbitov Žebrák Finanční zhroucení a Veithova náhlá smrt jej připravila v roce 1853 o velkorysého a kultivovaného mecenáše. Přesto se však dokázal prosadit jako individuální sochař a záhy obdržel zakázku na sérii soch pro klášterní a špitální kostel sv. Karla Boromejského milosrdných sester boromejek pod Petřínem. Provinciální poměry v Praze a neustálá nekalá soutěž o nové zakázky (především s bratry Maxovými) jej však přiměla k tomu, aby se v roce 1854 ucházel o Klárovo římské stipendium. Stipendium obdržel a odjel do Říma. Řím jej okouzlil a opět oživil jeho náboženské vytržení. Římské období se stalo nejplodnější částí jeho života - vytvořil asi tucet plastik a řadu reliéfů. Tvořil zde pro české šlechtice (socha Evy Popelovny z Lobkovic, Madona kněžny Isabelly Thurn-Taxisové), získával zakázky pro Vídeň (busta Františka Josefa I. , alegorie Artilerie pro četnická kasárna, sochařská výzdoba Belvederu) a samozřejmě zanechal stopu i v Římě samotném (sochařská výzdoba kostelů Santa Maria dell'Anima, San Clemente). Jeho dílo, prodchnuté náboženským vytržením, zaujalo i papeže Pia IX. .

Pro vleklé zdravotní problémy, způsobené hmotným strádáním v Římě, se rozhodl v roce 1867 navrátit zpět do vlasti. Praha jej přijala jako světově uznávaného sochaře a zahrnula jej řadou zakázek včetně výzdoby tympanonu chrámu sv. +more Cyrila a Metoděje v Karlíně nebo sochařské výzdoby katedrály sv. Víta v Praze. Jaterní choroba, kterou onemocněl v Římě, si však vybrala svou daň a on sám byl schopen osobně ztvárnit pouze malou část zakázek a většinu z nich vytvořil ve spolupráci se svým nejlepším žákem Josefem Myslbekem, se kterým se seznámil již ve Vídni. Choroba však postupovala, předčasně zemřel 29. dubna 1870. O tři dny později byl pochován na Vyšehradě do hrobu, kde již tři léta odpočíval jeho celoživotní přítel malíř Karel Purkyně.

Významná umělecká díla

1841 - Čertovy Hlavy - Vytesané hlavy ve skalních útvarech v obci Želízy (pískovec) * 1845 - Klácelka - reliéfy z cyklu Ferina lišák (pískovec) * 1848 - Lumír, Mnichov * 1849 - Adam a Eva (sádra, bronz), Národní galerie v Praze, (sádra) Národní muzeum v Praze * 1850 - Blaník u Klácelky - postavy českých národních dějin (pískovec) * 1851 - Had, Harfenice - (pískovec) u Liběchova * 1853 - Sv. Ferdinand, sv. +more Anna, sv. Marie Magdaléna, sv. Jan Evangelista (dřevo) pro kostel sv. Karla Boromejského sester boromejek v Praze * 1854 - sochy pro kostel sv. Karla Boromejského v Resslově ulici v Praze * 1855 - Busta císaře Františka Josefa I. (mramor), Řím * 1855 - štuková výzdoba v zámku Ploskovicích a zámecké kaple v Zákupech * 1857 - Kristus mezi anděly (mramor), Řím * 1858 - Madona na půlměsíci, Národní galerie v Praze * 1858 - Kristus s Pannou Marií a Martou (mramor), Národní galerie v Praze * 1861 - Sv. Alžběta Durynská, (carrarský mramor), Kunsthistorisches Museum ve Vídni * 1862 - Madona na trůně (mramor), Ďákov * 1864 - Sv. Jakub a 7 reliéfů pro kostel v Poličce * 1866 - Sv. Anežka Česká (mramor), Votivní kostel ve Vídni * 1867-1869 - sv. Jakub na hrobce Václava Levého a Karla Purkyně na Vyšehradském hřbitově v Praze * 1869 - Anděl na pomníku rodiny Feyereislovy (mramor), hřbitov v Žebráce * 1869 - Sv. Cyril, (pálená hlína) pro chrám sv. Víta v Praze * 1869 - Sv. Jan Křtitel, (opuka) pro chrám sv. Víta v Praze * 1866 - 1869 - Adam a Eva, Zvěstování, Kristus se sv. Cyrilem a Metodějem, tympanon portálu farního kostela sv. Cyrila a Metoděje v Praze - Karlíně.

Samostatné výstavy

1871 - Umělecká beseda, Praha

Fotogalerie

Soubor:Čertovy hlavy. jpg|Pískovcové reliéfy Čertovy hlavy Soubor:Čertovy hlavy1. +morejpg|Pískovcové reliéfy Čertovy hlavy Soubor:Čertovy hlavy2. jpg|Pískovcové reliéfy Čertovy hlavy Soubor:Klácelka. jpg|Jeskyně Klácelka Soubor:Klácelka1. jpg|Poškozené reliéfy v jeskyni Klácelka Soubor:Klácelka - Blaník. jpg|Poškozené reliéfy postav před jeskyní Klácelka Soubor:Klácelka - Blaník1. jpg|Poškozené reliéfy trpaslíků před jeskyní Klácelka Soubor:Klácelka - Blaník2. jpg|Poškozené reliéfy postav před jeskyní Klácelka.

Odkazy

Reference

Literatura

Emanuel Poche (František Muzika, Josef Träger, editoři): Václav Levý. Svazek 55, S. +more V. U. Mánes a Melantrich, Praha 1943. * Josef Říman a kol. : Malá československá encyklopedie. Díl 3. I-L. Academia, Praha 1986, s. 878. * Nová encyklopedie českého výtvarného umění, editor Anděla Horová, I. díl, A-N. Praha : Academia 1999, s. 446 (heslo Jaroslava Lencová).

Související články

Klácelka * Čertovy hlavy

Externí odkazy

Kategorie:České sochařství 19. +more století Kategorie:Čeští sochaři Kategorie:Narození 1820 Kategorie:Úmrtí 1870 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži Kategorie:Narození 14. září Kategorie:Úmrtí 30. dubna Kategorie:Narození v Nebřezinách.