Václav Vilém Trnobranský

Technology
12 hours ago
8
4
2
Avatar
Author
Albert Flores

Václav Vilém Trnobranský byl český malíř a grafik působící v 19. století. Narodil se v roce 1812 v Praze a v mládí se vyučil knihtiskařem. Později se rozhodl věnovat malířství a studoval na pražské Akademii výtvarných umění. Ve svém díle se zaměřoval především na portréty, historické scény a krajinomalbu. Trnobranský se stal oblíbeným u šlechty a měšťanstva a maloval pro ně mnoho portrétů. Jeho práce se vyznačují precizností a detailností, a také dokonalým zpracováním světla a stínu. Mezi jeho nejznámější díla patří například portrét Františka Palackého nebo olejomalba "Bitva na Bílé hoře". Václav Vilém Trnobranský zemřel v roce 1890, ale jeho umělecké dílo si zachovává svůj význam a je stále obdivováno.

Václav Vilém Trnobranský (3. listopadu 1819, Rosice u Chrasti - 27. března 1883, Opočno) byl český obrozenecký básník a spisovatel. Ve čtyřicátých až šedesátých letech 19. století publikoval v časopisech množství populárních básní, deklamovánek a povídek, zpravidla humorných nebo satirických, v prostém lidovém jazyce. Používal i pseudonym Jan Městecký. Jeho básně se hojně přednášely na veřejných zábavách (besedách). Sebrané spisy vyšly v 80. letech zásluhou jeho syna Karla.

...

Život

Narodil se 3. listopadu 1819 v Rosicích na Chrudimsku v rodině panského cihláře. +more Roku 1830 se s rodiči přestěhoval do Heřmanova Městce (odtud pochází jeho pozdější pseudonym Městecký). Studoval na gymnáziu v Německém Brodě, kde se seznámil s Karlem Havlíčkem. Roku 1839 odjel do Prahy, kde vystudoval filosofii, a po jejím absolvování vstoupil na přání rodičů do bohosloveckého semináře v Hradci Králové. Kněžské povolání ho ale nelákalo, seminář brzy opustil, odjel do Brna a po návratu domů o vánocích 1843 začal pracovat jako úředník.

Jeho první zaměstnání bylo v patrimoniálním úřadě v Hrochově Týnci, kde získal titul soudního aktuára. Na podzim 1849 přešel ve stejné funkci do vyvazovací komise, kde postoupil do hodnosti komisaře. +more Slibná úřednická kariéra ale brzy skončila. Roku 1850 byl přeložen do Kutné Hory, kde obnovil kontakty s Karlem Havlíčkem. V době Bachova absolutismu to vyvolalo nepřízeň nadřízených a po ukončení činnosti vyvazovacích komisí byl ze státní služby propuštěn.

Roku 1852 se oženil, přestěhoval se za manželkou do Ratboře a přijal tam místo revizora účtů. Pak odjel do Uherska, kde nejprve pracoval na panství ve Stupavě, později na pozemkových úřadech. +more Po návratu do Čech působil od roku 1860 jako kancelista v Kolíně, odkud přesídlil do Strakonic a Kostelce nad Orlicí. Jeho posledním působištěm se stalo Opočno, kde od roku 1876 do konce života zastával funkci listovního u okresního soudu. Žil v tzv. Sokolském domě. Zde také 27. března 1883 zemřel.

Dílo

Trnobranský byl ve 40. až 60. +more letech známý jako autor básní a povídek, které publikoval v časopisech a sbornících. Velmi oblíbené byly jeho deklamovánky, básně vhodné k recitaci, které se přednášely na lidových zábavách (besedách). Vyznačovaly se humorem a satirou, byly psány prostým stylem, často se dotýkaly aktuálních témat.

K prací uveřejněným v té době patří např.: * Chrbokov, místní pověst (1845) * Ženichovy radosti, deklamovánka (1852) * Ohnivý muž, báseň v Lumíru 1854 * Tanec na vsi, deklamovánka (zařazena do sborníku Veselé čtení 1860) * Nepozdravil u vrbiček, deklamovánka (zařazena do Besedníku 1864)

V 50. letech používal pseudonym Městecký, aby svou literární tvorbou zbytečně nedráždil proněmecké nadřízené.

Roku 1867 se zúčastnil soutěže o nejlepší humoristickou deklamaci, kterou vypsal časopis Humoristické listy. Získal dvě ocenění - první místo za Vypsání cen, třetí za vážnou báseň Žebrák.

Některé z jeho básní byly zhudebněny, např. Na mlatě a Výpomoc (skladatel: Josef Paukner). +more Napsal také slova pro Smetanovu sborovou píseň Rolnická.

Ve 40. a 50. +more byl oceňovaný jednak jako novelista, jednak jako autor deklamací pro lidové besedy, které v té době nahrazovaly divadlo. Byl srovnáván s Františkem Jaromírem Rubešem. Fakt, že během života nevydával svoje díla knižně, jeho pobyt mimo hlavní centra i velká skromnost ale vedly k tomu, že ke konci života upadl do zapomnění.

Zájem o Trnobranského se obnovil v letech 1883-86, kdy jeho syn Karel Trnobranský vydal vlastním nákladem sebrané spisy. František Bačkovský při té příležitosti připomněl jeho příspěvek k oživení české kultury ve 40. +more letech; smyslem pro zdravý, prostý humor promlouval z duše svých čtenářů. Kdyby býval své sebrané spisy vydal o deset nebo dvacet let dříve, mohl být podle Bačkovského řazen k předním obrozeneckým básníkům.

Poznámky

5 min read
Share this post:
Like it 8

Leave a Comment

Please, enter your name.
Please, provide a valid email address.
Please, enter your comment.
Enjoy this post? Join Cesko.wiki
Don’t forget to share it
Top