Vítězslav Juřina

Vítězslav Juřina, křtěný Viktor (23. prosince 1899 Hrušov - 26. července 1985 Ostrava) byl český hudební skladatel, pedagog a dirigent. V letech 1919-1922 studoval na hudebním pedagogiu a varhanické škole na Mariánských Horách a současně odborné skladební disciplíny u ostravského hudebního pedagoga Rudolfa Wünsche.

Prosadil se v oblasti symfonické hudby, komorní hudby, dechové hudby, písňové tvorby a skladeb pro pěvecké sbory.

Životopis

Narodil se v početné rodině Antonína Juřiny. Po absolutoriu odjel do Jugoslávie, kde od roku 1922 do roku 1925 vyučoval zpěv na reálném gymnáziu v Sinji a zároveň zde pracoval jako sbormistr a dirigent. +more Od roku 1925 do roku 1929 byl kapelníkem městské hudby v Makarske.

Po návratu do rodného Hrušova se věnoval hudebně pedagogické činnosti. V roce 1932 v Brně složil státní zkoušky ze hry na klavír a dirigování orchestru a poté v letech 1932-1947 pracoval jako kapelník Ostravské hornické hudby. +more V letech 1933 založil soukromou hudební školu v Hrušově, na této škole působil jako hudební pedagog a ředitel i po jejím zestátnění v roce 1946. Po skončení 2. světové války svoji soukromou hudební školu v Hrušově musel nechat převést pod MěNV Ostrava a spravoval ji jako ředitel v letech 1946-1957.

V letech 1949-1952 byl uměleckým vedoucím hudebního dorostu a žactva v moravskoslezské Sokolské župě Jana Čapka. V roce 1957 byl vzhledem ke svým odborným kvalitám ustanoven ředitelem hudební školy v Ostravě-Porubě, ačkoliv nikdy nebyl členem KSČ, a spravoval ji až do svého penzionování v roce 1959.

Dílo

V Makarske zaujal Vítězslava Juřinu místní folklor, který ho inspiroval k úpravám jihoslovanských písní - Od Balkánu k Uralu, pro mužský, smíšený sbor, a k vytvoření orchestrálních směsí. Dále vytvořil také barkarola serenádu Živila Makarska.

V době činnosti v Ostravské hornické hudbě vznikly z obdivu k tvrdé hornické práci oceňované a i v pozdější době často hrané skladby Hornické mládí, Otevřte brány a pochod Veselí havíři. Na světové výstavě v Paříži v roce 1937 zazněla jeho skladba inspirovaná hornickými písněmi z Ostravska - Z kraje černých démantů.

Láska k turistice, Alpám a horám vůbec se odráží především ve skladbách Alpinia, Vivat Alpinismus, Horalská veselice, případně Alpská lidová slavnost.

Až do konce svého života se zabýval komponováním skladeb pro smyčcový a dechový orchestr, v roce 1977 vzniklo dílo Concertino pro klavír a smyčcový orchestr a v roce 1979 cyklus Z rodného kraje. Vytvořil 4 orchestrální symfonické tance: Partyzánský tanec, Jihoslovanský tanec , Polský tanec a Bulharský tanec. +more Své hudebně pedagogické zkušenosti zúročil v instruktivních skladbách pro žáky hudebních škol, i pro individuální a souborovou hru. Pro žákovský pěvecký soubor upravil písně slezské, české, slovenské, ruské, polské, ukrajinské a bulharské. Mnoho let spolupracoval s Ostravským dechovým orchestrem Ostravanka a Hornickou dechovou hudbou z Moravské Ostravy. Český rozhlas vysílal v jejich provedení zejména Koncertní valčík pro dechový orchestr a tři pozouny, Capriccio pro hoboj s dechovým orchestrem, Brilantní valčík se sólovým klarinetem, Burleskní kvapík pro dva klarinety a Burleska pro fagot.

Další díla

Klavírní a instruktivní skladbičky pro ZUŠ * Skladby pro dechový orchestr * Skladby pro smyčcový orchestr * Skladby pro symfonický orchestr

Nejpopulárnější skladby

Z jeho skladeb pro dechový orchestr byla nejpopulárnější píseň Hornické mládí na text Ericha Sojky nebo pochod Otevřte brány.

Odkazy

Reference

Literatura

Čs. hudební slovník osob a institucí I-II, 1963-1965, St. +more hud. vydavatelství. Praha, sv. I. str. 619-620 * Slovník International Who is who in Music, vyd. Cambridge, England, 1975, str. 456 * Hudební kultura na Ostravsku po roce 1945, 1984, St. hud. vydavatelství. Profil Ostrava, str. 193,223 * Soukromý archív Vítězslava Juřiny.

Externí odkazy

Kategorie:Muži Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští hudební pedagogové Kategorie:Čeští dirigenti Kategorie:Narození 23. +more prosince Kategorie:Úmrtí 26. července Kategorie:Narození v roce 1899 Kategorie:Úmrtí v roce 1985 Kategorie:Narození v Ostravě Kategorie:Úmrtí v Ostravě.